V českém právu zatím hromadná žaloba upravena není Foto: archiv

Uzákonění hromadných žalob je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním

Navrhované uzákonění hromadných žalob ve spotřebitelských sporech je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci podali v dnešním druhém čtení několik úprav, týkají se například vstupu do takového řízení a financování spotřebitelských organizací. Skupina koaličních poslanců v čele s předsedou poslanců STAN Josefem Coganem také navrhla, aby se zákonná ochrana vztahovala i na drobné podnikatele, takzvané mikropodniky. O podobě vládní předlohy budou zákonodárci hlasovat nejdříve za tři týdny.

Spotřebitelé a možná i drobní podnikatelé by návrhem zákona dostali právo vymáhat své nároky společně, soud by pak vydal jeden rozsudek. Jde o případy, kvůli kterým by se samostatně nevyplatilo lidem, případně také mikropodnikům soudit kvůli nákladům řízení.

K zavedení kolektivních žalob pro lepší vymáhání práv spotřebitelů nutí Česko unijní směrnice z listopadu 2020. Vládní návrh představuje podle ministerstva spravedlnosti její minimalistické začlenění do českého právního řádu.

Předloha umožňuje hromadná řízení jen u společného vymáhání většího množství spotřebitelských nároků vůči podnikatelům. Spotřebitel by se musel přihlásit, žaloby by podávaly k Městskému soudu v Praze oprávněné neziskové organizace, tedy zapsané ve zvláštním seznamu. Z opozice zaznívaly obavy, že v případě schválení vládního návrhu v předloženém znění nebyly hromadné žaloby funkční.

Poslanec vládního hnutí STAN Josef Flek chce, aby spotřebitelé s pohledávkou do 3000 korun byli do hromadné žaloby zařazeni automaticky. Pokud by se řízení účastnit nechtěli, museli by se aktivně odhlásit. Navrhl také státní dotace oprávněným neziskovým organizacím. Peníze na tyto účely by stát z příspěvků těch hromadně žalovaných, kteří by soud prohráli. Do státního rozpočtu by museli odvést příspěvek ve výši desetiny z přisouzené částky. Pozměňovací návrh Ondřeje Koláře z TOP 09 pak míří zejména k předvídatelnosti mimosoudní odměny při zastupování advokátem. Další z bodů jeho úpravy uvádí, že soudní přiznání odměny žalobci by v podstatě vylučovalo přiznání náhrady nákladů hromadného řízení.

Ústavně-právní výbor doporučil už dřív na základě návrhů skupin koaličních poslanců snížení nutného počtu spotřebitelů pro hromadnou žalobu z 20 na polovinu a zvýšení horní hranice odměny žalobce z přisouzeného plnění. Zatímco podle vládního návrhu by mohla představovat až pět procent, právní výbor ji chce zvednout až na 16 procent, možná by ale byla i paušální částka 2,5 milionu korun.

Poslanci opozičního hnutí ANO Patrik Nacher a Zuzana Ožanová prosazují, aby odměna žalobce činila až 25 procent a aby neziskové organizace podávající žaloby nemusely být povinně zastoupeny advokátem. V právním výboru tyto úpravy neuspěly. Žalobce bude podle vládního návrhu řízení financovat a má odpovídat za riziko neúspěchu ve sporu.

(čtk)