Stačilo jen několik dnů, aby pražská firma Rotalix přišla o svého jednatele a následně i většinu peněz na účtě. Napomohlo tomu ovládnutí datové schránky firmy, o kterou se původní managementu nestaral. Původní majitel se teď náhrady škody domáhá po státu.
Podvodník v roce 2017 odeslal na rejstříkový soud návrh na změnu jednatele. Sice se spletl ve jméně původního majitele, na chybu ho ale soud upozornil výzvou doručenou do datové schránky firmy. Následující den podvodník navštívil osobně rejstříkový soud a opravené dokumenty doručil. Z datové schránky firmy se okamžitě vzdal práva na odvolání proti rozhodnutí, kterým soud přepis údajů v obchodním rejstříku povolil.
Podvodník dopaden, ale bez peněz
Ve stejný den pak z účtu společnosti vybral 350 tisíc eur. Pachatele policie dopadla. Soud ho za zvlášť závažný zločin podvodu a padělání a pozměňování veřejné listiny potrestal 5 lety a 6 měsíci vězení a uložil mu nahradit škodu. Peníze se nikdy nepodařilo dohledat.
Firma samotná se proti zápisu v rejstříku bránila žalobou pro zmatečnost teprve tři roky po tom, co proběhl. Tvrdila, že v rejstříkovém řízení nebyla řádně zastoupena, a uspěla. Městský soud rozsudkem pro zmeškání sporné usnesení zrušil a záznamy opravil.
Stát za zneužitou datovku neodpovídá
Protože pohledávka vůči odsouzenému je prakticky nevymahatelná, obrátila se firma přímo na stát, konkrétně na ministerstvo spravedlnosti s argumentem, že škodu svým nezákonným rozhodnutím způsobil rejstříkový soud. A narazila.
Městský soud v Praze žalobu zamítl proto, že firma nevyužila všech procesních prostředků k ochraně svých práv. Konkrétně původnímu jednateli vyčetl, že měl datovou schránku k dispozici, mohl a měl se dozvědět o padělaném návrhu včas a mohl proti usnesení podat včas odvolání. Pokud to neudělal, ať už proto, že schránku pravidelně nevybíral, nebo své přístupové údaje dostatečně neochránil, porušil tím prevenční povinnost. A v takovém případě stát za škodu neodpovídá.
Nejvyšší soud: přezkoumejte znovu
Firma pak napadla rozsudek dovoláním k Nejvyššímu soudu. Mimo jiné v něm položila otázku, zda jde o případ hodný zvláštního zřetele, pokud poškozený objektivně neměl reálnou možnost podat opravný prostředek, protože se někdo jiný neoprávněně skrze zneužitou datovou schránku tohoto práva vzdal.
Nejvyšší soud pak tomuto dovolání vyhověl. V rozsudku sp. zn. 30 Cdo 924/2026 vytknul nižším soudům, že se splněním podmínky, že jde o případ hodný zvláštního zřetele vůbec nezabýval. „Odvolací soud neseznámil účastníky se svým odlišným právním názorem a nedal jim možnost se k tomu názoru vyjádřit. Vydal tedy překvapivé rozhodnutí, které je v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí,“ konstatuje odůvodnění, které verdikty nižších instancí ruší.
Rotalix však zatím nemá vyhráno. V dalším řízení budou soudy zkoumat, jestli se usnesení rejstříkového soudu mohl reálně bránit a jestli existují důvody hodné zvláštního zřetele pro omluvu, že takových prostředků případně nevyužil.
