Matka má právo nahlížet do pátracího spisu policie. Uvedl to Ústavní soud v případu chlapce, který se zranil při tréninku. A to i v případě, že ke zranění nedošlo následkem trestného činu a policie nezahájila žádné trestní řízení. Ústavní práva jsou totiž nad trestním řádem. Samotný přípis státního zastupitelství nestačí. Matka může postup policie přezkoumat podle práva na účinné vyšetřování a policie s ní měla jednat.
Na obvodním oddělení policie oznámila matka, že její syn se zranil a musel podstoupit operaci. Ke zranění došlo při tréninku motokrosu, kam ho doprovázel otec. Policie věc bez dalších opatření odložila.
Matka požádala o nahlédnutí do spisu. Obvodní oddělení jí ale nevyhovělo s tím, že nebyly zahájeny žádné úkony trestního řízení. Proto nelze nahlížet do spisu podle trestního řádu.
S tím se ztotožnilo okresní i Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích. Trestní řád předpokládá, že ve věci je minimálně vedené přípravné řízení.
Obě vyrozumění státních zastupitelství nyní Ústavní soud zrušil.
Matka bez spisu nemůže prověřit postup policie
Nezletilé dítě se zranilo při tréninku pod dohledem otce. Ten ho poté převezl do nemocnice. Syn měl pro trénink náležité vybavení. K zahájení trestního řízení, například pro těžké ublížení na zdraví, nebyl důvod, vysvětlilo ve vyrozumění státní zastupitelství. Dále popsalo, proč nevlastní otec neporušil žádnou právní povinnost. Matce doporučilo, aby od policie žádala informace podle informačního zákona.
Matka proto podala ústavní stížnost. Postupem policie a státního zastupitelství došlo k porušení práva na účinné vyšetřování a omezení výkonu její rodičovské odpovědnosti. Kvůli nemožnosti nahlédnout do spisu nemůže stěžovatelka prověřit, zda Policie ČR skutečně provedla všechny kroky k objasnění skutkového stavu věci.
Soud: Ústavní práva jsou nad trestním řádem
Odůvodnění státního zastupitelství podle Ústavního soudu neobstojí. Žena byla oznamovatelkou možného trestného činu a zároveň zákonnou zástupkyní potenciálního poškozeného. Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů včetně péče o zdraví a ochranu dítěte. Poranění a okolnosti jeho vzniku obsahovala dokumentace. „Policejní orgán byl povinen se stěžovatelkou jednat,“ uvedl Ústavní soud.
Důvodem postupu policie a státního zastupitelství bylo, že nedošlo k zahájení úkonů trestního řízení. Proto nemohl být aplikovaný trestní řád. Různé právní předpisy jsou věcí legislativců a soudní praxe. „Žádný z nich však nemůže svou činností obcházet ústavní závazky státu v podobě individuálních ústavních práv či obecných ústavních principů,“ upozornil Ústavní soud.
Mohlo by vás zajímat
Argument nezahájením řízení soud už dříve odmítl
Jako součást práva na soudní ochranu a principů spravedlivého procesu patří mezi ústavní práva i kontrola činnosti rozhodujících orgánů účastníky řízení a veřejností. A to v postavení dotčených osob i skrze možnost nahlédnout do podkladů rozhodnutí a spisového materiálu, uvedl Ústavní soud. Jde o nezbytnou součást kontroly řádnosti postupu státní moci, což lze zásadně garantovat každé osobě, které se tento postup dotýká.
O účinnosti vyšetřování musí mít nositelé tohoto práva možnost se přesvědčit. Ústavní soud už dříve výslovně odmítl argumentaci policejního orgánu, podle níž „brání možnosti rodiče nahlédnout do pátracího spisu ve věci možné trestné činnosti vůči dítěti pouhá skutečnost nezahájení úkonů trestního řízení“. Soud to uvedl s odkazem na vlastní judikaturu.
Vývoj v případu není důvod k upření práv matky
Šetření bylo zřejmě provedeno řádně. Byly zvažované všechny okolnosti rozhodné pro zahájení úkonů trestního řízení, pro což však ve výsledku nebyly splněné podmínky. To ale nezbavuje policejní orgán povinnosti respektovat uvedená práva stěžovatelky. „Totéž platí pro orgány státního zastupitelství,“ upozornil Ústavní soud.
Stav věci neospravedlňuje upření možnosti nahlédnout do shromážděné dokumentace týkající se zranění jejího syna a přezkoumání činnosti policejního orgánu seznámením se s podklady pro jeho postup. Orgány řádně nevysvětlily, z jakého důvodu ženě nepřísluší právo nahlédnout do podkladů, z nichž vycházely při šetření poranění nezletilého syna.
Právo nahlížení do spisu není bez hranic
Zároveň Ústavní soud zdůraznil, že tyto uvedené závěry neznamenají, že právo nahlédnout do spisu je právem neomezitelným. Jde o právo, které se může dostat do střetu s právy jiných osob. Například s právem na soukromí, s aspektem ochrany osobních údajů, právem na ochranu obchodního tajemství či s důležitými veřejnými zájmy. Zejména u neskončených řízení jde typicky o „taktické“ důvody, aby mohlo řízení naplnit svůj účel.
Zvláštní kategorií jsou informace utajované podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Ty mohou být důvodem nezpřístupnění části či dokonce celého spisového materiálu.
Pouhý odkaz na policejní úkony nestačí
Také pro rodiče a právního zástupce dítěte mohou v konkrétním případě vyvstat důvody, pro které realizace práva není umožněná. I pro takovou situaci však procesní předpisy znají zákonné postupy, Například využití kolizního opatrovníka.
Žádné takové důvody policie ani státní zastupitelství neuvedly. Ústavní soud proto napadené vyrozumění státního zastupitelství zrušil.
Krajské státní zastupitelství musí po vrácení věci stanovit povinnost dozorovému státnímu zastupitelství (a nepřímo policejnímu orgánu). Aby bylo právo ženy na seznámení se s podklady jejich činnosti řádně meritorně posouzené. A nebylo jí nadále odpíráno s pouhým poukazem na formální kvalifikaci úkonů policejního orgánu, uzavřel Ústavní soud.
