Česká justice dělá v mezinárodním srovnání „za málo peněz hodně muziky“ a potřebuje nastavit dlouhodobou koncepci, řekl v rozhovoru s ČTK místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Přivítal, že začíná práce na personálním auditu justice, prvním za několik dekád. Audit podle něj může ukázat například to, že justici k efektivnímu plnění úkolů postačí o něco méně soudců, pokud budou mít k ruce více zkušených asistentů a středního personálu.
Řada problémů justice se podle Šuka dlouhodobě točí kolem peněz. Většinu rozpočtu spolykají platy. „To prostě zmizí a zbývá strašně málo na nějakou změnu, na elektronizaci, na systémové řízení, na koncepční věci,“ uvedl místopředseda Nejvyššího soudu.
Podle Šuka je dobře, že na ministerstvu spravedlnosti vznikl nový odbor strategie a koncepce justice. Může totiž pohlédnout na soudnictví v dlouhodobé perspektivě a částečně kompenzovat nevýhody ministerské správy justice, poznamenané střídáním ministrů dle volebního cyklu.
Některé soudy se v posledních týdnech ozvaly, že už nemají na účtech dost peněz na to, aby mohly vyplácet například odměny znalcům nebo advokátům ex offo. Ministerstvo spravedlnosti podle Šuka dlouho vědělo, že v letošním rozpočtu není pro justici vyčleněn dostatek peněz. A prakticky od počátku roku usilovalo o dodatečné zvýšení rozpočtu. Zatím posledním rozpočtovým opatřením v objemu 919 milionů korun vláda prý jen zalátala jednu z děr. Odpověď na otázku, proč peníze nebyly k dispozici od začátku roku, Šuk nezná.
Nedostatek peněz v resortu je podle Šuka patrný i z toho, že nejsou jmenováni noví soudci a státní zástupci. „Ministerstvo říká: Je vás dost. Ale co je v pozadí? Nemáme na to peníze. Jak odchází lidi, nejsou nahrazováni, s tím, že ti zbývající budou stačit,“ řekl.
Místopředseda Nejvyššího soudu také dlouhodobě usiluje o navýšení platu zaměstnanců soudů, tedy třeba asistentů a administrativy. Momentálně jsou podprůměrné oproti zaměstnancům ve veřejné sféře. „Z mého pohledu je to úplně nejpalčivější téma,“ uvedl Šuk.
Zaměstnanci přidáno nedostali
V květnu jednal s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a získal příslib, že zaměstnanci soudů dostanou ještě letos přidáno v průměru 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně. Součástí dohody je to, že platy jim budou dále růst i příští rok a v roce 2025 dosáhnou výše průměrného platu ve veřejné sféře bez započítání platů učitelů a ozbrojených složek. Dohoda se ale dosud nenaplnila, příslib trvá. Dorovnání platů by podle Šuka mohlo stabilizovat střední personál a omezit časté odchody zaměstnanců za lepšími platy.
Šuk se také staví proti navrhované úpravě výpočtu platů soudců, jak ji obsahuje vládní konsolidační balíček. Očekává, že soudci se budou v případě schválení změn bránit u Ústavního soudu, podobně jako v mnoha podobných situacích v minulosti. Platy představitelů státní moci vycházejí z takzvané platové základny. V případě soudců je nyní součinem průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství vždy za předloňský rok a zákonného koeficientu tři. Nově se má koeficient snížit na 2,82. Šuk se obává, že by to mohl být jen začátek dalších škrtů.
Mohlo by vás zajímat
„Zásahy do platové sféry soudců jsou z dlouhodobého hlediska nebezpečné, protože jakmile je připustíme, otevíráme cestu k postupné erozi hmotného zabezpečení soudců, jehož výše je politikům dlouhodobě trnem v očích. Snadno se pak může stát, že platy soudců v důsledku opakovaných zásahů klesnou natolik, že soudcovské povolání přestane být lákavé a kvalita soudcovského stavu bude upadat. Je to nebezpečná hra o nezávislé soudnictví,“ řekl místopředseda Nejvyššího soudu.
Pro soudce není podle Šuka nijak příjemné zasazovat se o své platy, jež podléhají neustálým restrikcím již 25 let. Poukázal na to, že už nyní je mechanismus výpočtu platu navázaný na ekonomiku, se kterou „dýchá“, a tedy odráží i finanční kondici státu.
