Ústavní soud zrušil usnesení krajského soudu o vazbě Tomáše Jiřikovského z bitcoinové kauzy. Došlo k porušení jeho práv. Stížnost jako celkem ale Ústavní soud odmítl a jejími důvody se nezabýval. Pro Jiřikovského se tím tak nic nemění a zůstává za mřížemi. Ve vazbě se nachází od loňského srpna. Čelí obvinění mimo jiné z legalizace výnosů z trestné činnosti a hrozí mu až 30 let vězení.

Soud musí vazbu Jiřikovského projednávat každé tři měsíce. Naposledy v polovině dubna Městský soud v Brně a následně po stížnosti krajský soud v květnu rozhodly o ponechání muže ve vazbě. Ústavní soud se zabýval stížností na rozhodnutí městského soudu z 11. března, kdy soud rozhodoval o samostatné žádosti Jiřikovského o propuštění z vazby a zamítl ji. Věnoval se také následnému rozhodnutí krajského soudu z 16. dubna, který zamítl stížnost Jiřikovského. Právě toto rozhodnutí Ústavní soud ve středu zrušil. Ústavní stížnost pak odmítl v části, která se týkala rozhodnutí městského soudu.

„Při rozhodování o stěžovatelově žádosti o propuštění z vazby existovalo podrobné vyjádření státní zástupkyně, se kterým stěžovatel nikdy nebyl v úplnosti seznámen. Ačkoliv na tuto skutečnost upozorňoval, jeho námitky byly ignorovány. Takto vedené řízení podle názoru Ústavního soudu nedostálo ústavním požadavkům práva na soudní ochranu,“ uvedl soudce zpravodaj Tomáš Langášek. Krajský soud tak o stížnosti Jiřikovského ohledně usnesení městského soudu musí rozhodnout znovu.

Pokud detektivové nepřistoupí k doplnění vyšetřování, lze očekávat předložení věci Vrchnímu státnímu zastupitelství (VSZ) v Olomouci. To poté případně podá obžalobu. Zároveň 14. srpna končí lhůta pro uvalení vazby na Jiřikovského. „Datum 14. srpna 2026 je nejvyšší přípustnou dobou trvání vazby u obviněného, který se ve vazbě nachází. Tuto dobu nelze v přípravném řízení přesáhnout, tedy pokud nebude podána obžaloba, musí být obviněný z vazby propuštěn,“ uvedl už dříve náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš.

Širší souvislosti kauzy

Letos na začátku května detektivové v případu obvinili také exministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS), který kvůli kauze loni rezignoval. Obvinění čelí i jeho někdejší náměstek Radomír Daňhel a Jiřikovského advokát Kárim Titz. Policie muže vidí z legalizace výnosů z trestné činnosti a zneužití pravomoci úřední osoby. Jednoho z trojce ještě také stíhá kvůli praní špinavých peněz. Blažek, Daňhel i Titz jsou stíháni na svobodě a hrozí jim pět až 12 let vězení.

Bitcoiny v hodnotě téměř miliardy korun přijal od Jiřikovského tehdejší ministr spravedlnosti Blažek loni v březnu jako dar pro stát. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci případ Jiřikovského i samotné darování bitcoinů vede pod jednou kauzou. Od konce dubna se zabývá také trestním oznámením, které podal nynější ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) kvůli výsledkům interního auditu k bitcoinové kauze.