Tisíce stížností kvůli sociálním sítím, nové povinnosti spojené s digitální ekonomikou i dohled nad on-line politickou reklamou. Senát ve středu podpořil požadavky Úřadu pro ochranu osobních údajů na personální, technické a finanční posílení. Podle senátorů totiž úřadu dlouhodobě přibývá agenda, aniž by tomu odpovídalo navýšení kapacit.
Horní komora proto vyzvala vládu, aby situaci napravila v souladu s požadavky evropských pravidel pro digitální ekonomiku. Bez posílení zdrojů podle Senátu nebude úřad schopen plnit zákonné povinnosti ani dodržovat lhůty pro vyřizování stížností.
Úřad už dříve otevřeně upozornil, že současný počet zaměstnanců nestačí. „Se současnými personálními kapacitami je objektivně vyloučeno, aby mohlo být o všech stížnostech rozhodováno v soudy požadovaných lhůtách,“ uvedl ve výroční zprávě.
Stížností přibylo skoro čtyřikrát
Zatímco v roce 2024 evidoval úřad 680 stížností, loni jejich počet vzrostl na 2514. Lidé si stěžovali například na blokace účtů na sociálních sítích nebo nakládání s osobními údaji v digitálním prostředí.
Podle dřívější výroční zprávy se na prudkém nárůstu podání podílí také rozmach nástrojů umělé inteligence. Úřad zároveň upozorňoval, že v řadě případů nemůže lidem přímo pomoci. Například posouzení, zda sociální síť zablokovala účet oprávněně, nespadá do jeho pravomoci. Může pouze kontrolovat, zda provozovatel postupoval podle pravidel GDPR.
Přibyly nové povinnosti i dohled nad politickou reklamou
Úřadu nově přibyl například dohled nad zpracováním osobních údajů při cílení a doručování on-line politické reklamy. Předseda úřadu Jiří Kaucký už dříve varoval, že bez personálního posílení nebude možné nové úkoly zvládnout.
Ke konci loňského roku měl úřad 108 zaměstnanců. Podle výroční zprávy letos navíc nedostal peníze na platy osmi pracovníků. Senát upozornil, že bez odpovídajícího personálního a technického zajištění nebude možné nárůst agendy zvládat.
Senát řešil i očkování a ÚSTR
Horní komora se zabývala také otázkou prevence onemocnění a očkování. Na návrh zdravotnického výboru doporučila vládě podporovat informovanost veřejnosti o prevenci nemocí a zajistit občanům dostupnost relevantních informací, aby mohli činit informovaná rozhodnutí.
Senátoři zároveň vyzvali vládu, aby důsledně vyžadovala postup podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Jedním z motivů debaty byl případ tříletého neočkovaného chlapce z Ostravy, který zemřel na záškrt.
Mohlo by vás zajímat
Bouřlivou debatu vyvolala také zpráva o činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2024. Kritici vedení ústavu poukazovali na problémy ve vědecké činnosti, odchody zaměstnanců i nákladný pronájem současného sídla.
Senátní výbor pro lidská práva navrhoval, aby Senát označil zprávu za nedostatečnou a nepřezkoumatelnou. Návrh ale neuspěl a Senát vzal zprávu pouze na vědomí. Květnová schůze Senátu tím skončila. Senátoři se znovu sejdou 17. června. Na programu mají mimo jiné i spornou novelu o veřejných rozpočtech.
