Sobota, 28. května, 2022

Přehledně: Zemanovy výroky řeší i soudy, za některé se omluvil

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Soud tento týden nepravomocně rozhodl o tom, že bývalému poradci Zemana Zdeňkovi Šarapatkovi se za výrok o jeho údajné neschopnosti musí omluvit přímo prezident Miloš Zeman, nikoli stát. Podívejte se na případy, kdy se prezident Miloš Zeman či zástupci státu omluvili či měli omluvit za některé své výroky.

– Prezident v listopadu 2017 v televizi Barrandov řekl, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost. Šarapatka ale odešel z úřadu vlády v době, kdy byl Zeman premiérem, po dohodě.

– Sporem se následně zabývaly soudy. Šarapatka docílil omluvy od ministerstva financí, protože podle tehdejšího výkladu nešlo prezidenta přímo žalovat za výrok, který souvisí s výkonem jeho funkce. Soudy žalobě vyhověly a ministerstvo se Šarapatkovi následně omluvilo. Ústavní soud ale předchozí rozhodnutí soudů zrušil. Podle rozhodnutí Zemanův výrok nesouvisel s výkonem prezidentské funkce, a je tak nutné žalovat přímo jeho.

– Spor se tak vrátil k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který loni v říjnu Šarapatkovu žalobu na ochranu osobnosti z procesních důvodů zamítl. Šarapatka následně podal na Zemana novou žalobu k rakovnickému okresnímu soudu. Ten dnes nepravomocně rozhodl o tom, že se Šarapatkovi musí omluvit přímo Zeman, nikoliv stát. Zeman se má podle verdiktu omluvit doporučeným dopisem do sedmi dnů od právní moci rozsudku.

– Nedávno skončil spor o Zemanův výrok o tom, že novinář Ferdinand Peroutka napsal v době nástupu nacismu článek s název „Hitler je gentleman“. Omluvy se dožadovala Peroutkova vnučka Terezie Kaslová. Zeman, který byl vedlejším účastníkem sporu, v dubnu 2015 slíbil, že pokud se článek nenajde, omluví se. Později prohlásil, že se omluví jen za nenalezení textu, nikoli za výrok samotný.

– V říjnu 2019 soud nepravomocně rozhodl, že se stát nemusí Kaslové omlouvat. Kaslová se odvolala a Městský soud v Praze předloni v červenci pravomocně rozhodl, že se stát musí prostřednictvím ministerstva financí omluvit. MF podalo dovolání k Nejvyššímu soudu, který poté prodloužil lhůtu pro omluvu do doby, než ve věci rozhodne. NS převzal spis a dvě dovolání ve sporu těsně před Vánoci 2020. Nejvyšší soud potvrdil rozsudek v polovině října loňského roku. Omluvu ministerstvo poslalo Kaslové počátkem listopadu. Seznam Zprávy dříve uvedly, že KPR za právní zastupování v tomto sporu zaplatila 729.000 korun.

– Zeman se také omluvil v dubnu 2019 exstarostovi Vídně Michaelu Häuplovi, jehož na základě nesprávné informace kritizoval za to, že za jeho vlády radnice neposlala vídeňské českojazyčné Komenského škole ani šilink. Omluvila se také česká velvyslankyně v Rakousku Ivana Červenková, která Zemanovi poskytla nepřesné informace.

– V říjnu 2017 se Zeman omluvil občanům Žatce za hanlivá slova o zdejším náměstí.

– V srpnu 2017 se Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech na serveru Blesk.cz omluvil expremiérovi Petru Nečasovi za to, že uvěřil tvrzení tehdejšího šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty a vrchního státního zástupce Iva Ištvána ohledně „obří“ kauzy související se zátahem na Úřad vlády. Nečas podal demisi a Zeman nenechal vládu vybrat nového premiéra, zvolil cestu úřednického kabinetu Jiřího Rusnoka.

– V listopadu 2016 se Zeman omluvil velvyslanci USA Andrewu Schapirovi, o kterém řekl, že se „jako téměř jediný z velvyslanců“ nezúčastnil oslavy státního svátku 28. října. Americké velvyslanectví tvrzení odmítlo a doložilo velvyslancovu účast. Zeman řekl, že chybnou informaci dostal od protokolu prezidentské kanceláře.

– České televizi se Zeman v červenci 2015 omluvil za to, že jí přiřkl reportáž jiné televize o dovolené na Vysočině. O ČT přitom kvůli této reportáži tvrdil, že „jako vždy lže“.

– V dubnu 2007 rozhodl soud o tom, že se Zeman musí omluvit za svůj výrok o novináři Ivanu Brezinovi. Zeman v roce 1999 jako premiér řekl, že Brezina psal za úplatu články podporující dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Vrchní soud v Praze Zemanovi nařídil, aby se omluvil a zaplatil Brezinovi odškodné 50.000 korun a soudní náklady.

– V roce 2000, tedy téměř tři roky po soudním rozhodnutí, se Zeman omluvil někdejšímu spolustraníkovi Jozefu Wagnerovi. Ten Zemana zažaloval v roce 1997 kvůli jeho prohlášení, že Wagnera po vyloučení z ČSSD nechtěli do svých řad přijmout ani komunističtí poslanci.

– V červnu 2000 zveřejnil Zeman na příkaz soudu v televizi Nova omluvu místopředsedovi ODS Miroslavu Mackovi. Zeman dlužil Mackovi omluvu za to, že v televizi prohlásil, že Macek zprivatizoval v roce 1992 Knižní velkoobchod díky intervenci některých politických činitelů a privatizaci označil za „jednoznačné tunelování“.

– V lednu 2000 se uzavřela takzvaná kauza Zieleniec, kterou odstartoval tehdejší premiér Zeman v červnu 1999 prohlášením v ČT, že ministerstvo zahraničních věcí uzavřelo za působení ministra Josefa Zieleniece (tehdy ODS) asi 60 smluv na jeho osobní prezentaci. Zieleniecovi se omluvil ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD), z jehož informací Zeman čerpal.

– Spor se Zemanem, který byl tehdy předsedou ČSSD, vedl také exposlanec a pozdější policejní ředitel v Náchodě Milan Hruška, o němž Zeman v květnu 1993 prohlásil, že měl „s jistými obtížemi absolvovat sedm tříd základní školy“. Podle soudu se Zeman měl Hruškovi omluvit a dát odškodnění 100.000 korun. Podle MfD z března 1997 Zeman pokutu, kterou soud snížil na 20.000 korun, zaplatil, ale omluvu rozhlas neodvysílal. Zeman řekl, že omluva byla záležitostí tiskového oddělení ČSSD.

(čtk, epa)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY