Soudy nesmějí při určování opatrovníka pro člověka s omezenou svéprávností postupovat formalisticky a mají zohledňovat i jeho přání. Ustanovení veřejného opatrovníka, například městského úřadu, se má stávat až poslední možností. Vyplývá to z aktuálního nálezu Ústavního soudu.

Ústavní soudci se zabývali situací muže, kterému Okresní soud v Mladé Boleslavi v řízení o omezení svéprávnosti stanovil nejprve procesního opatrovníka – advokáta – a poté veřejného opatrovníka – město. Soud neviděl v mužově rodině a blízkém okolí nikoho, kdo by tuto roli mohl splnit.

Rozhodnutí potvrdil krajský soud i Nejvyšší soud. Ústavní soud ale shledal, že se justice otázkou vhodného opatrovníka nezabývala dostatečně.

Soudy nevyvinuly dostatečné úsilí

„Obecné soudy se v této věci otázkou jmenování vhodného opatrovníka stěžovateli nezabývaly dostatečně pečlivě. Soudy nevyvinuly žádné významné úsilí, aby zjistily, zda se v okolí stěžovatele nenachází příbuzná, blízká či spřátelená osoba splňující podmínky pro výkon funkce opatrovníka, které stěžovatel důvěřuje, a která je schopna a ochotna opatrovnictví vykonávat,“ uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.

Město se stalo veřejným opatrovníkem i přesto, že v řízení dalo zřetelně najevo, že tuto úlohu plnit nechce.

Přání opatrovance se mají zohlednit

„I když jeho souhlas není nutný, lze za této situace jen stěží předpokládat, že poskytne stěžovateli efektivní ochranu jeho práv a oprávněných zájmů. Ostatně sám stěžovatel se v dovolání i v ústavní stížnosti vyjádřil, že si toto řešení nepřeje. Přání opatrovance je třeba zohlednit, a to i v případě nesouhlasu s osobou, která se má stát jeho opatrovníkem,“ doplnila Číhalíková Sedláčková.

Okresní soud se musí případem zabývat znovu. Vyslechne muže s omezenou svéprávností a zjistí, koho si přeje ustanovit opatrovníkem.

Soud znovu posoudí rozsah omezení svéprávnosti

Zároveň zváží, zda stávající rozsah omezení svéprávnosti odpovídá aktuálnímu zdravotnímu stavu. Výběr a rozsah kompetencí opatrovníka musí náležitě odůvodnit.

„Stěžovateli pak nic nebrání v tom, aby si pro další řízení před obecnými soudy i bez souhlasu opatrovníka sám zvolil zmocněnce, který bude řádně hájit jeho zájmy,“ uzavřela Číhalíková Sedláčková.

Mohlo by vás zajímat