Pátek, 22. října, 2021

Nejvyšší soud odebral případ soudce Sováka pražskému vrchnímu soudu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Nejvyšší soud v Brně rozhodl o odebrání údajné korupční kauzy kolem bývalého soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka z jurisdikce zmíněného soudu a předal ji na Vrchní soud do Olomouce. Vyplývá to z rozhodnutí, s nímž se měl Ekonomický deník možnost seznámit. Nejvyšší soud tak rozhodl na návrh Vrchního soudu v Praze.

Návrh na odnětí údajné korupční kauzy kolem bývalého soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka z jurisdikce zmíněného soudu navrhl sám soud. Nejvyšší soud případ odebral a předal na Vrchní soud do Olomouce.

Podle názoru vrchního soudu je stíhaná a projednávaná trestná činnost obviněných úzce spjata s tímto soudem v Praze a rozhodováním soudců tohoto soudu.

O čem je kauza soudce Sováka? Invalidní důchodce Milan Bíba měl podle policie za úplatek společně se dnes už bývalým soudcem Vrchního soudu Zdeňkem Sovákem nabízet ohýbání odvolacích rozsudků.

„Aniž by Vrchní soud v Praze zpochybňoval profesionalitu soudců, nestranný a objektivní
přístup při případném projednávání věci, je nutno přihlédnout k tomu, jak by skutečnost, že soudci rozhodují o trestní věci svého (bývalého) kolegy, byla přijímána navenek. V tomto směru proto podle vrchního soudu existují pochybnosti o nepodjatosti všech soudců trestního úseku Vrchního soudu v Praze a tedy důvod k jejich vyloučení z vykonávání úkonů předmětného trestního řízení ve smyslu trestního řádu,“ odůvodnil soud návrh na odnětí věci v půlce července.

Soud ve svém návrhu zdůraznil, že podstatou stíhané trestné činnosti Zdeňka Sováka, Milana Bíby, Charlotte Mulénové, Gagika Tonyana, Jiřího Teryngela a Roberta Plevače je nabídka ovlivňování rozhodnutí odvolacích řízení u Vrchního soudu v Praze. A vypíchl, že Zdeněk Sovák byl do loňského 31. prosince soudcem Vrchního soudu v Praze, zařazeným v senátu 10 To.

Vrchní soud dále uvedl, že v předmětném trestním spise je založena řada materiálů souvisejících s Vrchním soudem v Praze, zejména se soudci trestního úseku a jejich rozhodovacích činností.

Detektivové odboru závažné hospodářské trestné činnosti Národní centrály proti organizovanému zločinu totiž v rámci případu vyslechli svědky, kteří působí nebo donedávna působili na pražském soudu. A to soudců Kateřiny Horákové, Viktora Macha, Luboše Vrby, Pavla Zelenky, Vladimíra Stiboříka, Bohuslava Horkého, Alexandra Károlyiho, Jana Sváčka. Vyjma Horákové jde o soudce trestního úseku. Detektivové vyslechli také bývalé asistenty trestních soudců, Jiřího Jelínka, Jiřího Muláka a vedoucí kanceláře Štěpánku Kápičkovou.

Policie si také na soudu vyžádala zajištění seznamu trestních věcí, na kterých se podílel Zdeněk Sovák, a spisového materiálu, který si Zdeněk Sovák u jiných soudů vyžádal k trestním věcem. Ale také seznam věcí, které byly přiděleny soudci Bohuslavu Horkému, a výpis jeho docházky.

Sledování a odposlechy

Součástí spisu je taktéž protokol o sledování osob a věcí z letošního 15. března.

„Přičemž se jednalo o sledování ze dne 25. 6. 2020 obviněného JUDr. Zdeňka Sováka a mj. ´Katky´, což by podle výslechu měla být Mgr. Kateřina Horáková, soudkyně Vrchního soudu v Praze z korporátního senátu,“ lze se dočíst v dokumentu.

V přepisech odposlechů se také vyskytují zmínky o různých soudcích Vrchního soudu v Praze, například o Haně Navrátilové, Pavlu Zelenkovi, Haně Hrnčířové, Radku Hartmannovi, Lence
Konopové, Kamile Elsnicové, Jiřím Hnilicovi, Luboši Vlasákovi, Milanu Krejčiříkovi, Miroslavu Pavrovském, Viktoru Machovi, Janu Sváčkovi, Luboši Dörflovi, Alexandru Karolyim, Vladimíru
Stiboříkovi, Ivu Skoupém a Vandě Činkové.

Nebylo by to vhodné

Podle názoru Vrchního soudu v Praze je stíhaná a projednávaná trestná činnost obviněných úzce spjata s tímto soudem a rozhodováním soudců tohoto soudu.

„Aniž by Vrchní soud v Praze zpochybňoval profesionalitu soudců, nestranný a objektivní přístup při případném projednávání věci, je nutno přihlédnout k tomu, jak by skutečnost, že soudci rozhodují o trestní věci svého (bývalého) kolegy, byla přijímána navenek. V tomto směru proto podle vrchního soudu existují pochybnosti o nepodjatosti všech soudců trestního úseku Vrchního soudu v Praze a tedy důvod k jejich vyloučení z vykonávání úkonů předmětného trestního řízení,“ argumentuje dále v návrhu na odebrání věci Vrchní soud v Praze.

Nejvyšší soud k návrhu na odebrání takzvané kauzy Sovák uvedl, že je nepochybné, že podle článku 6 odstavce 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod má každý právo na to, aby jeho záležitost byla projednána, mimo jiné, nezávislým a nestranným soudem. Listina základních práv a svobod pak stanoví, že každý se může domáhat stanoveným postupem
svého práva u nezávislého a nestranného soudu.

„Je dále namístě přisvědčit, že důležitým důvodem pro odnětí a přikázání věci ve smyslu paragrafu 25 trestního řádu může být i vyloučení všech soudců příslušného soudu z rozhodování. V návaznosti na zmíněný závěr již také Nejvyšší soud v minulosti dovodil (byť každou věc je nutné posuzovat individuálně), že pokud jeden z obviněných je soudcem soudu, kterému věc jinak místně přísluší, není vhodné, aby tento soud věc projednával a rozhodl,“ konstatoval předseda senátu Nejvyššího soudu Radek Doležel.

V dané věci lze mít podle Doležela nepochybně za to, že Sovákovy vazby na Vrchní soud v Praze a k jednotlivým soudcům a zaměstnancům soudu jsou dosud čerstvé a osoba obviněného soudce je s Vrchním soudem v Praze dosud intenzivně spojována nejen samotnými osobami soudců a zaměstnanců Vrchního soudu v Praze, ale také širokou veřejností.

„Dlouholeté působení JUDr. Zdeňka Sováka na Vrchním soudu v Praze je okolností, která může zavdat důvod k pochybnosti o nestrannosti mnoha soudců uvedeného soudu, obzvláště pokud byli členy téhož pracovního kolektivu s pravidelným kontaktem. Mnoho kolegů obviněného JUDr. Zdeňka Sováka navíc vystupuje v předmětném trestním řízení v postavení svědků. Uvedené je umocněno skutečností, že obviněný JUDr. Zdeněk Sovák je trestně stíhán pro zločiny zneužití pravomoci úřední osoby ve fázi přípravy, přijetí úplatku, zneužití pravomoci úřední osoby, přečiny nadržování, nepřímého úplatkářství, zneužití pravomoci úřední osoby, kterých se měl údajně dopustit právě v souvislosti s výkonem funkce soudce (ovlivňování rozhodnutí odvolacích řízení u Vrchního soudu v Praze), přičemž jeho postavení mělo být ve skutkových dějích, dovozovaných ve výše zmíněných usneseních o zahájení trestního stíhání, zcela zásadní,“ odůvodnil rozhodnutí Radek Doležel.

„Souhrnně řečeno, obviněný JUDr. Zdeněk Sovák byl do 31. 12. 2020 soudcem Vrchního soudu v Praze, žalovaná trestná činnost se měla v části stát na jeho půdě a také někteří svědci vystupující ve věci jsou činní u tohoto soudu. Nepochybně by nepůsobilo věrohodně, aby soud, jehož byl ještě nedávno obviněný soudcem, v těchto trestních věcech rozhodoval. Zde je potřeba přisvědčit potřebě vyloučení, objektivně nahlíženo, oprávněných pochybností o nestrannosti soudců Vrchního soudu v Praze v trestní věci jejich přímého kolegy na trestním úseku,“ uzavřel předseda senátu Nejvyššího soudu.

Kam zmizel milion a půl?

O čem je kauza soudce Sováka? Invalidní důchodce Milan Bíba měl podle policie za úplatek společně se dnes už bývalým soudcem Vrchního soudu Zdeňkem Sovákem nabízet ohýbání odvolacích rozsudků.

Sedmdesátiletého Zdeňka Sováka, s dalšími čtyřmi podezřelými, mimo jiné podnikatelem Milanem Bíbou a jeho přítelkyní Charlotte Mulénovou policie zadržela o prvním prosincovém víkendu. Sováka obvinila z nepřímého úplatkářství a soudkyně Obvodního soudu v Praze 1 Pavla Hájková poslala i přes velmi špatný zdravotní stav do vazby. Z vazby Sovák vyšel po třech měsících. Policie následně obvinila soukromého detektiva Roberta Plevače.

Vyšetřovatelé do spisu napsali, že Sovák má s Bíbou přátelský vztah. Bíba měl podle policie soudci zajišťovat odvoz do práce, stravu i oblečení. Podle policistů spolu dvojice rozebírala, jak by se daly ovlivnit jednotlivé trestní věci a co by se za to dalo získat. Sovák měl dle sdělení obvinění údajně i slibovat, že bude působit i na jiné soudce.

Korunním svědkem v této kauze je bývalý policista Ladislav Kirschner. Ten předával v rámci předstíraného převodu věci policií zinscenovaný úplatek ve výši 1 a půl milionu korun. Nicméně validitu Kirschnera zpochybňuje skutečnost, že byl nějaký čas před zadržením soudce Sováka a dalších čtyř podezřelých, odsouzen za podvod. Své oběti měl Kirschner připravit o 35 milionů korun. Že má nastoupit sedmiletý trest za podvod v pražské ruzyňské věznici se Kirschner dozvěděl na sklonku roku.

Mimochodem, před soudem nestál poprvé. Až dosud ale za mřížemi neskončil, v prvním případě za vydírání – kvůli údajně nevyléčitelné duševní chorobě soud od výkonu trestu upustil, za další vydírání pak dostal Kirschner podmínku.

Také poslednímu trestu se Kirschner bránil nejprve argumentem, že trpí nevyléčitelnou duševní poruchou. „Dovolatel trpí nevyléčitelnou duševní poruchou,“ uvedl jeho advokát advokát Pavel Švácha v dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten jeho dovolání ale odmítl, zde.

Policie Kirschnera, který se vyhýbal nástupu trestu, zadržela v pátek 12. února večer kolem 19 hodiny a převezla ho do věznice, kde si má odpykat sedmiletý trest.

Ladislav Kirschner údajnou korupci oznámil náměstkovi ministra spravedlnosti Jeronýmu Tejcovi, ke kterému se objednal přes jeho asistentku.

Následně proběhla schůzka s Tejcem, které měli být podle neoficiálních informací přítomni i další lidé z ministerstva. Na schůzce měl prý Kirschner podat trestní oznámení. To ovšem dle litery zákona u náměstka ministra učinit nelze.

Náměstek ministryně spravedlnosti Jeroným Tejc schůzku s Ladislavem Kirschnerem potvrdil jako oficiální. Sdílný ale nebyl. „Omlouvám se, ale jsem vázán mlčenlivostí,“ řekl reportérovi Ekonomického deníku do telefonu.

Až poté začal Kirschner vypovídat na policii. Té sdělil, že ho měl na počátku loňského roku oslovit Milan Bíba s tím, že má možnost ovlivnit rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Mimo jiné v rámci odvolacího řízení ve prospěch nepravomocně odsouzené právnické osoby v kauze Rath – společnosti Metrostav.

Ladislav Kirschner předával řízený úplatek Milanu Bíbovi. Ale peníze se ztratily a policie je dosud nenalezla. Přiznal to vyšetřoval při nedávné prohlídce domu Milana Bíby, kde policie zabavovala majetek.

„Peněžní prostředky, které Milan Bíba neoprávněně získal od Ladislava Kirschnera, se nepodařilo v dosavadním průběhu trestního řízení zatím zajistit. Je tedy dán důvodný předpoklad, že tyto finanční prostředky byli obviněnými Milanem Bíbou a Charlotte Mulénovou spotřebovány,“ napsal detektiv Národní centrály proti organizovanému zločinu do protokolu o domovní prohlídce, která byla ve skutečnosti zabavováním majetku.

Monitorované schůzky

Poté se rozjelo policejní vyšetřování a schůzky mezi oběma muži se začaly odehrávat pod taktovkou Národní centrály proti organizovanému zločinu. Dvě splátky údajné zálohy ve výši jednoho a půl milionu korun, které někdejší, třikrát odsouzený, kriminalista Bíbovi podle detektivů předal, nebyly od Metrostavu, ale od vyšetřovacího týmu. Ten vedla Jana Šebková (mimochodem šéfka policejního týmu, který se podílel na zatčení exhejtmana Davida Ratha). Tým předání řízeného úplatku při předstíraném převodu věci sledoval.

Statisíce korun ale převzal pouze Bíba.

„Milan Bíba požadoval pro sebe a Zdeňka Sováka za ovlivnění rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v rámci odvolacího řízení ve prospěch nepravomocně odsouzené právnické osoby Metrostav a fvzických osob z této společnosti, konkrétně nejméně ve prospěch nepravomocně odsouzeného tehdejšího generálního ředitele Pavla Piláta, po Ladislavu Kirchnerovi, který měl dle pokynu Milana Bíby tuto nabídku a požadavek tlumočit zástupcům společnosti Metrostav, finanční plnění ve výši 50 až 100 milionů korun,“ tvrdí o akci detektivové NCOZ.

Peníze měly být dle nich určeny pro Milana Bíbu a soudce Zdeňka Sováka a výše a forma takto vyčísleného požadovaného úplatku se měla následně upřesnit podle navazující dohody o rozsahu snížení uloženého trestu.

„Milan Bíba požadoval po Ladislavu Kirschnerovi, aby tlumočil zástupcům společnosti Metrostav, požadavek na finanční plnění ve výši 3 miliony korun v hotovosti, jako zálohy, která měla být dle jeho tvrzení určena pro soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka, aby začal činit kroky k tomu, že trestní věc nepravomocně odsouzené společnosti Metrostav po postoupení z Krajského soudu v Praze na Vrchní soud v Praze, dostane přidělený senát Zdeňka Sováka k vyřízení tak, aby ji byl Zdeněk Sovák následně schopen ovlivnit,“ tvrdí dále policie.

Jak policisté později dohledali, jeho partnerka Charlotte Mulénová vložila 808 tisíc korun na pětačtyřicetkrát na bankovní účet. Ta je teď také obviněna za praní špinavých peněz. Policie zadokumentovala, že Mulénová peníze vložila prostřednictvím bankomatu v pětačtyřiceti vkladech na bankovní účet u Komerční banky.

Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY