Na počátku letošního února zemřel ve věku 98 let letitý komunistický premiér a ministr vnitra Československa Lubomír Štrougal. Ten by se svými kolegy z partaje obviněn kvůli střelbě a úmrtím na československých hranicích před rokem 1989. Stíhání bylo ale loni v září ze strany žalobců zastaveno. Proti tomu si podali poškození ústavní stížnost. O ní už ale za Štrougalova života rozhodnuto nebude. Respektive, Ústavní soud o ní rozhodovat nebude vůbec, jak informoval právní zástupce poškozených Lubomír Müller. Hlavní líčení s exministrem vnitra Vratislavem Vajnarem začne 25. dubna ve 12, 30 u Obvodního soudu pro Prahu 1.
V roce 2008 podal spisovatel Luděk Navara s několika dalšími oznamovateli trestní oznámení proti osobám, které spoluzodpovídaly za násilná usmrcení na československých hranicích.
Prvního července 2016 (tedy po 8 letech) Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Navarovi odpověděl, že neexistuje žádný důvod k zahájení trestního stíhání proti nějaké žijící osobě.
Tím ale příběh neskončil. Jednadvacátého září 2017 – na základě důkladného výzkumu – podala Platforma evropské paměti a svědomí kvůli úmrtím a zraněním na československých hranicích nové trestní oznámení proti cca 250 osobám, které určitě nebo pravděpodobně stále žily.
Pětadvacátého listopadu 2019 zahájil Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) trestní stíhání proti: Milouši Jakešovi (1922), bývalému generálnímu tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ), Lubomíru Štrougalovi (1924), bývalému předsedovi československé vlády a členu předsednictva ÚV KSČ, a Vratislavu Vajnarovi (1930), federálnímu ministru vnitra z let 1983-1988.
V půlce května roku 2021 Městské státní zastupitelství v Praze (MSZ) trestní stíhání zastavilo, protože Jakeš 9. 7. 2020 zemřel a zbývající dva obvinění trpí demencí.
Proti tomu podalo šest poškozených ústavní stížnost ve vztahu k žijícím obviněným. Poškození namítali podjatost znalců i nekvalitní vyhotovení posudků. Podkladem pro to byl mimo jiné text Ekonomického deníku, který možnou podjatost popisoval ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Třetího prosince 2021 vyhlásil Ústavní soud nález, jímž stížnosti vyhověl ZDE.
V půlce prosince téhož roku vydalo MSZ opatření, jímž pověřilo znalecký ústav Psychiatrická nemocnice Bohnice vypracováním nových znaleckých posudků.
Jejich vypracování se značně táhlo a termín dodání posudků byl několikrát odložen.
V půlce loňského srpna MSZ znovu kvůli demenci zastavilo trestní stíhání Štrougala. Pokud jde o Vajnara, znalci dospěli k závěru, že je schopen se soudního jednání účastnit a chápat jeho smysl.
Na sklonku srpna podali titíž poškození ústavní stížnost proti zastavení trestního stíhání Štrougala; opět vznesli námitky proti znaleckému posudku a také proti rozporuplnosti samotného usnesení MSZ.
Na konci letošního března Ústavní soud oznámil, že řízení zastavuje; k obsahu stížnosti se věcně nevyjádřil.
„V odůvodnění pouze uvedl, že obviněný dne 6. 2. 2023 zemřel a že i kdyby napadené rozhodnutí Ústavní soud zrušil, ´nebylo by možné v trestním stíhání JUDr. Lubomíra Štrougala pokračovat ex lege a muselo by být zastaveno´, neboť zemřelého stíhat nelze. Pro orgány činné v trestním řízení tedy kauza Štrougal definitivně skončila,“ uvedl právní zástupce poškozených Lubomír Müller.
Z tohoto příběhu podle Lubomíra Müllera vyplývá několik otázek:
Čím se vlastně tehdejší funkcionáři provinili?
Systém ochrany státních hranic Československé socialistické republiky nastavili v rozporu s článkem 12, odstavce 2, Mezinárodního protokolu o občanských a politických právech (č. 120/1976 Sb.), kde se praví: „Každý může svobodně opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní.“ (Stejné ustanovení obsahuje v článku 13, odstavce 2, i Všeobecná deklarace lidských práv z 10. 12. 1948.)
Byli později obviněni i někteří další žijící představitelé tehdejšího režimu?
Ano, bývalý hlavní ideolog ÚV KSČ Jan Fojtík (1928), a federální ministr vnitra z let 1988 až 1989 František Kincl (1941).
Jak jejich trestní stíhání dopadla?
V případě Fojtíka bylo trestní stíhání pravomocně zastaveno kvůli demenci, což potvrdil i Ústavní soud. V případě Kincla je stíhání zastaveno nepravomocně kvůli bludům (paranoia).
Kdo jsou poškození, kteří si stěžovali?
Jsou to pozůstalá maminka a sestra po Hartmutu Tautzovi (1968-1986), pozůstalá dcera po Gerhardu Schmidtovi (1939-1977) a zranění Thomas Bartsch (1966), Siegfried Fröbel (1955) a Jürgen Seifert (1951).
Nemohli by poškození požádat ministerstvo spravedlnosti o přiměřené finanční zadostiučinění za průtahy a nepřiměřenou délku řízení?
Oni tak už učinili. Ministerstvo spravedlnosti jim letos 26. ledna obsáhlým šestistránkovým dopisem odpovědělo, že v daném trestním řízení nebyli stíháni žadatelé (tedy poškození), nýbrž jiné osoby, a tak „to, oč v posuzovaném trestním řízení ve vztahu k žadatelům šlo, nebylo zásadní“. Proto „význam celého posuzovaného trestního řízení pro žadatele byl natolik snížen, že i v případě existence nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky by odškodnění formou peněžité satisfakce nebylo namístě.“
Jak to vypadá s trestním stíháním Vratislava Vajnara, který je schopen chápat smysl trestního řízení?
Hlavní líčení je nařízeno na 25. dubna ve 12, 30 u Obvodního soudu pro Prahu 1. Předsedkyní senátu je Kateřina Rybáková.
Jan Hrbáček, Ekonomický deník
