Kriminalita se loni po covidových letech zvýšila obecně Foto: NSZ

NSZ: Kriminalita znovu roste. Poklesla životní úroveň a roste napětí ve společnosti

Po setrvalém poklesu kriminality se trend obrátil. Počet evidovaných trestných činů loni výrazně vzrostl, a to o téměř 17 procent. Vzestup souvisí s koncem opatření kvůli nemoci Covid-19, začátkem války na Ukrajině, s migrační vlnou a poklesem životní úrovně lidí. Státní zastupitelství je kvůli Ukrajině zahlcováno udáním na politiky a vlivné lidi. Vyplývá to z aktuální Zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2022, kterou vydalo Nejvyšší státní zastupitelství.

Míra kriminality s výjimkami jednotlivých roků setrvale klesá od roku 1994. Loni se tento trend znovu zastavil: „V roce 2022 již nepokračoval trend předchozích let spočívající v poklesu registrované kriminality. Na úseku trestním se projevila zcela opačná tendence a byl zaznamenán vzestup počtu stíhaných osob a osob, vůči nimž bylo konáno zkrácené přípravné řízení,“ uvádí Nejvyšší státní zastupitelství hned v úvodu Výroční zprávy o činnosti za rok 2022.

Nápad trestních věcí u státního zastupitelství se oproti roku 2021 loni zvýšil: „A to poměrně výrazně, o 28 519, tj. o 16,87 % (v předcházejících letech, počínaje rokem 2013, se, s výjimkou roku 2019, vždy jednalo o pokles), pokud by byly započítány pouze fyzické osoby,“ uvádí Zpráva.

Celkem bylo v roce 2022 sepsáno 197 525 záznamů o zahájení úkonů trestního řízení proti fyzické osobě a 967 záznamů o zahájení úkonů trestního řízení proti právnické osobě.

Na rozdíl od roku 2021, opatření ke Covidu-19 neměla na kriminalitu už přímý vliv, společnost ale čelí důsledkům: „Podle názoru KSZ v Praze byl dopad pandemie nicméně nepřímý či následný, a to v podobě zhoršující se hospodářské situace a majetkových poměrů občanů a s tím spojené majetkové trestné činnosti,“ stojí v podrobném komentáři ke Zprávě.

Trestná činnost cizinců i proti cizincům

Klíčovými důvody nárůstu evidované kriminality jsou podle Nejvyššího státního zastupitelství válka na Ukrajině a související opatření, migrační vlna a zhoršená situace obyvatel ČR. „Vzestup kriminality v roce 2022 souvisí rovněž s úplným rozvolněním protiepidemických opatření a poklesem životní úrovně obyvatelstva. Docházelo také k nárůstu napětí ve společnosti vzhledem k tomu, že vypuknutí války na Ukrajině vedlo bezprostředně k oživení dezinformační scény. V určitých částech společnosti vzrostla nenávist vůči všem, kdo podpořili vládní opatření či opatření neziskového sektoru ve prospěch agresí zasažené Ukrajiny,“ vysvětluje k tomu Zpráva.

„VSZ v Praze v této souvislosti zdůrazňuje, že válka na Ukrajině a s tím probíhající mediální kampaň, jakož i průběžné zpravodajství, komentáře a příspěvky ve veřejných sdělovacích prostředcích a na sociálních sítích, s sebou přinesly také případy trestných činů reagujících neadekvátně na vzniklou situaci hanlivými příspěvky na sociálních sítích a touto formou zejména ve virtuálním prostoru páchaných trestných činů se zavrženíhodnou pohnutkou, útočících proti Ukrajincům nebo naopak proti Rusům, vyslovující kladné stanovisko k agresi apod.,“ cituje Zpráva příspěvek Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Podobně se projevila trestná činnost v obvodu Ostrava: „KSZ v Ostravě pak registrovalo i významný nárůst závažné trestné činnosti proti životu a zdraví. Ve skladbě trestné činnosti se také projevil vliv války na Ukrajině, a to jak v oblasti trestné činnosti z nenávisti, tak i trestné činnosti cizinců, a zvláště pak pod vlivem alkoholu. Zřetelné důsledky měla i migrační vlna, která se zejména u okresních státních zastupitelství hraničících se Slovenskem odrazila v trestné činnosti související s neoprávněným překročením státní hranice. U majetkové trestné činnosti pokračuje trend přesunu do kyberprostoru a zvyšování sofistikovanosti a organizovanosti způsobů proveden,“ uvádí Zpráva.

Podání proti politikům a novinářům se zakládají

Jak vyplývá ze Zprávy, nová politická situace vyvolala smršť podání proti osobám, které mají moc nebo vliv: „V průběhu roku 2022 byly na VSZ v Praze doručeny desítky podání, nejčastěji označených jako trestní oznámení, majících souvislost s napadením Ukrajinské republiky vojsky Ruské federace, kdy podatelé spatřovali spáchání trestného činu novináři, politiky či osobami vyjadřujícími se v prostředí internetu (především na sociálních sítích) k tomuto vojenskému konfliktu. Převažovala oznámení o trestném činu, který měl být spáchán vyjádřením negativně vyznívajícím vůči aktivitám Ruské federace či v souvislosti s vyslovováním podpory Ukrajině v tomto válečném konfliktu (dodávky zbraní, vojenského materiálu, finanční podpora atd.),“ stojí ve Zprávě.

„Ve většině případů se však jednalo o podání činěná bez identifikace podatele ve formě e-mailových zpráv, přičemž téměř ve všech případech podatelé na výzvy k identifikaci své osoby nereagovali a podání tak byla založena bez dalšího opatření, neboť neobsahovala žádný trestněprávní relevantní podklad. Tam kde se nejednalo o podání zcela evidentně mimo realitu, byla s řádnou identifikací podatele postupována na příslušná nižší státní zastupitelství k dalšímu opatření,“ popisuje způsob vyřízení Vrchní státní zastupitelství v Praze.

Řada nejasných podání v rámci svobody slova

Tento jev se nevyhnul ani obvodům a krajům: „MSZ v Praze uvádí poznatek ObSZ pro Prahu 2, kdy v souvislosti s válkou na Ukrajině byla zaznamenána změna zaměření ,trestních oznámení´ podávaných prokremelskými dezinformátory původně v souvislosti s vydáváním proticovidových opatření. Ty samé osoby po ruské agresi na Ukrajině začaly podávat trestní oznámení zaměřená na projevy podpory Ukrajině, konkrétně např. v souvislosti s konáním dětské tiskové konference pořádané Českým rozhlasem, kde členové skautských oddílů kladli dotazy přítomnému ministru vnitra, psychiatrovi, novinářce a dalším osobám, přičemž ke spáchání trestného činu mělo podle oznamovatelů dojít odpověďmi na dotaz ohledně možnosti atentátu na Vladimira Putina.“

Podle Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové jde o celostátní problém, který kvůli garanci svobody slova nelze nijak postihnout: „KSZ v Hradci Králové uvádí, že k aktivitám dezinformátorů dochází na území celé ČR, a to zejména prostřednictvím internetu. Ve většině případů nelze tuto činnost postihovat prostředky trestního práva, a to s ohledem na ústavně zaručenou svobodu slova. Nakolik se jedná o úmyslné dezinformace, nebo o skutečné přesvědčení jejich původců, v některých případech nelze posoudit. Státnímu zastupitelství je doručována řada nejasných podání, která svým obsahem nejsou žádnými podněty ve smyslu trestního oznámení. Jde o různé zpochybňování intervence ruských vojsk na Ukrajinu, zdůvodňování, proč někdo vůbec agresi vyvolal, a zpochybňování ekonomické pomoci Ukrajincům. Většinou jde o hromadně zasílané informace doručované na všechna státní zastupitelství či jiné státní orgány,“ vysvětluje KSZ v Hradci Králové.

Rusko vojensky napadlo Ukrajinu loni ve druhé polovině února Foto: Pexels

Extrémní nárůst jde za nedovoleným překročením hranice

Stejně jako v ostatních letech také loni převažovala majetková trestná činnost respektive trestný čin krádeže, který tvoří 21% všech evidovaných trestných činů.  Navíc se počet krádeží zvýšil na celkem 14 614. Následují maření úředního rozhodnutí a vykázání (11 559) a ohrožení po vlivem návykové látky (10 706).

Výrazný nárůst zaznamenal loni trestná činnost páchaná elektronicky, prostřednictvím internetu i jiných sítí. „Došlo k masivnímu přechodu od ,klasického čili standardního´ páchání trestné činnosti do virtuální oblasti, a to zejména u majetkové a hospodářské kriminality, v oblasti mravnostní trestné činnosti, kriminality páchané na dětech a trestné činnosti spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek,“ uvádí Zpráva NSZ.

Nejčastějším trestným činem je v této oblasti nadále trestný čin podvodu, kde podstatná část případů je založena na neznalosti, neopatrnosti či přímo lehkomyslném jednání poškozených, neboť k dokonání většiny činů dochází právě za podstatné „nevědomé“ součinnosti poškozeného, vysvětluje Záprva. Poškozenými jsou přitom osoby napříč věkovými kategoriemi, různých profesí a sociálních skupin, uvádí NSZ.  „Nejčastěji je tato trestná činnost páchána ze států jako Ukrajina, Rusko a Polsko, popř. Čína, do kterých též směřuje zisk z trestné činnosti,“ stojí ve Zprávě.

Pokud jde o trestný čin organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 trestního zákoníku, byl zaznamenán zcela mimořádně výrazný vzestup počtu osob stíhaných (a osob, ohledně nichž bylo konáno zkrácené přípravné řízení, jež představuje těžiště tohoto extrémního nárůstu), uvádí Zpráva.  Migrační vlna se odrazila u okresů hraničících se Slovenskem.

Irena Válová