Stát řeší, co s dětmi, které odmítají rodiče, když ti se nedohodnou na péči. Malé děti, které po rozvodu styk s rodičem traumatizuje. Téměř dospělé děti, co o kontakt ztratily zájem. Žádný soud ani pokuty dítě ke styku s rodičem nedonutí. Stát se proto vrací ke konceptu neurčení péče při úpravě poměrů dítěte z důvodů na straně dítěte. Porušení nulové péče může vést až k trestnému činu a zbavení rodičovské odpovědnosti.
Stanovení možnosti neurčit rozsah péče jednoho z rodičů se vrací do zákona. Nezbytnost tohoto institutu ukázala soudní praxe. Vyplývá to z návrhu novely občanského zákoníku, jak je předložený do připomínkového řízení.
V šestnácti odmítá rodiče bez vážného důvodu
Podle ministerstva spravedlnosti je třeba umožnit řešení situace starších dětí, blížících se věku dospělosti. Těch, které „bez vážného důvodu“ odmítají kontakt se svým rodičem. Vážným důvodem zákon míní trauma nebo narušení psychického a citového vývoje. Skoro dospělé dítě obvykle odmítá povinný kontakt s rodičem, protože nemá zájem. Řečí zákona tak činí bez vážného důvodu.
Na rozdíl od malého dítěte, v případě šestnáctiletého, který od svých deseti let odmítá styk s rodičem, nelze napravit vztah soudním rozhodnutím, uvedl v jednom z judikátů Ústavní soud.
Česká justice už dříve informovala například o případu dvanáctiletého chlapce, který odmítal svého otce. Dítě je obětí manželského trojúhelníku a postupně si vypěstovalo odpor k oběma rodičům. Kauza skončila až u Evropského soudu pro lidská práva.
Stotisícová pokuta pro matku malého chlapce
Problém se ale týká i mladších dětí, které odmítají rodiče naopak z „vážného důvodu“. Jako v případě otce, který žádal soud každý měsíc, aby mu vymohl styk se synem. Česká justice o kauze, která skončila rovněž ve Štrasburku, také informovala.
Výsledek je, že chlapec nechce otce vidět. Po cestě k psychiatrovi odmítl vystoupit z auta. Matka dostala statisícovou pokutu. Otec trvá na výkonu svého práva. Po 19 návrzích na soudní vymožení styku se synem a ústavní stížnosti však neuspěl ani u Evropského soudu pro lidská práva.
Násilím vynucený styk je nežádoucí a nepřípustný
Donucení dítěte ke kontaktu s druhým rodičem skrze pokuty shledal Ústavní soud nepřijatelným, uvádí důvodová zpráva k návrhu. Výkon rozhodnutí použitím donucovacích prostředků není žádoucí. Působí větší škody na psychice nezletilého, než je „možné a přípustné s ohledem na jeho zájem“.
Institut nařízení výkonu rozhodnutí není určen k tomu, aby se stal nástrojem násilné změny projevů vůle nezletilého dítěte, upozorňuje důvodová zpráva. Jeho rozhodování ale nesmí být ovlivněné třetími osobami.
Jak přesvědčit dítě, aby šlo k jednomu rodiči?
Pokud nelze dítě i přes adekvátní výchovné působení přesvědčit, že má jít k jednomu z rodičů, jeví se ukládání pokut jako nesmyslné a neplnící zákonem účel. To znamená splnění uložené povinnosti, uvádí důvodová zpráva. Jakýkoliv nátlak na dítě k nucenému styku s otcem či matkou by mohly znamenat pouze další negativní postoj dítěte vůči nim.
Svědčí o tom další případ, který skončil u Evropského soudu pro lidská práva. Holčička chtěla žít u babičky, nikoli u otce. Ke změně jejího postoje nepomohlo nic. Soudy neměly proti otci argument, přesto dívku svěřily babičce. Soudy nemohou napravit vztahy, seznal Ústavní soud.
Mohlo by vás zajímat
Soud styk neurčí z důvodů na straně dítěte
Ministerstvo spravedlnosti proto navrhlo vrácení ustanovení o neurčení péče o dítě. „Nelze-li z důvodů na straně dítěte postupovat jinak a je-li to v jeho zájmu, může soud na dobu nezbytně nutnou neurčit rozsah péče jednoho z rodičů,“ stojí v nově navrženém ustanovení.
Pokud by rodič nerespektoval nulový rozsah péče a kontakt s dítětem si vynucoval, mohl by soud přistoupit k omezení rodičovské odpovědnosti, uvádí důvodová zpráva.
Nerespektování důvodem pro zbavení rodičovství
Pokud by rodič nerespektoval zákaz styku uložený v rámci zásahu do rodičovské odpovědnosti a byl za své jednání odsouzený pro maření výkonu úředního rozhodnutí, mohl by soud rozhodnout o zbavení rodičovské odpovědnosti.
Neupravit styk s dítětem mohly soudy podle zákona platného do letošního ledna. Ten změnila novela, podle které soudy vždy určí, byť minimální, rozsah péče pro každého rodiče. Odpor vůči rodiči řešily soudy zásahem do rodičovské odpovědnosti druhého rodiče, což je velmi tvrdé. Nyní se princip znovu mění na stav před lednem 2026.
