U zaměstnanců ve služebním poměru by nemělo být v budoucnu nutné provádět pravidelné služební hodnocení. Státní tajemníky by nově místo vlády měl jmenovat i odvolávat nejvyšší státní tajemník, koordinaci státní služby by navíc měl mít na starosti místo ministerstva vnitra úřad vlády. Změny přináší novela zákona o státní službě, kterou dnes vnitro rozeslalo do připomínkového řízení. Podle iniciativy Rekonstrukce státu je návrh nadějný, neřeší ale například neschopnost státu přilákat a udržet odborníky.
Díky přesunu nejvyššího státního tajemníka na úřad vlády lze podle Rekonstrukce státu očekávat snazší koordinaci personální politiky a rozvoj státní služby. „Nejvyšší státní tajemník bude mít možnost dostát názvu své pozice a ovlivňovat směřování státní služby. Jeho místo má být vedle premiéra na úřadu vlády. S tím se ale pojí i jeho jasná odpovědnost směrem k úředníkům i k veřejnosti,“ uvedl Marek Zelenka, předseda spolku Oživení, který je součástí iniciativy.
Novela by podle ministerstva vnitra měla umožnit zaměstnání odborníků, kteří nedisponují formálním vzděláním, v odůvodněných případech bude postačovat maturita. Návrh také zkracuje dobu, na kterou lze z organizačních důvodů státního zaměstnance zařadit mimo výkon služby, a to z půl roku na tři měsíce. Naopak prodlouží odpracovanou dobu, po které má zaměstnanec právo na odbytné, ze tří, šesti a devíti let na pět, deset a 15 let.
Ministerstvo vnitra si od novely slibuje snížení byrokracie, flexibilnější přijímání nových zaměstnanců nebo úsporu veřejných peněz. „Novela služebního zákona je naplněním slibu z programového prohlášení. Chceme, aby úřady fungovaly efektivněji a kompetentněji. Aby byly víc proklientské a otevřené občanům,“ uvedl v tiskové zprávě ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Vláda by podle novely měla nově rozhodovat pouze o zásadních změnách systemizace, které mají dopad na státní rozpočet. Zbylé změny by měl mít na starosti úřad vlády spolu s ministerstvem financí. Služební poměr bude možné nově ukončit dohodou, pokud s tím bude souhlasit ministr. Služební řízení nebude nutné vést v případech, které vyplývají ze zákona. Podle Rekonstrukce státu tak bude proces například při odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou bližší zákoníku práce.
Vzniknout by měla služební komise, která bude rozhodovat o porušení služební kázně a etiky a také o námitkách proti služebnímu hodnocení nejvyšších státních úředníků. Budou v ní lidé, kteří ve státní službě nepůsobí, což má zajistit její nezávislost. „Půjde o pojistku, která bude nejvyšší management chránit před politizací. Komise úředníkům zajistí rychlou a spravedlivou ochranu v případě, že by byla jejich práva porušena,“ uvedl Rakušan.
Dosud o problematice rozhodovali státní zaměstnanci. „Krok přispěje především k nezávislosti vrchních ředitelů, což jsou dnes nejdůležitější, ale současně nejméně chránění státní úředníci,“ uvedl ke vzniku komise Lukáš Kraus, vedoucí analytického týmu Rekonstrukce státu.
Mohlo by vás zajímat
Podle iniciativy ale novela nepočítá s umožněním odborného kariérního postupu. Návrh také nemění roli státních tajemníků tak, aby posílil jejich odpovědnost za provozní chod ministerstva a zajišťování priorit, což je podle organizace běžné například v západních zemích.
Na uplatnění připomínek budou mít úřady 20 dnů. Vláda by novelu měla projednat do konce letošního roku.
