Téměř polovina firem nemá povědomí o připravované evropské legislativě. O přípravě tuzemské legislativy jich pak má povědomí 70 procent. Ochrana soukromí a sdílení dat jsou oblasti, kde více než polovina podnikatelů pociťuje legislativní omezení. Vyplývá to z průzkumu, který provedla Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT) mezi českými firmami.
Většina firem nemá zájem připomínkovat evropskou legislativu před jejím začleněním do českého právního řádu, a to i přes možný dopad na jejich činnost. Důvodem pasivity firem může být špatné povědomí o tom, kdy se do připomínkovacího procesu zapojit. „Spousta podniků si například myslí, že evropskou legislativu bychom měli připomínkovat až v momentě, kdy se adaptuje u nás. To už je ale pozdě. Druhým důvodem může být neznalost dopadů na jejich podnikání, a tudíž domněnka, že se jich legislativa netýká,“ říká ředitel AAVIT Jaromír Hanzal, která se snaží v připomínkování českým firmám pomáhat. Problém je, že zpětně už se k novým zákonům vyjadřovat nelze.
Čtvrtina podnikatelů uvedla, že má ve firmě pověřenou osobu, která se zabývá připravovanou legislativou, 35 procent firem pak využívá externího partnera, ale téměř polovina nevěnuje dané oblasti vůbec pozornost. „České společnosti by měly mít také slovo v procesu tvorby legislativy. I na jejich podnikání bude mít dopad. Vše se samozřejmě odvíjí od jejich velikosti. Jak jsme mohli vidět z výsledků průzkumu, ty větší si mohou dovolit mít své vlastní lidi či najmout externisty. Ty menší, pokud nejsou součástí nějaké sdružující asociace, nemohou řadit legislativu mezi své priority,“ říká Hanzal.
Ať už se jedná o Akt o umělé inteligenci, Akt o datech či další legislativu, téměř polovina respondentů neměla povědomí o tom, jaké zákony se na evropské úrovni připravují. Lepší přehled měly společnosti u české legislativy, kde 65 procent respondentů povědomí má. Všechny velké podniky nad 250 zaměstnanců uvedly, že povědomí o chystaných normách mají.
Nejznámějšími zákony mezi podnikateli jsou Zákon o bankovní identitě a eGovernment. Připravované zákony, jako jsou Akt o kybernetické bezpečnosti a Akt o datech, které budou mít vliv na každý podnikatelský subjekt, zná pouhá polovina podnikatelů. Akt o čipech zná jen 20 procent podnikatelů.
„Například Evropský akt o čipech (European Chips Act) by mohl mít významný dopad na společnosti, protože by mohl změnit podobu polovodičového průmyslu v EU, potenciálně změnit dodavatelské řetězce, dynamiku trhu a úsilí o dodržování právních předpisů. Tato legislativa může rovněž stimulovat inovace a mít dopad na mezinárodní obchodní vztahy, což by si mohlo vyžádat strategické úpravy a investice podniků v různých odvětvích,“ nastiňuje pro ilustraci některé konkrétní možné dopady Hanzal.
Digitální transformace zůstává pro podniky nejvyšší prioritou, 74 % z nich se touto zásadní změnou aktivně zabývá. Společnosti se také zaměřují na digitální technologie a inovace, kterým se věnuje téměř polovina z nich, zatímco třetina dává přednost digitálním obchodním strategiím. Další klíčovou oblastí je kybernetická bezpečnost, na posílení její účinnosti pracuje 35 % společností. Kromě toho je velkým tématem také umělá inteligence.
„Jak můžeme vidět, z průzkumu vyšlo, že 67 % podniků uskutečňuje kroky k implementaci umělé inteligence do svých procesů, což odráží všudypřítomný vliv technologií v dnešním firemním prostředí, který do budoucna jen poroste. Proto bychom měli podporovat výzkum nových technologií, tím podporovat růst českých firem a českého HDP a mít nastavena pravidla správně a pro všechny,“ říká Juraj Strieženec, COO společnosti Kiwi.com.
Průzkum byl proveden mezi 49 českými firmami mezi červencem a zářím 2023. Jednalo se o kombinaci menších, středních a velkých podniků, v největším zastoupení z oborů IT, finance, telekomunikace či e-commerce. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké mají české firmy povědomí o navrhovaných digitálních zákonech a zmapování současné situace ve firmách.
(epa)
