Právníci České advokátní komory (ČAK) vyzvali politiky, aby se vrátili k odborné diskusi nad návrhy zákonů. Návrhy změn trestního práva nyní často vycházejí z poslaneckých či senátorských iniciativ. Vůbec tak neprojdou připomínkovým řízením, kde by se k nim mohli vyjádřit experti. Navíc bývají nesrozumitelné nebo špatně technicky zpracované. Zákon sepíše poslanec i kvůli jedinému případu. Uvedli to dnes předsedkyně a místopředseda ČAK Monika Novotná a Lukáš Trojan.
„Jedná se o dílčí iniciativy, které jsou nepochybně způsobilé vyvolat pozitivní obraz u laické veřejnosti, ale zároveň jsou také způsobilé zarýt hlubokou rýhu do teoreticko-právní báze toho, jak je strukturované trestání a trestní politika státu,“ prohlásil Trojan k „nápadům, které se pečou ve Sněmovně nebo v Senátu“.
Zákon píše poslanec na míru jednomu případu
Novotná poukázala na to, že poslanecké návrhy vznikají bez analýzy, často na základě jednoho případu, který zákonodárce negativně zaujme. Jejich autoři podle ní neberou do úvahy, že takový případ může být excesem a že se na jeho základě nedá posuzovat celková legislativa.
Trojan konstatoval, že zákonodárci se takto prosazují v trestním právu změny, které se budou líbit lidem. Zmínil například zvýšení trestů za týrání zvířat, nepromlčitelnost vražd, snížení věku trestní odpovědnosti nebo zavedení samostatného trestného činu omezování svobody v rozhodování, který má postihovat tzv. spiking, tedy přidání omamné látky do nápoje. O odmítnutí trestu za tzv. drink spiking Česká justice rovněž informuje.
Stát v trestní politice neví, co chce
Advokáti by chtěli, aby se zákonodárci vrátili ke standardnímu legislativnímu postupu – tedy aby nechali návrhy posoudit Legislativní radou vlády a připomínkovými místy, než je pustí do rozhodovacího procesu ve Sněmovně a Senátu. Jiný postup podle komory degraduje legislativní proces a není jím možné vytvořit kvalitní zákony. V klasickém připomínkovém řízení je ČAK jedním z připomínkových míst.
Trojan zkritizoval i to, že Česko v posledních desetiletích nemá nijak definovanou trestní politiku. „Stát neví, co chce,“ poznamenal. „Způsob trestání v České republice je extrémní a přepjatý. Jsou nadužívány tresty odnětí svobody,“ uvedl s tím, že aktuálně se kurz obrátil o 180 stupňů a stát se vrací k penalizaci, tedy k trestání. Česko má přitom společně s Polskem, Maďarskem a Lotyšskem nejvyšší míru uvězněných z celé EU.
Trestní odpovědnost, zvířata, neplacení alimentů
Advokát upozornil na to, že například diskutované snížení věku trestní odpovědnosti by přineslo náklady spojené s tím, že takto mladé pachatele není možné zařadit k výkonu trestu společně s dospělými. Ke snaze zvýšit sazby za týrání zvířat řekl, že zvířata by v některých případech požívala větší ochrany než lidé. Novotná pak nesouhlasí se znovuzavedením trestnosti neplacení alimentů.
Tuto problematiku podle ní řeší v první řadě civilní právo. Brát si na pomoc trestní legislativu je nesmysl. Zmíněný spiking byl v minulosti postihovaný jako trestný čin, ke kterému směřoval, tedy například krádež, znásilnění nebo vražda, a podle advokátů by tak zavedení samostatné skutkové podstaty mohlo být nadbytečné.
