Pátek, 18. června, 2021

Právníci: Stát se bude hájit tím, že hosté by do provozoven stejně nepřišli

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

V případných sporech o náhradu škody kvůli zavřeným provozovnám se stát bude nárokům podnikatelů bránit tím, že hosté by kvůli obavám z covidu-19 stejně nepřišli. Shodně to ve vyjádření odhadli místopředseda České advokátní komory Tomáš Sokol i expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál (Piráti). Tam, kde byla veřejnost připravena služby čerpat, mají podle Dostála provozovatelé velkou šanci na úspěch. Další právníci ale míní, že dokazování bude komplikované.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) oznámil, že kvůli rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) se od pondělí povolí otevření vnitřních prostor restaurací a uvolní i další provozy jako wellness, bazény či sauny. Podle soudu totiž nelze uzavírat služby plošně.

„Provozovatelé mají jednoznačně nárok na náhradu škody včetně ušlého zisku. Ta záležitost je zcela nesporná. Budou muset prokázat vztah příčiny a následku. Záležet bude na typu služby i konkrétním kontextu,“ řekl Dostál. Předpokládá, že stát se bude v soudních sporech bránit třemi způsoby: vedle zmíněného tvrzení o absenci hostů to podle něj bude argument, že NSS zrušil opatření ministerstva zdravotnictví pouze z formálních důvodů, a také poukázání na krajní nouzi v boji proti epidemii a kvůli záchraně veřejného zdraví. Dostál věří, že tyto argumenty neobstojí.

Sokol uvedl, že provozovatelé budou moci zcela jistě využít zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Dokazování ale podle něj nebude jednoduché.

„V každém případě požadavku na náhradu škody například hostinského, jejíž tvrzenou příčinou byl protiprávní zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách, bude nutné prokazovat, že nebýt tohoto zákazu, hosté by jednak do provozovny přišli a jednak vcelku přinesli tržbu, jejíž absence bude tvrzena jako škoda,“ upozornil. „Lze předpokládat, že stát se bude bránit námitkou, že hosté by stejně nepřišli nebo ne v tvrzeném rozsahu, a pak důkazní břemeno nese žalobce. Případně, že si poškozený škodu způsobil sám,“ doplnil.

Další advokát Jiří Matzner pokládá prokázání výše škody a příčinné souvislosti za problematické. „Zcela obecně lze říct, že se sice postavení vylepšilo, ale pro úspěch to ještě nestačí,“ napsal ČTK o aktuálních šancích provozovatelů na vymožení náhrady škody.

Právníci dnes také zkritizovali ministerstvo zdravotnictví za dosavadní postup. Podle Lukáše Krause z platformy Rekonstrukce státu vláda výrazně podcenila právní rámec boje s covidem. „Ministerstvo zdravotnictví už nějaký čas stanovisko Nejvyššího správního soudu o nedostatečném právním podkladu pro plošné zákazy zná. Mohlo tedy připravit úzkou novelu pandemického zákona,“ podotkl.

„Opatření ministerstva zdravotnictví byla nezákonná a neměla být nikdy vydána,“ přidal se advokát Adam Černý, který kvůli opatřením ministerstva podal již řadu žalob.

„Je naprosto nepochopitelné, že autoři mimořádných opatření nedokážou rozlišit obsah pojmu omezení a pojmu zákaz, což by měl zvládnout každý absolvent devíti ročníků základní školy,“ poznamenal Sokol. Ministerstvo podle něj není schopné adekvátně používat pandemický zákon, který byl přitom zkonstruován speciálně pro tento účel. Připustil i možnost, že by v případě představitelů ministerstva mohlo jít o trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby – pokud by se ukázalo, že úmyslně ignorovali svou vědomost o tom, že „vyrábějí právní zmetky, které nepřežijí první soudní přezkum“.

Podle Dostála by nicméně bylo mylnou tezí, že rozvolnění nyní musí být komplexní. Vláda podle něj může i nadále přistupovat k omezením, jakým je například limitace počtu osob v provozovně či zapovězení vstupu osobám zjevně nemocným.

(čtk)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY