Středa, 17. srpna, 2022

Pravda o LNG: není moc drahé ani nedostupné, do Česka jej lze dopravit už dnes

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Téma ukončení závislosti na ruském plynu a přechod ke zkapalněnému plynu se stává terčem zájmu odborníků, ale i rádoby znalců, kteří vypouštějí zavádějící a mylné informace. Pojďme si proto „posvítit“ na tři mýty, které se okolo situace v plynárenství a dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) do Česka vyrojily.

Mýtus první: Zkapalněný plyn je příliš drahý

Zkapalňování, lodní přeprava a regasifikace v LNG terminálu jsou nákladné, jenže to je výstavba plynovodu také. Například dokončený, ale nespuštěný plynovod Nord Stream 2 z Ruska do Německa vyšel na 9,5 miliardy eur (235 miliard korun). Podle starších odborných studií se lodní přeprava zkapalněného plynu ekonomicky vyplatí na delší vzdálenost: oproti podmořskému plynovodu u vzdáleností nad 1100 kilometrů a oproti pozemnímu plynovodu od vzdálenosti 3500 kilometrů výše.

Co se týká nákladů na těžbu, zkapalnění a přepravu LNG k zákazníkům, studie poradenské firmy McKinsey z roku 2019 uvádí, že se zpravidla pohybuje v rozmezí 6 až 10 dolarů za milion britských termálních jednotek (MMBTU). V přepočtu na nám známé jednotky se jedná o 20 až 34 eur za MWh. Pro srovnání: od letošního ledna cena zemního plynu kolísá mezi 60 a 200 eury za MWh v závislosti na tom, jak moc Putinův režim omezuje dodávky.

Mýtus druhý: LNG nelze do Česka dopravit

Po oznámení úspěchu, kterého česká vláda a společnost ČEZ dosáhla při zajištění zemního plynu z nového LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu, se objevily komentáře rádoby odborníků, že je to celé zbytečné a že tento plyn stejně nelze do Česka dopravit. Tak jak to tedy je?

Podle vyjádření společnosti ČEZ lze plyn z Nizozemska k zákazníkům v Česku dopravit, a to přes německé území. „Aukce se provádějí na přeshraniční kapacitu. To znamená, že jsme se účastnili série aukcí na nizozemsko-německé a německo-české hranici. Kudy přesně plyn poteče, je věc operátora německé plynovodní sítě, který tok plynu optimalizuje dle aktuálních podmínek v síti,“ uvedl k nejasnostem mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Mapa páteřní plynovodní sítě ve střední Evropě. Zdroj: ENTSOG

Dostatečnou průchodnost plynovodní soustavy ve střední Evropě dokládá i fakt, že při nedávné odstávce plynovodu Nord Stream dál do Česka přitékalo z Německa 16 až 23 milionů metrů krychlových zemního plynu denně. Původem se jednalo o plyn z Norska a z LNG terminálů v Belgii a Nizozemsku. Vzhledem k nízké letní spotřebě stačily dodávky z těchto zdrojů pro pokrytí poptávky v celé střední Evropě.

Mýtus třetí: Ruský plyn je nenahraditelný

K tomu lze říct asi jen tolik, že opak je pravdou. Naopak, náhrada ruského plynu na evropském trhu probíhá až nečekaně rychle. Objem dodávek z Ruska do zemí EU, který se v minulosti pohyboval okolo 3 miliard m3 týdně (za celý rok 2021 to bylo 155 miliard m3), klesl v červnu na zhruba 1 miliardu m3 týdně. Aktuální statisticky na svém webu zveřejňuje analytická skupina Bruegel, podle které výpadek dodávek z Ruska nahradilo hlavně LNG a z menší části také norský plyn.

Fakticky to znamená, že po pěti měsících od zahájení ruské agrese na Ukrajině jsou už dvě třetiny problému vyřešeny. K „dořešení“ tak zbývá jedna třetina ruského importu (zhruba 50 miliard m3 ročně). Při použití všech dostupných možností (nové LNG terminály, posílení těžby v zemích EU, nárůst produkce biometanu, rychlejší rozvoj zelené energetiky, dočasné snížení spotřeby) je brzké ukončení odběru ruského plynu zcela reálné, i když těžko říct v jakém termínu.

David Tramba, Ekonomický deník

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY