Podoba nového stavebního zákona určí, jak se bude bydlet příštích sto let. Pokud se regulační rámec povede, udrží si Češi vysoký podíl vlastnického bydlení. Jinak ho převálcuje nájemní forma. I to zaznělo na konferenci České justice a Ekonomického deníku Právo a stavebnictví.
„Nám se v Praze moc dobře nežije. Je to problém škol, chybí některé profese, nedostává se zdravotnického personálu. Musíme se podívat na celý systém, jak funguje a zvednout ho ve všech parametrech. Protože, když zlepšíme možnost stavět a nemáme firmy nebo stavební materiál, nikam se neposuneme,“ volá po komplexním řešení partner advokátní kanceláře PRK Partners Jakub Lichnovský. Nyní se podle něj rozhoduje o budoucnosti na desítky let dopředu. „Nový stavební zákon je naprosto přelomová norma, od které si mnohé slibujeme,“ svěřil se na konferenci se svým očekáváním.
Metropole se přitom populačně zahušťuje a tento trend bude pokračovat. „Praha bude v horizontu dvaceti let třímilionové město,“ odhaduje Lichnovský.
A přidává i další kritiku špatné politiky státu. „Jsou stavby 20 let pod lešením, nedá se s nimi hnout. Chybí povolení, a tak ohrožují bezpečnost,“ říká. Problémem podle něj není jen zdlouhavá doba povolovacího procesu, ale zejména jeho předvídatelnost.
Sociální hledisko ustupuje
Přitom regulace ovlivní podobu měst na dlouhá desetiletí dopředu. „Co postavíme, nezmizí,“ konstatuje Lichnovský s tím, že je potřeba myslet na sociální potřeby. Nyní se podle něj staví ty projekty, které jsou snadno ufinancovatelné a sociální hledisko u nich ustupuje do pozadí.
Zvrátit by to mohlo rozvolnění koncentrované a složité regulace, kvůli níž rostou náklady. A ty si mohou dovolit jen velké společnosti, které soustředí zakázky. „Není možné dosahovat rychlejší inovace, protože velcí potřebují jet ve velkých objemech a nemohou moc experimentovat,“ naznačuje možnou cestu advokát.
Podnikové byty nebo příspěvky jako na Slovensku
S tím souhlasí i náměstek ministryně pro místní rozvoj Filip Endal. „Vláda má ambici, že okolo roku 2030 by se mělo stavět okolo 50 tisíc bytů ročně. To je o 15 až 20 tisíc víc než nyní,“ vypočítává s tím, že se to neobejde bez jednodušší regulace. Vedle zjednodušení předpisů pak trend má směřovat i k posílení jiných forem než jen vlastnického bydlení.
„Chceme se zabývat tématem podnikových bytů. Běžně vznikaly za první republiky. Chceme motivovat podniky, aby pro zaměstnance buď stavěly nové bydlení, nebo – po vzoru Slovenska – aby na bydlení svých lidí přispívaly. To by bylo osvobozené od všech daní a odvodů,“ popisuje Endal. Potvrzuje přitom pozitivní multiplikační efekt na ekonomiku. Z miliardy prostavěných peněz stát dostane během roku a půl 660 milionů korun. „K prosperitě se můžeme jednoduše prostavět,“ dodává.
Potvrzuje to i hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Podle něj je zisk developera menší, než kolik stát vydělá na daních za celou dobu projektu. „Pro stát je výstavba neskutečně výhodná. Přesto se jí hážou klacky pod nohy,“ posteskl si.
Na konferenci také zaznělo, že novela stavebního zákona se dotkne i systému opravných prostředků. U části staveb nově nebude možné podat klasické odvolání a spory se tak častěji přesunou přímo ke správním soudům.
