Správné provedení převodu lékařské praxe je klíčovým předpokladem navázat na dosavadní smluvní vztahy se zdravotními pojišťovnami. Pokud proces převodu není správně nastaven, hrozí komplikace ve vztahu se zdravotními pojišťovnami, v krajním případě až ztráta převáděných smluv, což může výrazně snížit hodnotu praxe. Přečtěte si komentář Ondřeje Grygara a Františka Šimka.
Tento článek se zaměřuje na právní aspekty převodu lékařské praxe, varianty jeho provedení a související právní rizika.
DRUHY PŘEVODU
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“), rozlišuje dva režimy uzavírání smluv se zdravotními pojišťovnami při změně poskytovatele zdravotních služeb: (i) převod s konáním výběrového řízení[1]; a (ii) převod bez konání výběrového řízení[2].
Důležité je upozornit, že v případě konání výběrového řízení nevzniká nabývajícímu lékaři zákonný nárok na uzavření smluv se zdravotními pojišťovnami, neboť uzavření smluvního vztahu je ponecháno na jejich uvážení.[3]
Klíčovým ukazatelem pro volbu vhodného způsobu převodu lékařské praxe může být PURO[4], neboť tento ukazatel slouží k nastavení úhrad pro hodnocené období.
Pokud měl převodce nižší výkon nebo poskytoval zdravotní služby v úzkém rozsahu, může být PURO nastaveno na nízké úrovni. Nabyvatel tak může po převodu lékařské praxe čelit podhodnoceným limitům, a to i v situaci, kdy plánuje investovat do modernizace praxe.
Za těchto okolností může být pro nabyvatele výhodnější realizovat převod s konáním výběrového řízení, v jehož rámci může dojít k novému nastavení hodnoty PURO, přestože tento postup s sebou nese nejistotu ohledně uzavření smluv se zdravotními pojišťovnami. V tomto ohledu je však vždy nezbytné individuálně posoudit konkrétní okolnosti případu, zejména druh poskytované zdravotní péče (specializaci) a geografickou lokalitu. Tyto faktory mohou zásadním způsobem ovlivnit jak pravděpodobnost úspěchu ve výběrovém řízení, tak následnou smluvní politiku zdravotních pojišťoven.
Z uvedených důvodů je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost jak volbě vhodné varianty převodu, tak přípravě smluvní dokumentace.
VARIANTY PŘEVODU
K tomu, aby nebylo nutné výběrové řízení konat, je potřeba, aby převodem lékařské praxe došlo k převodu všech majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb z poskytovatele na nabyvatele (dále jen „Převod lékařské praxe jako celku“).[5]
V praxi se nejčastěji setkáme s Převodem lékařské praxe jako celku prostřednictvím převodu obchodního závodu (dále jen „Závod“), zejména pokud dochází k převodu mezi fyzickými osobami, či je nabyvatelem obchodní korporace.
Vedle toho lze lékařskou praxi převést převodem podílu v obchodní korporaci, je-li praxe provozována právnickou osobou.
Další variantou je vložení lékařské praxe do obchodní korporace, a to formou nepeněžitého vkladu do základního kapitálu nebo příplatku mimo základní kapitál. Tento postup se uplatní zejména v situacích, kdy se lékař vykonávající svou činnost jako fyzická osoba rozhodne ji vykonávat prostřednictvím obchodní korporace.
PŘEVOD MEZI FYZICKÝMI OSOBAMI
Podmínka Převodu lékařské praxe jako celku může být splněna např. uzavřením smlouvy o koupi závodu, popř. jeho části, pokud je podnikatelská činnost provozována v rámci více samostatných pracovišť či oborů, z nichž budou na kupujícího převedena pouze některá.[6]
Při přípravě smlouvy o koupi závodu je však nutné postupovat obezřetně, neboť ve sporných případech mohou zdravotní pojišťovny trvat na konání výběrového řízení, čímž může být účel převodu ohrožen.
Vedle požadavku na Převod lékařské praxe jako celku je třeba splnit další podmínky, a to: (i) převodce musí požádat příslušný úřad o odejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb či registrace nestátního zdravotnického zařízení; a (ii) nabyvatel musí v návaznosti na rozhodnutí o odnětí oprávnění původního poskytovatele obdržet oprávnění k poskytování zdravotních služeb, ve kterém bude uvedeno stejné místo provozování jako u převodce. Platí přitom, že pokud nabyvatel hodlá provozovat praxi již den po odejmutí oprávnění nebo jeho změně dosavadnímu poskytovateli, musí tuto skutečnost uvést ve své žádosti, kterou musí podat nejpozději v den podání žádosti o odejmutí oprávnění nebo jeho změnu dosavadním poskytovatelem.[7]
Zároveň lze využít i postupu dle zákona o veřejném zdravotním pojištění v případě úmrtí poskytovatele zdravotní péče. Zemře-li poskytovatel, může na základě jeho oprávnění k poskytování zdravotních služeb pokračovat v poskytování zdravotních služeb jiná fyzická osoba, jestliže je oprávněna užívat lékařskou praxi zemřelého poskytovatele. Při splnění podmínek uvedených v § 16 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění tak tato fyzická osoba do 15 dnů ode dne úmrtí poskytovatele písemně oznámí příslušnému správnímu orgánu a zdravotním pojišťovnám, se kterými měl zemřelý poskytovatel ke dni úmrtí uzavřeny smlouvy, úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb, aby mohla nabýt práva a povinnosti poskytovatele.[8]
V poskytování zdravotních služeb musí být pokračováno nejpozději do 60 dnů ode dne úmrtí poskytovatele. Fyzická osoba je povinna písemně oznámit příslušnému správnímu orgánu datum, od kterého pokračuje v poskytování zdravotních služeb, a to nejpozději do 10 dnů od tohoto data, musí zde také doložit prohlášení o splnění podmínek uvedená v § 27 odst. 3 zákona o zdravotních službách.[9] V případě splnění podmínek pro pokračování v poskytování zdravotních služeb, vydá příslušný správní orgán na základě oznámení oznamovateli osvědčení o splnění těchto podmínek, který pak zašle zdravotním pojišťovnám a dalším oprávněným subjektům.[10]
V den úmrtí původního poskytovatele zaniká právo pokračovat v poskytování zdravotních služeb; poté může fyzická osoba poskytovat zdravotní služby pouze na základě vlastního oprávnění a to podle procesu uvedeného výše.[11]
Samotné splnění těchto podmínek však ani v jednom z těchto případů nevede k automatickému převodu smluv se zdravotními pojišťovnami. Nabyvatel musí pojišťovně do 30 dnů ode dne udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, nebo do 30 dnů ode dne udělení osvědčení o splnění podmínek pro pokračování v poskytování zdravotních služeb po zemřelém poskytovateli doručit žádost o uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb ve stejném rozsahu, v jakém byla uzavřena s původním poskytovatelem.[12]
Na základě doručení této žádosti vzniká zdravotní pojišťovně kontraktační povinnost uzavřít s nabyvatelem smlouvu do 180 dnů ode dne jejího doručení. Do doby uzavření smlouvy má nabyvatel právo na úhradu poskytnutých hrazených služeb v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy uzavřené mezi převodcem a zdravotní pojišťovnou, nejdéle však po dobu 210 dnů ode dne převodu majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb.[13]
PŘEVOD PODÍLU
Pokud je lékařská praxe provozována obchodní korporací, je její převod zpravidla jednodušší. Namísto převodu Závodu lze totiž převést podíl v této obchodní korporaci.
Při převodu podílu nedochází ke změně osoby poskytovatele zdravotních služeb, neboť tím zůstává obchodní korporace. Dochází tedy pouze ke změně vlastníka podílu v obchodní korporaci. Po uskutečnění převodu podílu je následně možné odvolat stávajícího jednatele a jmenovat jednatele nového.
Po převodu podílu musí jeho nabyvatel příslušnému krajskému úřadu do 15 dnů oznámit a doložit změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo změny týkající se údajů v dokladech předkládaných se žádostí o udělení tohoto oprávnění, pokud mohou být důvodem pro pozastavení, změnu, zrušení nebo zánik oprávnění.[14]
VKLAD LÉKAŘSKÉ PRAXE DO OBCHODNÍ KORPORACE
Lékař provozující praxi jako fyzická osoba se může v průběhu své činnosti rozhodnout lékařskou praxi vložit do obchodní korporace.
Pokud za tímto účelem lékař zakládá novou obchodní korporaci, může ke splnění vkladové povinnosti použít Závod. Vklad Závodu přitom představuje nepeněžitý vklad, který musí být oceněn znalcem či obecně uznávaným nezávislým odborníkem.[15]
V případě vkladu lékařské praxe do již existující obchodní korporace lze tento vklad provést prostřednictvím příplatku mimo základní kapitál. V tomto případě je rovněž potřeba, aby byl Závod oceněn znalcem či obecně uznávaným nezávislým odborníkem.
Při vkladu Závodu do obchodní korporace dochází ke změně osoby poskytovatele zdravotních služeb. Aby se v takovém případě nemuselo konat výběrové řízení, je nutné splnit podmínky § 17 odst. 8 zákona o veřejném zdravotním pojištění (viz výše).
Po vložení lékařské praxe do obchodní korporace je praxe následně provozována právnickou osobou. Další převody praxe je tak možné realizovat převodem podílu v obchodní korporaci, čímž se lze vyhnout administrativní zátěži spojené s převodem Závodu.
Ke vkladu lékařské praxe může pak dojít i v případě úmrtí fyzické osoby působící jako poskytovatel. Zemře-li poskytovatel, může na základě jeho oprávnění k poskytování zdravotních služeb pokračovat v poskytování zdravotních služeb jiná právnická osoba, jestliže je oprávněna užívat lékařskou praxi zemřelého poskytovatele. Při splnění podmínek uvedených v § 16 odst. 3 písm. a) až d) zákona o veřejném zdravotním pojištění tato právnická osoba do 15 dnů ode dne úmrtí poskytovatele písemně oznámí příslušnému správnímu orgánu a zdravotním pojišťovnám, se kterými měl zemřelý poskytovatel ke dni úmrtí uzavřeny smlouvy, úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb, aby mohla nabýt práva a povinnosti poskytovatele.[16]
V poskytování zdravotních služeb musí být pokračováno nejpozději do 60 dnů ode dne úmrtí poskytovatele. Právnická osoba je povinna písemně oznámit příslušnému správnímu orgánu datum, od kterého pokračuje v poskytování zdravotních služeb, a to nejpozději do 10 dnů od tohoto data, musí zde také doložit prohlášení o splnění podmínek uvedená v § 27 odst. 3 zákona o zdravotních službách.[17] V případě splnění podmínek pro pokračování v poskytování zdravotních služeb, vydá příslušný správní orgán na základě oznámení oznamovateli osvědčení o splnění těchto podmínek, který pak zašle zdravotním pojišťovnám a dalším oprávněným subjektům.[18]
V den úmrtí původního poskytovatele zaniká právo pokračovat v poskytování zdravotních služeb; poté může právnická osoba poskytovat zdravotní služby pouze na základě vlastního oprávnění, a to podle procesu uvedeného výše.[19]
V tomto případě je také nutné splnit podmínky § 17 odst. 8 zákona o veřejném zdravotním pojištění (viz výše).
ZÁVĚR
Správné provedení převodu lékařské praxe je klíčovým předpokladem pro zachování její hodnoty. Převod lze v praxi nejčastěji uskutečnit prostřednictvím koupě závodu nebo převodu podílu v obchodní korporaci, lze ale využít i možnost převedení celého závodu prostřednictvím oznámení, či v případě úmrtí poskytovatele, které mohou být pro lékaře praktičtější.
S ohledem na komplexnost tohoto procesu je vhodné zvážit využití odborné právní pomoci. Současně je vhodné včas komunikovat se zdravotními pojišťovnami, které mají s převody praxí praktické zkušenosti a mohou lékařům poskytnout náležitou podporu.
[1] § 46 a násl. zákona o veřejném zdravotním pojištění.
[2] § 17 odst. 8 ve spojení s § 46 odst. 2 písm. f) zákona o veřejném zdravotním pojištění.
[3] § 52 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
[4] Průměrná úhrada na unikátního pojištěnce v referenčním období. PURO představuje průměrnou částku, kterou zdravotní pojišťovna uhradila poskytovateli zdravotních služeb za jednoho unikátního pojištěnce během referenčního období.
[5] § 17 odst. 8 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
[6] KOŠČÍK, M., BLATNÝ, J., KRÁL, J., KŘEPELKA, F., STRÁNSKÝ, J. Zákon o veřejném zdravotním pojištění: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer.
[7] § 23 odst. 3 zákona o zdravotních službách.
[8] § 27 odst. 1 a 2 zákona o zdravotních službách.
[9] § 27 odst. 3 zákona o zdravotních službách.
[10] § 27 odst. 4 zákona o zdravotních službách.
[11] § 27 odst. 5 zákona o zdravotních službách.
[12] § 17 odst. 8 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
[13] § 17 odst. 8 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
[14] § 21 zákona o zdravotních službách.
[15] § 143 ve spojení s § 469 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
[16] § 27 odst. 1 a 2 zákona o zdravotních službách.
[17] § 27 odst. 3 zákona o zdravotních službách.
[18] § 27 odst. 4 zákona o zdravotních službách.
[19] § 27 odst. 5 zákona o zdravotních službách.
Autoři:
Mgr. Bc. Ondřej Grygar
Ondřej Grygar je advokátem v advokátní kanceláři PORTOS a senior konzultantem ve společnosti CCS PREMIUM TRUST. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a současně s ní podnikovou ekonomii na Vysoké škole báňské. Spojení právního a ekonomického vzdělání mu umožňuje efektivně řešit složité otázky na pomezí práva a finančně ekonomické problematiky.
Ve své praxi se specializuje na finanční řízení a plánování podniků, přeměny obchodních společností a strukturování holdingových uspořádání, kde pomáhá klientům optimalizovat jejich obchodní a majetkové struktury. Významnou oblastí jeho činnosti je také správa majetku, kde má bohaté zkušenosti se zakládáním svěřenských a nadačních fondů, včetně zahraničních alternativ. Klientům poskytuje komplexní poradenství od samotného založení entit až po zajištění jejich efektivního fungování.
Mgr. František Šimek
František Šimek je advokátem v advokátní kanceláři PORTOS a senior konzultantem ve společnosti CCS PREMIUM TRUST. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a během studií absolvoval program na univerzitě v Salzburku se zaměřením na dědické právo. Po ukončení studia získal praxi v advokátní kanceláři v Berlíně.
V rámci své současné praxe se specializuje na právní problematiku obchodních korporací, správu majetku a Corporate Governance. Vedle toho se zaměřuje na smluvní agendu, kde klientům poskytuje komplexní poradenství při tvorbě, revizi a vyjednávání smluv. Služby poskytuje v anglickém a německém jazyce.
