Garanční systém finančního trhu pozastavuje od 23. března 2022 výplatu náhrady vkladů klientů Sberbank CZ v případech, kdy je ve vztahu ke skutečnému vlastníku prostředků vedeno insolvenční řízení v režimu oddlužení. Stalo se tak na základě stanoviska Ministerstva spravedlnosti. O dalším postupu v nejbližší době rozhodne postoj Ministerstva financí, sdělil České justici ředitel odboru insolvenčního a soudních znalců Ministerstva spravedlnosti Jan Benýšek. Insolvenční soudci varují, že pokud by dlužníci vyplacené peníze nepředali insolvenčním správcům, mohlo by dojít k porušení zákona a poškození práv věřitelů.
Garanční systém dosud v případech, kdy insolvenční správce označil vůči Sberbank CZ jako skutečného vlastníka prostředků insolvenčního dlužníka, a výplatě náhrady pohledávky z vkladu takto označené osobě nebrání výslovné zákonné ustanovení (jako v případě konkurzu), vyplácel náhradu pohledávky z vkladu takto majitelem účtu (insolvenčním správcem) oznámené osobě. „Garanční systém však obdržel dne 22. března 2022 stanovisko Ministerstva spravedlnosti, které vykládá postup výplaty náhrad v případě dlužníků v oddlužení odchylně, a to tak, že náhrady mají být vyplaceny k rukám insolvenčních správců. Garanční systém se proto obrátil na Ministerstvo financí se žádostí o stanovisko k výkladu příslušných zákonných ustanovení upravujících výplatu náhrad pohledávek z vkladů v případě osob, u kterých je vedeno insolvenční řízení v režimu oddlužení,“ uvedl dnes Garanční systém na svých stránkách.
Rozhodnutí by se mělo týkat zhruba 6 000 klientů Sberbank CZ. Jakmile Garanční systém získá od Ministerstva financí stanovisko k výkladu příslušných zákonných ustanovení, bude informovat o dalším postupu při výplatách náhrad vkladů.
Sberbank CZ má vazby na Rusko a zavřela své pobočky. Česká národní banka zahájila 28. února kroky k tomu, aby jí odebrala licenci.
Insolvenční správci i soudci podle informací České justice tento problém řešili velice intenzivně. Jak upozorňují odborníci, na prostředky na bankovním účtu nelze jako na samostatný majetek dlužníka, ale na výnos majetku v majetkové podstatě. „Jinak řečeno – na účtu majetkové podstaty se ukládají výnosy zpeněžení majetku, ke kterému měl dispoziční oprávnění insolvenční správce, stejně tak i postižitelná část příjmů, ke kterým má dispoziční oprávnění rovněž správce. Takže i k těmto výnosům musí mít dispoziční oprávnění insolvenční správce; jiný výklad, že by snad k prostředkům na účtu měl dispoziční oprávnění dlužník z insolvenčního zákona nevyplývá,“ vysvětluje předseda Unie insolvenčních správců Lukáš Stoček. Je třeba si podle něj uvědomit, že insolvenční zákon je procesní předpis, který nepracuje s institutem vlastníka, ale s institutem osoby s dispozičním oprávněním. Problém je, že zákon mimořádnou situaci, do které se lidé v insolvenci s účtem ve Sberbank CZ dostali, neřeší.
Požadavek, aby to byl dlužník, kdo bude žádat výplatu náhrady, s sebou nese několik problémů. „Objeví se totiž řada dlužníků, kteří nebudou ochotni (nebo schopni) poskytnout součinnost a žádost vyřídit, nic je k tomu nedonutí. Pokud by tím donucovacím prostředkem měla být pohrůžka předvolání ke slyšení u soudu nebo pohrůžka zrušením oddlužení, tak jednak je toto řešení nejisté,“ upozorňuje Stoček. Navíc taková situace přináší nejen komplikace, ale i vysoké a zbytečné náklady na straně správce a soudu. Druhý problémem může nastat v případě, že že by dlužník nechtěl vydat prostředky do majetkové podstaty a ponechal by si je pro svou potřebu s tvrzením, že byl ze strany Sberbank CZ nebo Garančního fondu poučen, že jde o jeho peníze. Mohlo by tak dojít k poškození práv věřitelů.
Soudce: Bankovní účty neměly být vůbec zřízeny
Soudce Krajského soudu v Praze Tomáš Jirmásek má za to, že řešený problém neměl vůbec vzniknout. „Bankovní účty majetkových podstat neměly být u jmenované banky vůbec zřízeny a vedeny,“ sdělil České justici v narážce na kredibilitu Sberbank CZ.
Lidé v insolvenci jsou podle něj povinni podle zákona vyplacené prostředky předat insolvenčnímu správci. „Ke srážkám ze mzdy, důchodu a jiných příjmů po schválení oddlužení má dispoziční oprávnění dlužník, je však povinen je vydat insolvenčnímu správci k uspokojení pohledávek dle usnesení o schválení oddlužení. Je-li řečené pro GSFT důvodem, aby tyto srážky vyplatil dlužníku, je pak dlužník povinen vše vyplacené obratem vydat správci; opak je důvodem pro zrušení schváleného oddlužení a podání trestního oznámení na dlužníka pro porušování povinností v insolvenčním řízení a poškození věřitele,“ uvedl.
K mimořádným příjmům (typicky k pozůstalosti či zatajenému majetku), k příjmům získaným z neúčinného právního jednání dlužníka, k majetku, který je předmětem zajištění, byl postižen výkonem rozhodnutí nebo exekucí či který je dlužník povinen insolvenčnímu správci vydat ke zpeněžení na základě usnesení o schválení oddlužení, má podle Jirmáska dispoziční oprávnění insolvenční správce. Pokud popsaný majetek insolvenční správce již zpeněžil, má dispoziční oprávnění i k výtěžku zpeněžení. Soudce navíc varuje, že pokud dlužník prostředky nepředá insolvenčnímu správci, bude za následné škody zodpovídat Garanční systém finančního trhu.
I podle další přední insolvenční soudkyně Jolany Maršíkové z Krajského soudu v Hradci Králové se na účtu majetkové podstaty v oddlužení se vždy – až na zcela mimořádné výjimky – nacházejí jen prostředky, ke kterým má dispoziční oprávnění správce. „Jedná se o deponované prostředky na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce, deponace na popřené pohledávky (které budou vyplaceny věřitelům podle výsledku incidenčních sporů), zabavitelná část mzdy dlužníka sražená a zaslaná zaměstnavatelem, výtěžek zpeněžení majetku, který byl dlužník povinen vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení, nebo dokonce i výtěžek získaný zpeněžením předmětu zajištění. Tedy mohou to být i částky nemalé,“ napsala soudkyně České justici s tím, že názor, že by se prostředky měly vyplácet dlužníkům, tak považuje za nesprávný.
„Začínají se na mne jako na soudkyni rozhodující v insolvenčních věcech obracet insolvenční správci, kteří mají obavu, že by mohl dlužník peníze zpronevěřit, se žádostmi, abych usnesením v rámci výkonu dohledu uložila pro jistotu dlužníkovi povinnost náhradu, kterou od Fondu dostane, přeposlat obratem na nový účet majetkové podstaty,“ dodává Maršíková.
Pokud by si dlužník vyplacené prostředky ponechal a do majetkové podstaty je nevyplatil, mohlo by dojít ke zrušení schváleného oddlužení. To se nyní bude týkat těch dlužníků, kterým již byly prostředky vyplaceny.
Dosavadní postup, kdy se prostředky vyplácely dlužníkům, považuje za nešťastný soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích Zdeněk Strnad. „Je iluzorní domnívat se, že hrozba zrušení oddlužení pokaždé bezvýhradně zafunguje jako pojistka proti nepoctivým „choutkám“ dlužníka. Mezi obavou dlužníka ze zrušení oddlužení (či případné trestní odpovědnosti) a výší vyplacené náhrady za vklady u Sberbank CZ by totiž nepochybně panovala spíš nepřímá úměra. Myslím si tak, že osobou, která by žádost o výplatu náhrady pohledávek z vkladů (účtů majetkových podstat) vedených u Sberbank CZ měla podávat, je nejen v prohlášeném konkursu, ale i v oddlužení (nehledě na to zda, se jedná o zákonnou kombinaci, zpeněžování či prostý splátkový kalendář), vždy insolvenční správce. Jsem rád, že v tomto směru panuje na Krajském soudu v Českých Budějovicích jednota, která nám umožnila vydat v tomto duchu další společné Opatření k zajištění účelu insolvenčního řízení,“ řekl soudce České justici.
Eva Paseková
