Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti Švehlovy střední školy polytechnické v Prostějově, která před deseti lety na hodinu propustila dva učitele. Podle nadřízených pili v pracovní době alkohol a odmítli dechovou zkoušku. Soudy označily okamžité zrušení pracovního poměru za nepřiměřeně přísné a neplatné. Podle ÚS je však verdikt obecných soudů odtržený od reality a přehlíží podstatné okolnosti.
„Jejich hodnocení je libovolné, nerozumné a opomíjí obecné požadavky na funkci pedagoga. Ten má jít svým žákům příkladem a musí svým povinnostem čelit opravdově a důstojně. Pro odmítnutí dechové zkoušky musí mít pedagog tím spíše legitimní, omluvitelné důvody,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Pavla Šámala. Takové důvody ale v řízení nezazněly. Nyní musí spor znovu projednat Okresní soud v Prostějově.
„Máme z toho obrovskou radost jak z hlediska nálezu, tak odůvodnění. To z mého pohledu reflektuje nejen právní stránku věci, ale i spravedlnost,“ řekla právní zástupkyně školy Irena Valíčková. Přepjatě formalistické požadavky na zaměstnavatele při ukončování pracovního poměru považuje za obecnější problém. Učitelé se vyhlášení nálezu nezúčastnili.
Událost se odehrála v únoru 2015 v časném dopoledni. Jeden z pedagogů měl tehdy učit předmět Materiály, druhý Technologie. Do učeben se ale nedostavili a nadřízení je našli v kabinetu, na stole byly nedopité lahve. Dechovou zkoušku na alkohol odmítli, poté tvrdili, že jsou nemocní, a odešli z práce k lékařům, kteří jim vystavili neschopenky. K požití alkoholu se přiznal jen jeden z nich.
Soudy: nebyl důvod pro okamžitou výpověď
Učitelé se už po incidentu do školy nevrátili ani poté, co soud v Prostějově rozhodl, že k okamžitému zrušení pracovního poměru chyběly důvody. Podobně Krajský soud v Brně konstatoval, že s učiteli nebyly dlouhodobé problémy a šlo spíše o ojedinělý exces. Rozhodnutí potvrdil Nejvyšší soud, podle kterého mohla škola případně dát učitelům výpověď s běžnou výpovědní lhůtou, nikoliv okamžitě zrušit pracovní poměr.
„Obecné soudy samozřejmě musí přihlédnout k dosavadnímu plnění pracovních povinností vedlejších účastníků. Ovšem v nynější věci skutečně nemůže jít s ohledem na vyhrocenost celé situace o rozhodující kritérium,“ uvedl ÚS. Pokud soudy akceptovaly tvrzení o pracovní neschopnosti učitelů, nezohlednily jejich neobvyklé chování a přístup.
„Normální je, když v případě zdravotních problémů zaměstnanec tuto skutečnost sdělí některému odpovědnému vedoucímu pracovníku zaměstnavatele a jde k lékaři. Nikoli, že nikomu nic nesdělí, jde do kabinetu plného lahví s alkoholem a zde se s dalším kolegou zamkne; po otevření se schovává, přítomnému vedoucímu zaměstnanci ohledně své zdravotní indispozice nic nesdělí, posléze bez vysvětlení opustí školu a teprve až poté si nechá dodatečně vystavit pracovní neschopnost,“ popsal ÚS.
Mohlo by vás zajímat
Tříčlenný senát ÚS rozhodl těsnou většinou, soudkyně Dita Řepková sepsala odlišné stanovisko. „Chápu lidský rozměr nyní projednávané věci a osobně jsem přesvědčena, že jednání vedlejších účastníků, které bylo důvodem pro rozvázání pracovního poměru, je z mnoha hledisek neakceptovatelné,“ napsala Řepková. Přesto měl soud podle ní stížnost odmítnout s ohledem na zásadu minimalizace zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů.
