V návrhu je i vizualizace znaků a vlajek Foto: Poslanecká sněmovna

Vláda neví, kde a kdo vytýčí zemské hranice Čech, Moravy a Slezska, k návrhu poslanců dala neutrální stanovisko

S povinností vytýčit na silnicích zemskými znaky hranice historických zemí Čech, Moravy a Slezska si neví rady česká vláda. Povinnost zakotvuje poslanecký návrh o zemských vlajkách. Jenže návrh buď značí jen začátek Čech a Moravy a se Slezskem nepočítá. Nebo naopak zabírá území, které dnes patří Polsku. Není jasné, kdo je adresátem povinnosti a jaké jsou sankce. Také není pravda, že to nebude nic stát. Přesto vláda vydala k návrhu neutrální stanovisko.

O návrhu už Česká justice informovala. Podporuje ho osmdesát poslanců ze všech parlamentních stran s výjimkou Pirátů. Návrh upravuje používání znaků historických zemí Čech, Moravy a Slezska a zavádí v § 4 povinnost a současně právo znovu znaky vytýčit historické hranice těchto zemí.

Úplný text návrhu je zde:

S tím má ale problém česká vláda, která návrh projednala ve středu 5. dubna 2023. Vláda nakonec vydala jako doporučení pro hlasování ve sněmovně „neutrální stanovisko“. Usnesení ale obsahuje připomínky a námitky.

Podle vlády jde úprava „svým způsobem“ proti odkazu historických zemí, když má být podle předmětného §4 zemským znakem na dálnicích a silnicích „vyznačen pouze začátek území Čech a Moravy, a to zpravidla podle stavu hranice mezi zeměmi Českou a Moravskoslezskou ke dni 31. prosince 1948“. 

Kde jsou hranice Slezska, když zaniklo v roce 1928?

Návrh podle české vlády ve skutečnosti vůbec nepočítá se Slezskem: „Pokud však jde o zemi Slezskou, tak s vyznačením jejích vnitrostátních hranic návrh zákona vůbec nepočítá, aniž by bylo z návrhu nebo z důvodové zprávy k němu jasné, proč tomu tak je a popřípadě kudy by měla hranice vést,“ uvádí se v usnesení české vlády.

„Hranice mezi územím Moravy a Slezska přitom zanikla se zánikem země Slezské a jejím včlenění do země Moravskoslezské v roce 1928, tedy pouhých 20 let před zánikem celého zemského uspořádání v Československu. Zmíněné ustanovení § 4 odst. 2 je nadto neurčité co do určení místa, kde má být tabule se zemským znakem umístěna, protože stanoví, že zemská hranice se tabulí se zemským znakem vyznačí zpravidla (tedy tomu tak nemusí být vždy) podle stavu hranice mezi zemí Českou a Moravskoslezskou ke dni 31. prosince 1948, aniž by alespoň z důvodové zprávy bylo zřejmé, podle stavu k jakému jinému datu by pak mohla být zemská hranice na dálnicích a silnicích vyznačována,“ uvádí se ve stanovisku vlády.

Úplné stanovisko české vlády je zde:

Vláda: Myslí to předkladatelé vážně?

Kromě toho uložená povinnost označit hranice zemí neobsahuje žádnou sankci, pokud se tak neučiní. Návrh rovněž neobsahuje, kdo je adresátem této nové povinnosti: Vlastník území? Správce komunikace? Někdo jiný? Kdo bude cedule udržovat a na jakém právním základu?

Předkládající poslanci by se proto měli zamyslet, zda svůj návrh míní vážně, říká vláda diplomaticky: „Předkladatel by se proto měl s těmito skutečnostmi vyrovnat a rozptýlit tak případné pochybnosti o nezbytnosti nebo potřebnosti řešit problematiku zemských znaků nebo vlajek formou zákonné právní úpravy.“

S tím souvisí také otázka, koho a kolik to bude stát. Podle vlády není pravda, že návrh nemá dopad na veřejné rozpočty, jak je uvedeno v návrhu.

„Vláda také nemůže přisvědčit tvrzení předkladatelů obsaženému v důvodové zprávě, že návrh zákona nemá vliv na státní rozpočet ani jiné veřejné rozpočty, s výjimkou nepatrných finančních nákladů na instalaci tabulí se zemskými znaky na dálnicích a silnicích. S ohledem na počet jednotlivých úseků dálnic a silnic (bude se jednat o silnice všech tříd), u nichž by tabule se zemským znakem musely být umístěny, má vláda pochybnosti o tom, že finanční náklady na instalaci a následnou údržbu budou moci být pokryty v rámci běžných výdajů na údržbu značek a různých informačních tabulí správců dotčených pozemních komunikací,“ uvádí vláda ve stanovisku.

Obrana: Návrh uzákoní území Slezska, které leží v Polsku?

Jak vyplývá z informací čtk, proti poslaneckému návrhu se postavila jen ministerstva obrany a financí. „Ministerstvo obrany nesouhlas zdůvodnilo odkazem na stanovisko Vojenského historického ústavu, že navrhovaný zákon má retroaktivní účinky, neboť ,nelze zpětně uzákonit znaky entit ‚zemí‘, které už neexistují´. Návrh podle resortu obrany uzákoní nárok ČR na celé historické území Slezska, jehož většina leží v Polsku, pokud se neomezí na ,České Slezsko´. Ministerstvo upozornilo na nesprávný popis barevnosti části slezského zemského znaku a vlajky v návrhu zákona.,“ uvedla k tomu čtk.

Podle financí rozmisťování historických tabulí nebude mít žádný význam, ale přinese náklady. Také doprava pochybuje, že bude schopna povinnost na silnicích a dálnicích plnit.

„Souhlas s návrhem vyslovila ministerstva vnitra, školství, spravedlnosti, zemědělství, životního prostředí a úřad ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (za STAN). Za předlohu se tak postavily úřady všech ministrů z řad poslanců, kteří patří mezi předkladatele, až na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09,“ informovala o průběhu jednání čtk.

Irena Válová, s použitím čtk