U spotřebitelských sporů budou lidé moci spojit více žalob v jedno a ušetří tak čas i peníze. Slibuje to návrh zákona o hromadném řízení, který dnes Ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení. „Dojde tak ke zrychlení, zjednodušení a v neposlední řadě ke zlevnění celého soudního řízení,“ slibuje resort. Návrh vychází ze směrnice Evropské unie a je založen na přihlašovacím, tedy opt-in principu. Žalobní skupina musí mít minimálně 20 členů.
Současná možnost vymáhání práv z hromadných událostí je podle ministerstva drahá jak pro stát, tak pro účastníky řízení. Soudy jsou také zbytečně zatíženy opakovaným projednáváním stejných otázek a stejné případy jsou posuzovány různě. Dalším důvodem pro novou úpravu kolektivního vymáhání je fakt, že hromadné nároky v bagatelní výši se nevyplatí vymáhat – náklady individuálního soudního řízení, riziko, čas a energie do nich vložené výrazně převyšují případný zisk z úspěšného sporu. Lidé tak často žalobu vzdají a nepoctiví podnikatelé z této nevymahatelnosti drobných nároků následně těží.
Ministerstvo chce proto zavést procesní nástroj, který zefektivní projednávání většího počtu stejných či obdobných nároků, což podle důvodové zprávy přispěje k odbřemenění soudů. Podle resortu dojde k posílení práv spotřebitelů, kteří se budou moci nepoctivým podnikatelům bránit levněji a efektivněji. „Konečně je cílem zajistit jednotu soudního rozhodování ve stejných věcech, což se pozitivně projeví na důvěře v českou justici,“ uvádí ministerstvo. Zřízen bude rejstřík hromadných řízení, v němž budou po splnění podmínek uveřejňována jednotlivá probíhající řízení a nejdůležitější úkony v nich provedené.
Princip hromadných žalob měl vždy velké množství kritiků, kteří se obávají jeho zneužití. Podle nich například hrozí to, že se objeví spekulanti, kteří budou skupovat pohledávky poškozených. Návrh zákona nyní podle ministerstva obsahuje celou řadu pojistek a opatření, které by měly tomuto riziku zabránit.
Hromadné žaloby budou moci podávat pouze ověřené a předem určené neziskové subjekty, které budou zařazeny na seznam oprávněných osob. Působnost zákona se omezuje pouze na vztahy mezi spotřebiteli a podnikateli. Jiné nároky nebude možné v hromadném řízení uplatňovat. Spotřebitelé se dále budou muset do hromadného řízení aktivně přihlásit. Zákon v souladu se směrnicí pamatuje rovněž na regulaci smíru, náhrady nákladů řízení či efektivní sankce. Počítá i s mechanismem podpory pro neziskové organizace.
„Neziskovou osobou“ má být například dTest či Sdružení českých spotřebitelů – tedy sdružení zapsané na seznam vedený Evropskou komisí. Na právní formě podle ministerstva nezáleží, typicky to ale budou spolky či ústavy. Podstatné je, že subjekt nerozděluje zisk nebo jiné vlastní zdroje mezi své členy, statutární orgány či zakladatele. Pro subjekty z Česka má vést národní část seznamu ministerstvo průmyslu a obchodu.
Postavení členů skupiny, jejichž nárok bude v řízení projednáván – tj. tzv. zúčastněných členů skupiny, bude omezené. Základním právem členů skupiny je možnost volby, zda se chtějí hromadného řízení účastnit či nikoliv. Pokud se pro tuto možnost rozhodnou, stávají se tzv. zúčastněnými členy skupiny. Tito členové skupiny nejsou považováni za účastníky řízení, mají nicméně v řízení několik práv. Tím, že žalobce vystupuje v řízení za celou skupinu, je po celou dobu povinen hájit její zájmy. Zajišťuje také financování žaloby a nese veškerá rizika. „Uvedené řešení je ochranou zúčastněných členů skupiny – spotřebitelů, kteří mají v řízení jen omezená práva a omezenou možnost jeho vývoj ovlivnit. Zároveň jde o jednoznačnou motivaci pro žalobce, aby si vybíral jen taková řízení, kde má šanci na úspěch, aby tato řízení vedl řádně a aby získal pro členy skupiny co nejpříznivější rozsudek. Spotřebitelé tak nenesou žádné riziko, účast v řízení je nic nestojí a nemusí se nijak více angažovat,“ uvádí se v důvodové zprávě. Jako kompenzace za vynaložené náklady, riziko a čas, který žalobce do řízení vložil, mu může soud na jeho návrh v úvodu řízení přiznat přiměřenou odměnu z vysouzeného plnění.
Půjde se lépe bránit diskriminaci
To, že není dosavadní legislativní řešení dostatečné, se podle důvodové zprávy projevuje i v oblasti zákazu diskriminace. „Z výčtu platné právní úpravy vyplývá, že ochrana před diskriminací, včetně diskriminace na základě pohlaví, je jednou z oblastí, na niž platná úprava kolektivního vymáhání nepamatuje. Neexistuje tedy účinný a efektivní nástroj, který by sdružení těchto nároků do jedné žaloby umožnil, došlo-li k hromadné diskriminaci (např. jsou-li na pracovišti hromadně diskriminovány ženy, lidé v předdůchodovém věku, lidé s handicapem apod.). A protože neexistuje efektivní nástroj k vymáhání, nesplňuje současný stav ani z pohledu prevence požadavky, které by měly být na právní úpravu kladeny,“ uvádí ministerstvo.
Hromadné řízení se dle doporučení Evropské unie dělí na dvě fáze. Nejprve je třeba zjistit, zda jsou vůbec naplněny podmínky pro projednání věci společně,tedy zda je zde dostatečný počet poškozených osob, zda práva těchto osob jsou dostatečně stejnorodá apod. Jde o fázi řízení, v níž se zkoumá otázka přípustnosti hromadné žaloby. O tom, zda je hromadná žaloba přípustná, rozhodne soud samostatným usnesením. Pouze pokud jsou podmínky osvědčeny, může se řízení přehoupnout do fáze hromadného řízení ve věci samé.
V prvním stupni by tyto žaloby měly projednávat krajské soudy. Ministerstvo očekává, že hromadné spory nebudou příliš časté a ročně jich začne v řádu jednotek.
Zejména z důvodu velkého počtu změn, včetně návazností na exekuční a insolvenční řízení, bylo nakonec podle zástupců resortu upřednostněno přijetí samostatného zákona o hromadném řízení, který bude svou povahou lex specialis k ostatním právním předpisům.
Za nevhodné bylo naproti tomu vyhodnoceno promítnutí pouze určitých změn do stávajících právních předpisů prostřednictvím příslušných novel, potažmo jeho připojení k případné rekodifikaci civilního procesu.
Pelikánův americký model
První snahy vytvořit nový zákon o hromadném řízení zde byl za exministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Jeho návrh byl silně inspirován americkými hromadnými žalobami a upřednostňoval tzv. odhlašovací čili opt-out režim.
Opt-in tedy přihlašovací řízení dává možnost poškozeným, kteří chtějí uplatnit stejný nárok vůči žalovanému, aktivně jednat a přihlásit se k ochraně svých práv. Odhlašovací řízení je pak postaveno na tom, že všechny dotčené osoby jsou automaticky považovány za žalující stranu, pokud se samy neodhlásí.
Původní návrh počítal s profesionálním hromadným žalobcem a byl silně motivován vysokým podílem na výsledku sporu. Právě přílišná radikálnost a inspirace americkým zákonem byla návrhu Pelikána vyčítána od začátku. Postupně byl změkčen a přepracován, v roce 2020 pak byl návrh předložen v podobě, kdy byl omezen na spotřebitelské spory.
V Evropské unii již obdoba zákona funguje ve 20 zemích. Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o zástupných žalobách, ze které návrh vychází, byla schválena již 25. listopadu 2020. ČR ji měla implementovat do 25. prosince 2022 a má tak s její implementací zpoždění. Advokáti již dříve varovali, že pokud ČR úpravu nepřijme, hrozí žaloby různých spolků podle evropské směrnice. Úřad nyní usiluje o to, aby navržená pravidla fungovala od 25. června příštího roku.
Brusel chce po svých členských zemích harmonizaci klasických reprezentativních žalob přihlašovacího typu. Primárním cílem je ochrana spotřebitele a Evropská komise ani nemůže vyžadovat, aby úprava byla širší.
Eva Paseková
