Zemědělec z Libereckého kraje nese plnou odpovědnost za škodu způsobenou autonehodou, kterou zavinil balík sena svalený ze svahu na silnici. Jeho stížnost definitivně odmítl Ústavní soud (ÚS). Přestože se balík mohl uvést do pohybu cizím přičiněním, například zásahem člověka či zvěře, zemědělec podle verdiktu neudělal dost pro to, aby nehodě předešel.
Incident se odehrál v srpnu 2020. Řidička a spolucestující po zemědělci požadovali náhradu nákladů na opravu vozu ve výši 23 458 korun a náhradu nemajetkové újmy, každý po 15 tisících korunách.
Okresní soud v Jablonci nad Nisou v prvním kole dospěl k závěru, že balík se nemohl rozpohybovat samovolně. Přesto rozhodl, že zemědělec za újmu odpovídá, neboť v rámci své provozní činnosti nevynaložil veškerou péči, kterou od něj lze rozumně požadovat.
Zásah Ústavního soudu a nové projednání
Krajský soud v Liberci původně rozhodnutí změnil a žalobu zamítl. Poškození se však obrátili na Ústavní soud s argumentem, že jedinou příčinou nehody bylo rizikové uložení balíků na kluzkém a svažitém terénu. Ústavní soudci tehdy souhlasili, že případná „jiná síla“ nevylučuje odpovědnost provozovatele, a verdikt zrušili.
Při novém projednání už krajský soud potvrdil původní vinu zemědělce. Umísťování balíků na svahu označil za rizikové a stávající opatření za nedostatečná. Oplocení louky podle soudu nemohlo těžký balík zastavit a pouhé otočení sena proti svahu jako prevence nestačilo. Navíc byl pozemek volně přístupný, což riziko zásahu třetích osob zvyšovalo.
Příliš přísné nároky, namítal zemědělec
Zemědělec v následné ústavní stížnosti tvrdil, že odvolací soud nastavil podmínky pro zproštění odpovědnosti tak přísně, že jsou v praxi nedosažitelné. Podle něj by péče měla odpovídat běžným zvyklostem a standardům bezpečného provozu s přihlédnutím k nákladům.
Ústavní soudci však napodruhé nenašli důvod k zásahu. „Civilní soudy svá rozhodnutí řádně odůvodnily a uvedly, jaké skutečnosti mají za zjištěné, jakými úvahami se při rozhodování řídily a které předpisy aplikovaly. Přijatým závěrům nelze z ústavního hlediska nic vytknout,“ stojí v usnesení.
Logika zemědělské praxe
Soud uzavřel, že požadavky na zabezpečení nejsou v rozporu s logikou ani běžnou praxí. Podle ÚS nejde o nesplnitelné technické nároky, ale spíše o otázku vhodné organizace práce a provozního zajištění, které by eliminovalo zbytečné riziko pro ostatní účastníky silničního provozu.
