Migrace a Green deal jsou podle jedničky Pirátů ve volbách do Evropského parlamentu Marcela Kolaji tématy, která budou voliče zajímat nejvíce. Pro něj a pro Piráty je klíčová i otázka ochrany soukromí. „Pirátská strana na otázce ochrany soukromí vznikla a od té doby je toto téma čím dál více urgentní,“ uvedl Kolaja. Volby do Evropského parlamentu se budou konat 7. a 8. června 2024. Nově zvolený Evropský parlament by měl být složen ze 720 poslanců, Česká republika v něm bude mít 21 zástupců.
Jaká budou tři nejvýznamnější témata předvolební kampaně do Evropského parlamentu v České republice?
Nikoho nepřekvapí často opakovaná mantra – Green deal a migrace. To jsou témata, ze kterých si část politiků vytvořila slaměné panáky, o kterých lže, háže na ně všechno možné a snaží se sbírat politické body. To jsme viděli v několika posledních volbách, divil bych se, kdyby tomu tentokrát bylo jinak. Očekávám taky intenzivní debatu o celkovém směřování Evropské unie. Jestli se máme více sbližovat, usilovat o větší efektivitu, nebo zda se křečovitě držet I těch aspektů, které nefungují, ve strachu ze změny.
Které tři největší úkoly se rýsují před nově zvoleným Evropským parlamentem? Kterým agendám by se měl prioritně věnovat a přinést celoevropské řešení?
Nově zvolený EP by neměl polevovat především v roli strážníka, který poukazuje na nepravosti dějící se ve světě. Ať už je to eroze právního státu v Maďarsku, situace v Náhorním Karabachu nebo zvěrstva dějící se na Ukrajině. Geopolitický megafon Evropského parlamentu je jeho nedoceněnou vlastností.
Zapomínat by však neměl ani na svoje vlastní voliče. Již v tomto funkčním období nastolil Evropský parlament směr, kterým se má Evropa ubírat v ochraně životního prostředí. V tom dalším bude nutné se soustředit na to, aby ten směr fungoval. A to pro všechny. Aby z něj benefitoval každý, ať už žije na venkově nebo ve velkoměstě. To je velký úkol.
A pak to je ochrana soukromí. To může být pro lidi překvapivé, moc se o tomto tématu totiž nemluví. Vetšinu lidí to příliš nezajímá, a protože se na tom nedají nahnat politické body, neřeší to ani většina politiků. Pro mě to je ale naprosto klíčové. Pirátská strana na otázce ochrany soukromí vznikla a od té doby je toto téma čím dál více urgentní. A to s tím, jak se vyvíjejí moderních technologie. Rozpoznávání obličejů na ulicích nebo šmírování skrz chatovací platformy. To jsou věci, které jsou reálně na stole. Pokud k nim nezaujmeme jasné stanovisko nyní, za deset let můžeme čelit obřím problémům. V Číně se před deseti lety začaly postupně využívat technologie ke sledování obyvatel, dnes tam mají takzvané sociální skóre. Od toho jsme samozřejmě daleko, schválně uvádím extrémní příklad. Je to ale dobré zmínit pro ilustraci toho, proč je právě dnes čas na to nastavit základní mantinely. Aby někdo nepoložil základ, ze kterého bude za těch deset let velký problém.
Na které tři prioritní otázky by se měla zaměřit nová Komise a s jakými návrhy by měla přijít?
V první řadě by nová Komise neměla polevovat v podpoře Ukrajiny, kde se rozhoduje o budoucnosti nás všech.
Podstatná bude také vnitřní reforma EU, se kterou se nová Komise bude muset poprat. Hlavně ve spojení s dalším rozšiřováním EU se změně procesů hlasování v Radě EU nevyhneme.
Velmi bych také uvítal, kdyby si nová Evropská komise vzala k srdci další kroky ke zdokonalení vnitřního trhu. Stále na něm existují bariéry, které musíme odstranit. Například u tzv. geoblockingu, tedy odepření přístupu k určitému obsahu na základě geografické polohy spotřebitele.
V dnešním propojeném světě je naprosto absurdní, aby uživatelé kupříkladu streamovacích služeb neměli přístup k obsahu, který si zaplatili ve své domovině. A aby jen přejetím hranic ztratili mnohdy i významné množství tohoto obsahu. Celníci vám také přece nezabaví na hranicích knihu, protože ji v dané zemi vydává jiné nakladatelství. Stejně tak bychom měli ulehčit třeba uznávání kvalifikací mezi evropskými zeměmi, aby se lidé mohli skutečně stěhovat za studiem či prací tak, jak chtějí, bez byrokratických překážek.
Kterou evropskou legislativu, schválenou v průběhu současného funkčního období EP, považujete za nejpřínosnější a proč?
Z mého pohledu jde zaprvé o Akt o digitálních trzích. Ty jsou totiž často v rukou jen několika málo obřích hráčů. Skoro až nemožný vstup konkurence na trh pak brzdí vývoj a inovace. Ve výsledku to negativně dopadá i na uživatele. To chceme v této legislativě zvrátit. Mým osobním úspěchem je zajištění propojitelnosti chatovacích platforem. Vývojáři chatovacích platforem budou moci svým uživatelům umožnit komunikovat napříč různými platformami. Platformy jako Whatsapp totiž budou muset toto propojení umožnit. Už od března 2024 tak budeme moct této propojitelnosti všichni využívat.
Jako další bych rád zmínil nařízení zavádějící covid pasy. Z dnešního pohledu, kdy už jsme na realitu pandemie tak trochu zapomněli, to nemusí působit zas tak důležitě. Musíme si ale uvědomit, že došlo k naprosto bezprecedentnímu uzavření hranic mezi členskými zeměmi. A právě covid pas pomohl obnovit volný pohyb v rámci Evropy, což je jedna ze základních myšlenek celé Evropské unie. Podařilo se navíc dosáhnout takové podoby covid pasu, která nediskriminovala ani ty, kteří se ještě nestihli naočkovat, a která ochránila naše osobní údaje.
Jako třetí bych rád zmínil mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (zkratka CBAM). Je to legislativa, která má zajistit, aby výrobky dovážené do EU splňovaly jednotné ekologické normy. Pomáhá zabránit tomu, aby společnosti přesouvaly své znečištění do zemí se slabšími pravidly, jako je Čína. Znečištění totiž nezná hranice, planetě je jedno, kde emise vznikly. Doplácíme na ně všichni.
Kterou stěžejní legislativu by měl současný EP a členské státy v tomto funkčním období dotáhnout ještě do konce a proč?
Skutečně palčivým problémem, s jehož řešením si ale Evropa stále nedokáže efektivně poradit, je sexuální zneužívání dětí na Internetu. Ačkoliv z odborných studií víme, že nějakou formu obtěžování on-line zažije až třetina dětí, legislativa, která to má řešit, je de facto „zaseklá“. A to proto, že Evropská komise namísto skutečně efektivního a funkčního řešení navrhla paskvil, který by zavedl plošnou kontrolu všech zpráv, které si posíláme přes aplikace, jako je WhatsApp nebo Messenger. V praxi by takové opatření nedosáhlo ničeho kromě naprostého zahlcení bezpečnostních složek nerelevantními podněty. Nikdo z nás by si nemohl být jistý, že neskončí kvůli nevinné zprávě, která se z nějakého důvodu nelíbila automatickému filtru, na policejní stanici. V Evropském parlamentu se podařilo Pirátům prosadit opatření, která jsou skutečně efektivní a nezavádějí plošné šmírování. Bohužel, některé členské země však na špehování trvají, a tak se nedokážeme posunout k funkčnějšímu řešení, protože legislativa je zablokovaná v Radě Evropské unie. Přál bych si, abychom tuto věc konečně vyřešili a přispěli k ochraně dětí.
Hrozí, že nebude dotažen do konce některý ze zásadních aktuálně projednávaných legislativních návrhů a bude se jim muset zabývat nový EP? Který? Proč?
Již dva roky je na Radě EU zaseklá legislativa, která by přispěla k ochraně zranitelných skupin před zločiny z nenávisti. Konkrétně by rozšířila ochranu, kterou už nyní mají oběti činů motivovaných nenávistí k etnicitě nebo náboženskému vyznání, i na osoby, které jim čelí kvůli své sexuální orientaci, věku nebo třeba zdravotnímu postižení. Tři země tento krok naprosto iracionálně blokují a bohužel nemůžeme očekávat, že by s tím v dohledné době přestaly.
Bude se muset s některým tématem začít s novou Komisí a novým EP od nuly?
Na konci minulého roku konzervativci potopili nová pravidla pro použití pesticidů. Jen těžko ale říct, jak se především nová Komise postaví k mezinárodním environmentálním závazkům a jaké kroky k jejich naplnění zvolí.
Je šance, že se stihne projednat a schválit farmaceutický balíček? EHDS? Považujete tato témata za důležitá?
Co se týče farmaceutického balíčku je jisté, že se do konce tohoto legislativního odbobí projednat nestihne. Cílem Parlamentu nyní je, aby návrh získal oficiální pozici Parlamentu na dubnovém plénu. Více není možné do konce mandátu stihnout.
U EHDS Parlament svoji pozici schválil na prosincovém zasedání. Legislativa je tedy už měsíc předmětem vyjednávání mezi evropskými institucemi v tzv. trialozích. Aktuálně čekáme na první kompromisní text představený pod taktovkou belgického předsednictví. Legislativu se pravděpodobně podaří uzavřít do konce mandátu.
Jakou důležitost přikládáte otázce unijní úpravy délky ochrany patentových práv u léčiv, podporující investice do farmaceutického výzkumu, a tlaku na inovativní farmaceutické firmy, aby dodávaly léčiva také do středně velkých/menších zemí EU, které nepatří k nejbohatším členským zemím?
Koronavirová pandemie jasně ukázala, že současná patentová pravidla umějí v některých situacích klást více omezení než vytvářet prostředí pro inovace. Na farmaceutickém trhu jsme svědky častého zneužívání patentových výsad, jako je zavádění falešných změn u léků s končící patentovou ochranou. Piráti podporují výrobu generických léčiv a zavedení systému financování, který by motivoval k farmaceutickým inovacím. Jen tak otevřeme cestu k využití moderních léčebných postupů, evropské produkci léčiv a spolupráci ve zdravotnictví napříč Evropou.
Eva Paseková
