Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok odmítl zapsání sňatku dvou mužů, kteří se vzali v cizině, do matriky. Jeden z dvojice, Ivan Novotný, to oznámil na sociální síti a ohlásil podání žaloby. Případ se dostává do rozporu s loňským rozhodnutím Soudu EU. Členské státy mají podle něj uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřená v jiné zemi Unie.

Podle listu Denník N ministr tvrdí, že slovenská matrika nemůže manželství dvojice diplomatů zapsat. Slovensko má ale respektovat právo Evropské unie. Soud EU totiž loni rozhodl, že členské státy musí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřená v souladu se zákonem v jiné zemi. Slovensko má už roky v ústavě zakotveno, že manželství je svazkem muže a ženy.

Sňatek uzavřený v Rakousku a žádost o zápis

Novotný a bývalý šéf slovenské prezidentské kanceláře Metod Špaček podle dřívějších informací médií uzavřeli sňatek v roce 2020 v Rakousku. Loni pak požádali o zapsání tohoto sňatku do zvláštní slovenské matriky, kterou spravuje ministerstvo vnitra.

Úřad ale v určené lhůtě o žádosti nerozhodl. Na to letos v červenci poukázal šéf prokuratury Maroš Žilinka. Využil v této záležitosti své oprávnění a podal takzvané upozornění prokurátora z důvodu nečinnosti ministerstva.

Kritika postupu ministerstva

Novotný kritizoval, že o žádosti ohledně zapsání jeho sňatku uzavřeného v cizině nerozhodla zvláštní matrika, ale odpověď dvojice dostala ve formě dopisu od ministra vnitra. Označil to za neskrývaný zásah do řízení, které má být vedené nezávisle a na základě zákona.

Podle Denníku N Šutaj Eštok uvedl, že slovenská matrika nemá právo uvedený svazek zapsat. Rodinný stav a podmínky uzavření sňatku totiž podle něj nadále patří do pravomoci členských zemí EU.

Odmítavý postoj slovenské vlády

Odmítavý postup slovenských úřadů v této záležitosti není překvapivý. Slovenský premiér Robert Fico už dříve opakovaně řekl, že Slovensko by mělo zákonem zakázat uznávání sňatků, které páry stejného pohlaví uzavřely v zahraničí.

Odvolal se přitom na loňskou novelu ústavy, kterou parlament do základního zákona doplnil ustanovení o svrchovanosti země především v otázkách národní identity. Podle odborníků tím Bratislava zavedla v kulturně-etických otázkách přednost slovenského práva před právem evropským a mezinárodním.