Trestný čin „těžkého poškození životního prostředí“ má být jednou z hlavních novinek připravované novely trestního zákoníku. Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy ale na konferenci České justice a Ekonomického deníku Právo a životní prostředí upozornil, že pojem „těžké poškození“ se dosud spojoval především s újmou na člověku.
Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé sobě) na konferenci varoval před zbytečnou byrokracií při zavádění evropských pravidel pro obaly. Podle něj by opakované změny označování výrobků mohly zákazníky a firmy stát až 56 miliard eur.
Diskuze ve třetím bloku se věnovala úpravě environmentální kriminality. Připravovaná novela převádí do českého práva evropskou směrnici o trestněprávní ochraně životního prostředí. Zpřísňuje tresty za závažné poškozování přírody a zavádí nový trestný čin těžkého poškození životního prostředí, pro který se vžilo označení ekocida. Za nejzávažnější případy může podle návrhu hrozit až deset let vězení.
Spor o nový trestný čin
Debata se vedla mimo jiné o novém trestném činu těžkého poškození životního prostředí. Angyalossy zpochybnil, zda bylo vůbec nutné zavádět novou skutkovou podstatu vedle již existujícího trestného činu poškození životního prostředí. Podle něj by stačilo zpřísnit současnou právní úpravu. „Tak jak máme ublížení na zdraví a třeba těžké ublížení na zdraví, tak by stačilo dát jeden přísnější odstavec,“ uvedl.
Výhrady měl také k samotnému názvu nového trestného činu. „Těžké ublížení se vždy vázalo k lidské bytosti a příroda není lidská bytost,“ poznamenal. Podle něj by bylo vhodnější použít například označení závažné nebo vážné poškození životního prostředí.
Ministerstký rada Šimon Pepřík z odboru legislativy ministerstva spravedlnosti naopak nový trestný čin hájil. Odmítl, že by český návrh zaváděl ekocidu v podobě, o které se diskutuje na mezinárodní úrovni. Nový trestný čin podle něj stále vychází z porušení konkrétní právní povinnosti a míří pouze na zcela mimořádné případy. „Jde o jednání s nejzávažnějšími možnými následky na životní prostředí,“ vysvětlil.
Nová úprava má dopadat například na zničení životního prostředí nebo dlouhodobé a závažné poškození vody, půdy, ovzduší či ekosystémů na rozsáhlém území. Týkat se má také chráněných přírodních lokalit, významných biotopů nebo mimořádně cenných ekosystémů, mezi které patří například národní parky nebo chráněné krajinné oblasti.
Pepřík připomněl, že novela cílí na skutečně výjimečné případy. „Lze si představit, že podmínky tohoto trestného činu by mohla naplňovat jednání, která se stala v minulosti a měla katastrofické následky do budoucna,“ uvedl. Příkladem by mohla být již zmíněná otrava řeky Bečvy.
Nejde jen o velké katastrofy
Angyalossy upozornil, že veřejnost si pod environmentální kriminalitou často představí právě velké ekologické havárie. Nejvyšší soud se však pravidelně zabývá i méně známými případy. Často jde o pytláctví, pašování chráněných živočichů nebo obchodování s chráněnými rostlinami. „Převážně se jedná třeba o různé trestné činy pytláctví, případně pašování nějakých chráněných zvířat nebo částí zvířat, případně rostlin,“ uvedl.
Celkově je pak podle něj ochrana životního prostředí mnohem širší, než si většina lidí uvědomuje. Týká se také nakládání s odpady, nebezpečnými chemickými látkami nebo radioaktivními materiály. Trestní právo postihuje i znečišťování vody, půdy a ovzduší nebo provoz zařízení, která mohou představovat ekologické riziko.
Mohlo by vás zajímat
Jako aktuální problém zmínil nelegální dovoz odpadu ze zahraničí, zejména z Německa, a jeho skladování na českém území. Připomněl také kauzy, které v posledních letech přitáhly mimořádnou pozornost veřejnosti. Mezi ně patří například otrava řeky Bečvy. „Předpokládám, že k nám se také dostane i třeba případ Bečvy,“ poznamenal.
Životní prostředí pro budoucí generace
Předseda Nejvyššího soudu připomněl, že ochrana životního prostředí vyplývá z řady mezinárodních smluv i evropského práva. Odkázal například na nizozemský případ Urgenda nebo rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie týkající se znečištění ovzduší ve Francii.
Zdůraznil také, že ochrana přírody není jen otázkou současnosti. „Životní prostředí, jaké máme dnes, nevytváříme pouze pro sebe. Vytváříme ho pro budoucí generace,“ řekl Angyalossy.
Nejvyšší soud se během připomínkového řízení k novele stavěl spíše kriticky. Podle Angyalossyho návrh obsahoval formulační nepřesnosti, opomenuté otázky i nejasné pojmy. „Jsou tam některé nelogičnosti nebo některé i dvojsmyslnosti, které by se potom dost těžko odstraňovaly,“ upozornil.
Jako příklad uvedl formulaci pracující s pojmem „značné území“. Návrh podle něj původně nevymezoval, co přesně tento pojem znamená.
Ministerský rada ministerstva spravedlnosti Šimon Pepřík reagoval s tím, že právě připomínky Nejvyššího soudu vedly k úpravě návrhu. Ministerstvo podle něj část výhrad zapracovalo už během legislativního procesu. „Do začátku jsme přidali právě to značné území. Vašich připomínek jsme si vědomi a snažili jsme se je reflektovat,“ uvedl.
Firmy budou muset přehodnotit compliance programy
Praktické dopady novely na podnikatele popsala partnerka advokátní kanceláře Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři Michaela Lukovská. Podle ní novela nepřináší pouze vyšší tresty. Mění také dosavadní přístup státu. Do trestního práva se nově dostávají jednání, která dosud řešily především správní úřady. „Jsou poměrně široce kriminalizována jednání, která až dosud byla řešena pouze v rámci správní regulace,“ upozornila.
Zásadní změnou je podle ní také důraz na prevenci. Stát nebude čekat pouze na vznik škody. Postih může přijít už ve chvíli, kdy vážné poškození životního prostředí reálně hrozí. „Nemáme převážně skutkové podstaty trestných činů, které řeší toliko následek poškození životního prostředí, ale objevují se nám skutkové podstaty, které se snaží řešit to poškození preventivně,“ vysvětlila.
Lukovská upozornila, že změny dopadnou především na energetiku, chemický průmysl, těžební společnosti, odpadové hospodářství, stavebnictví, dopravu nebo logistiku. Firmy podle ní budou muset výrazně posílit interní kontroly a compliance programy. „Společnosti se k tomu budou muset stavět velmi podobně, jako se nyní staví třeba ke korupci nebo k AML pravidlům,“ uvedla přirovnání k pravidlům proti praní špinavých peněz.
AML označuje soubor pravidel proti praní špinavých peněz a financování trestné činnosti. Právě srovnání s touto oblastí podle Lukovské ukazuje, jak významnou roli budou nově hrát preventivní mechanismy i v ochraně životního prostředí.
Poděkování za podporu konference Právo a životní prostředí patří advokátní kanceláři Kocián Šolc Balaštík a společnostem REMA Systém, Temperatior, D-energy, Veolia a agentuře Ewing.
