Ústavní soud (ÚS) se v případě předběžného rozhodnutí o cestě prezidenta Petra Pavla na summit NATO nechoval aktivisticky. Ba naopak, myslí si to bývalý předseda soudu Pavel Rychetský. V rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že kdyby soud v této záležitosti vystupoval zdrženlivěji a nerozhodoval, šlo by o alibismus. Stojí také za tím, že soud mohl užít předběžné opatření, protože ÚS musí aplikovat na mezery ve vlastním výkladu občanský soudní řád.
„Když někdo vyčítá politický aktivismus Ústavního soudu, tak to je člověk, který neví, jaká je role Ústavního soudu. Ona je politická. On řeší politický spor mezi ústavními institucemi,“ uvedl expředseda této instituce Rychetský.
Kabinet v pondělí Pavla do delegace nezařadil s odůvodněním, že na summitu mají Česko reprezentovat zástupci vlády. Mají totiž odpovědnost za zahraniční politiku i výdaje státu na obranu. Pavel kvůli tomu podal kompetenční žalobu, jak také dlouho dopředu avizoval. Podle předběžného opatření soudu má vláda zaručit, že prezident navzdory rozhodnutí kabinetu na summit NATO pojede. O kompetenční žalobě pak Ústavní soud teprve rozhodne. Zřejmě se tak stane v řádu měsíců.
Odklad by neměl smysl
Pokud by soud podle Rychetského předběžné stanovisko nevydal, ztratilo by řízení smysl vzhledem k termínu setkání aliančních lídrů. To se odehraje 7. a 8. července. Současně je ale evidentní, že soud si je vědom, že nebude rozhodovat pouze o tomto jednom případu. Vzal si tak dlouhou lhůtu pro to definitivní rozhodnutí, dodává Rychetský. Neznamená to podle něj, že výsledné rozhodnutí musí vyznívat stejně. „Předběžné opatření je řešení svým způsobem krizové situace pro tu chvíli. To vůbec nezavazuje,“ uvádí.
Prezident má podle Rychetského právo rozhodovat o svých cestách. Požadavek spolusouhlasu vlády, o kterém někteří jeho kritici hovoří, by se podle bývalého předsedy Ústavního soudu vztahoval až na případný souhlas s nějakým usnesením, které by měl přijmout. Podpis nějakého aktu. „Vláda nedává souhlas a není oprávněna dávat souhlas k cestování hlavy státu. Má zabezpečit, je-li to služební cesta, servis, poskytnout mu vládní letadlo,“ uvedl.
Ústavní puč? Naopak
Na slova o ústavním puči, kterými postup Pavla a soudu komentoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), Rychetský uvedl, že ústavní puč znamená, že nerozhodují ústavou povolané ústavní orgány. „Tady naopak vysoké ústavní instituce se snažily domluvit, když se nedohodly, zvolily ústavou předpokládanou jedinou racionální i počestnou cestu – obrátily se na Ústavní soud, který je k tomu povolán,“ uvedl. Autoři takových výroků podle Rychetského buď nevědí, nebo naopak vědomě napadají ústavní systém a bourají demokratický právní stát.
„Nechtějí žít v demokratickém právním státu, proto používají tyto metody,“ uvedl. Slova poslance Motoristů Filipa Turka, že Ústavní soud by neměl existovat, se pak podle Rychetského nedají brát vážně. „Neznám zemi, která by neměla ústavní soudnictví… Ten, kdo volá potom, abychom ho neměli, je buď neználek, nebo člověk, který není spokojen s demokratickým právním státem,“ konstatoval Rychetský.
V rozhovoru pro server iROZHLAS také řekl, že v aktuálním sporu je podle něj zásadní jak samotný text ústavy, který doslova uvádí, že prezident republiky zastupuje stát navenek, tak dosavadní zvyklosti. Rozhodující ale podle něho bude to, zda se prezident a premiér dohodnou na uspořádání, které celou situaci uklidní. Nerespektování rozhodnutí Ústavního soudu by pak znamenalo konec demokratického právního státu.
„To není žádná floskule. Demokracie znamená vládu většiny a právní stát znamená vládu práva. Sladit tyto někdy proti sobě stojící fenomény je úlohou odpovědných politiků,“ dodal pro server.
