Advokát, kterému soudy kvůli schizoafektivní poruše manického typu omezily svéprávnost pouze v oblasti výkonu advokacie, nakonec uspěl u Nejvyššího soudu. Ne proto, že by soud zpochybnil jeho zdravotní stav nebo důvody omezení, ale kvůli procesní chybě. O prodloužení omezení totiž nebylo v zákonné lhůtě pravomocně rozhodnuto. Nejvyšší soud proto potvrdil, že se muž mezitím ze zákona znovu stal plně svéprávným a případné nové omezení musí být řešeno v novém řízení.
Případ se týkal advokáta, kterému Nejvyšší soud už v roce 2021 omezil svéprávnost pouze pro výkon advokacie. Podle znalců trpí schizoafektivní poruchou manického typu. V běžném životě přitom podle soudů zvládá své záležitosti i péči o dceru. Problém viděly pouze ve výkonu advokacie.
Znalec uvedl, že advokát by mohl pracovat jen pod odborným dohledem. To ale podle soudů není možné. „Činnost advokáta nemůže být podrobena dohledu, kontrole, usměrňování či verifikaci jinou osobou,“ připomněl už okresní soud. Proto dospěl k závěru, že omezení chrání samotného advokáta před závažnou újmou.
Spor nakonec rozhodla procesní chyba
Když se blížil konec tříleté doby omezení svéprávnosti, okresní soud včas zahájil řízení o jejím prodloužení. Následně rozhodl, že omezení potrvá dalších pět let. Advokát se ale odvolal.
Jenže zatímco krajský soud o odvolání rozhodoval, uplynula zákonná roční lhůta, během níž muselo rozhodnutí nabýt právní moci. Odvolací soud přesto muže znovu omezil ve svéprávnosti. Právě to napadl advokát dovoláním. Nejvyšší soud mu dal za pravdu.
Po roce se člověk automaticky stává plně svéprávným
Nejvyšší soud připomněl, že zákon dává soudům po zahájení řízení ještě jeden rok navíc. Pokud ani během této doby nerozhodnou pravomocně, omezení svéprávnosti automaticky zaniká. „Dotčený člověk nabude plné svéprávnosti uplynutím doby (ex lege bez dalšího s účinky ex nunc),“ uvedl Nejvyšší soud.
V projednávaném případě proto podle něj advokát od 24. srpna 2025 znovu nabyl plnou svéprávnost, protože odvolací soud nestihl rozhodnout v zákonné lhůtě.
Nové omezení znamená nové řízení
Nejvyšší soud zároveň odmítl postup krajského soudu, který chtěl v již probíhajícím řízení rozhodnout o novém omezení svéprávnosti. „V řízení o prodloužení doby omezení svéprávnosti posuzovaného člověka není zcela zapovězeno, aby soud rozhodl o omezení svéprávnosti této osoby, ale nemůže tak učinit, aniž by předtím takové řízení vlastním usnesením zahájil,“ zdůraznil Nejvyšší soud.
Odvolací soud podle něj navíc nemůže měnit předmět řízení. Tím by totiž posuzovaného připravil o možnost podat proti novému omezení řádné odvolání. Pokud soud považuje další omezení za nutné, musí zahájit nové řízení a vydat nové rozhodnutí.
Mohlo by vás zajímat
Nejvyšší soud zároveň upozornil, že nové řízení nemusí znamenat opakování celého dokazování. Soud může využít i znalecké posudky a další důkazy z předchozího řízení. Musí je však použít v novém řízení, které řádně zahájí.
Zdravotní stav Nejvyšší soud neřešil
Dovolací soud současně zdůraznil, že nezpochybňuje dřívější závěr, podle něhož lze v konkrétním případě omezit svéprávnost pouze pro výkon advokacie. Tentokrát totiž neřešil zdravotní stav ani přiměřenost omezení. „Je předčasné zabývat se i ostatními dovolatelem vznesenými otázkami,“ uvedl Nejvyšší soud.
Rozhodnutí krajského soudu proto změnil, zrušil odpovídající část rozsudku okresního soudu a řízení o prodloužení omezení svéprávnosti zastavil. Pokud budou soudy považovat další omezení za potřebné, budou o něm muset rozhodnout v novém řízení.
