Inflační doložka je smluvní ustanovení, které omezuje negativní důsledky růstu cen Foto: Pixabay

Inflační doložky kvůli stoupajícím cenám? Zneužívat omezené pravomoci ÚOHS kvůli přezkumu smlouvy se nevyplatí

Jak na inflační doložku u veřejné zakázky? Tato otázka byla jedním z hlavních témat metodického dne veřejného zadávání Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). „Zvažte, jestli může dodavatel ustát riziko, které na něj přenášíte. A co se stane, když vám vypoví smlouvu,“ varovali zástupci ÚOHS s tím, že možnost úřadu vyjadřovat se ke smluvním podmínkám je omezená.

Problematiku zodpovědného přístupu k zadávání, zejména s ohledem na řízení cenového rizika na metodickém dnu ÚOHS diskutovala místopředsedkyně Markéta Dlouhá, ředitel odboru veřejných zakázek Michal Kobza a hosté Michal Petřík a Jan Vašek z týmu časopisu Veřejné zakázky.

Inflační doložka je smluvní ustanovení, které omezuje důsledky růstu cen. Ten může ohrozit schopnost dodavatele poskytnout předem nasmlouvané plnění. Jde o jeden z mnoha nástrojů, jak řídit cenové riziko. O podstatě cenového rizika přednášející hovořili v předchozím příspěvku. Výše plnění doložky je vázána na nějaký cenový index Českého statistického úřadu (ČSÚ), který se určí ve smlouvě – odborníci na metodickém dnu zdůraznili, že není vhodné používat index spotřebitelských cen, který se vypočítává mimo jiné i z ceny alkoholu či tabáku. „Jasně a jednoznačně uveďte kalkulační vzorec a příklad výpočtu, zabráníte tím desinterpretaci. Pozor, abyste ve smlouvě dodavateli neumožnili vyvázat se ze závazku, např. máte pevnou cenu na celý kontrakt, ale dodavatel může bez sankce odmítnout objednávku, nebo může dát tříměsíční výpověď,“ uvedli přednášející na metodickém dnu. Vedle konkrétního určení indexu je nutné do zadávací dokumentace uvést také okamžik, od kterého bude index uplatněn. Dále je množné uvést podmínky, kam až může inflace stoupat.

Možnost ÚOHS vyjadřovat se ke smluvním podmínkám je omezená. Úkolem Úřadu není kontrolovat či korigovat vyváženost vztahu definovaného smluvními podmínkami, kromě situace, kdy by smluvní podmínky vedly k postupu v rozporu se Zákonem o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) – viz např. rozsudky KS v Brně č. j. 62 Af 48/2011-69 a č. j. 62 Af 76/2018-226, či rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0166/2018/VZ 00267/2019/321/ZSř ze dne 4.1.2019.

Do kompetence Úřadu spadá pouze posouzení toho, zda jsou smluvní podmínky skutečně přiměřené požadovanému cíli a nepředstavují exces či neúnosné narušení některé ze základních zásad vymezených v § 6 ZZVZ. „Nevyplatí se zneužívat omezené pravomoci Úřadu co do přezkumu smluvních podmínek,“ varoval Michal Kobza z ÚOHS.

Zadavatel by měl vždy pečlivě zvážit, zda je stanovení smluvní podmínky účelné. Tedy aby bylo přísné, ale v souladu se zákonem. Určitá míra předem definované flexibility již na počátku zadávacího řízení podle ÚOHS není na škodu.

Případ převzetí staveniště do 10 dnů

V rámci konference pak došlo na rozbor rozhodnutí Úřadu ÚOHS-S0230/2022/VZ, kdy zadavatelem bylo město Domažlice a dodavatelem společnost Microshop, kdy šlo o bezbariérové úpravy pro základní školu. Navrhovatel napadal smluvní podmínku, dle níž je vybraný dodavatel povinen převzít staveniště do 10 kalendářních dnů od převzetí písemné výzvy zadavatele, a zároveň je zadavatel povinen vyzvat zhotovitele k převzetí staveniště v období do 6 měsíců od podpisu smlouvy oběma smluvními stranami. Tuto podmínku považoval navrhovatel za excesivní, porušující zásady zadávání a bezdůvodně omezující hospodářskou soutěž.

Podle navrhovatele zadavatel v zadávacích podmínkách nestanovil žádný mechanismus navyšování ceny díla a nezohlednil délku realizace veřejné zakázky či možnou nedostupnost materiálu v průběhu realizace díla a podle jeho názoru není vybraný dodavatel za takových podmínek schopen reálně garantovat dostupnost potřebných materiálů poddodavatelského plnění ani cenu plnění.

Smluvní podmínky nebyly podle ÚOHS stanoveny v rozporu se zásadou transparentnosti, neboť způsob stanovení termínu předání a převzetí staveniště byl dostatečně jasně a srozumitelně definován.

Smluvní podmínky nelze podle Úřadu považovat za nepřiměřené, resp. excesivní v tom smyslu, že by dodavatelům reálně bránily v účasti v zadávacím řízení. Z vyjádření zadavatele bylo zřejmé, že lhůtu, v níž má dodavatele vyzvat k předání a převzetí staveniště, stanovil mj. s ohledem na své provozní potřeby, přičemž jej nelze nutit, aby tento termín stanovil konkrétněji, pakliže toho není s ohledem na charakter svého provozu schopen.

Jakkoli takto stanovený termín přináší dodavatelům určitá rizika, je podle ÚOHS pouze na uvážení dodavatelů jako odborníků v dané oblasti, zda se při vědomí takového rizika zadávacího řízení zúčastní, či nikoliv, a na kolik v rámci nabídkové ceny tuto skutečnost ocení. Takové podnikatelské riziko lze považovat za přiměřené, a tudíž tuto smluvní podmínku nelze vyhodnotit jako excesivní.
Současně ze seznamu podaných nabídek vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek tři nabídky, tj. na trhu existují min. tři dodavatelé, kteří zjevně byli ochotni přijmout míru podnikatelského rizika a zadávacího řízení se zúčastnit.

Metodické dny jsou pravidelná setkání pořádaná Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, která jsou určena zejména pro zadavatele a dodavatele. Každý metodický den je zaměřen na specifické téma, jež je určeno zejména v souvislosti se změnami legislativy nebo na základě zkušeností z rozhodovací praxe.

(red)