Celkem 39 přestupků napočítala před dvěma lety Státní zemědělská a potravinářská inspekce v Brně při kontrolách supermarketů Albert na Moravě. Výčet nedostatků zahrnoval třeba nepořádek na prodejnách nebo falšování vína. Inspektoři zjistili přimíchání syntetického aroma.
Lahví Chardonnay značky Viña Mercedes vyrobených ve Španělsku se z 15 tisíc kusů prodalo téměř vše. Stáhnout z prodeje se podařilo necelých 6 stovek lahví. Proti pokutě 2,83 milionu korun se řetězec bránil u soudu. Mimo jiné tvrdil, že proti němu úřady volí tvrdší postih než proti jeho konkurentům.
Prohřešek pro zákonu o vinohradnictví inspektoři vyhodnotili jako nejzávažnější. Hrozila za něj pokuta až 50 milionů korun. Stejná značka vína dodavatele Bodegas Fernando Castro se přitom v záchytu inspekce objevila letos na jaře znovu. Jiná šarže zakoupená v Albertu a Bille vykazovala nepovolené přimíchávání vody.
Přijatá opatření nezafungovala
Řetězec se snažil zprostit odpovědnosti takzvanou liberací, kdy obviněný prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, aby porušení právní povinnosti zabránil. To se mu ale před Krajským soudem v Brně nepodařilo. „Od významného provozovatele rozsáhlé maloobchodní sítě je legitimní očekávat vysokou míru organizace, kontroly a preventivní připravenosti. Žalobce sice doložil existenci určitého systému vnitřních pravidel a školení, z množství a povahy zjištěných pochybení napříč více provozovnami však nelze dovodit, že šlo o soubor účinných opatření,“ shrnul senát v odůvodnění rozsudku sp. zn. 30 A 7/2025.
Sýry s plísní nikoliv ušlechtilou
Inspekce dále zjistila plíseň na sýrech u druhů, kde s nimi zákazník nepočítá. Ve dvou provozovnách v Brně se objevila u olomouckých tvarůžků a baleného Zámeckého sýra. Řetězec tvrdil, že šlo o technickou závadu na straně výrobce, kdy se posunula folie v balicím stroji.
Soud ale tuto obhajobu odmítl. Podl tak zjevné vady není rozhodující, jestli ji způsobil výrobce. „Pro odpovědnost žalobce je podstatné, že takový výrobek nevhodný k lidské spotřebě uváděl na trh,“ konstatuje rozsudek.
Soudci zdůraznili, že odlišně inspekce posuzovala situaci, pokud potravina měla skrytou vadu odhalitelnou až po provedení laboratorních vzorků. „Takovou okolnost prvostupňový správní orgán hodnotil jako polehčující,“ uvádí rozhodnutí. To se ale syrečků netýkalo. U nich byla plíseň viditelná pouhým okem a supermarket měl nevyhovující kusy vyřadit z prodeje.
Mohlo by vás zajímat
Nepořádek na prodejnách
A nekompromisně zhodnotil i mizernou hygienu na čtyřech prodejnách. Inspekce tam našla znečištěné lednice, nánosy nečistot a prachu, zapadané potraviny, zapáchající rozlitou tekutinu v zázemí nebo střepy. Albert namítal, že se jednalo o „dílčí, provozně běžné a společensky málo škodlivé závady“. A že měl nastavený vnitřní kontrolní a sanitační systém.
Podle soudu nešlo o „nahodilý nebo bezvýznamný nepořádek“, ale o zdokumentované závady přímo související s manipulací s potravinami. „Takový stav zjevně neodpovídá požadavku, aby potravinářské prostory a zařízení byly udržovány v čistotě a dobrém stavu,“ uvádí rozsudek s tím, že v provozovnách, kde se prodávají potraviny, nelze hygienické závady tohoto typu bagatelizovat jako běžný provozní jev.
Co platí pro jeden vzorek, platí pro celou šarži
Zajímavou právní otázku přineslo i zjištění týkající se sýru Italat Mozzarella. Laboratorní rozbor u jediného odebraného kusu prokázal hmotnost pevného podílu 79,5 gramu místo deklarovaných 100 gramů. Albert namítal, že z rozboru jednoho vzorku nelze usuzovat na závadnost celé dodané šarže čítající 57 tisíc kusů.
Jenže soud si pomohl starším rozsudkem Nejvyššího správního soudu (4 Ads 111/2013). Podle něj platí, že u potravin vyrobených v určité šarži lze předpokládat, že byly vyrobeny za stejných podmínek a mají stejné vlastnosti, pokud není prokázán opak.
Konkurenci posuzujete mírněji, stěžoval si Albert
Albert v žalobě také vyčetl potravinářské inspekci, že její rozhodovací praxe je nejednotná. Tvrdil, že sankce v jiných obdobných věcech ukládané jeho konkurentům Billa, Lidl a Penny Market byly mírnější. Prý i kvůli rozdílnému uplatnění speciální recidivy jako přitěžující okolnosti.
Soud tyto úvahy smetl ze stolu. „Při ukládání sankce nejde o mechanické odškrtávání předem daných přitěžujících a polehčujících okolností, ale o celkové vyhodnocení zákonných kritérií v jejich vzájemných souvislostech,“ vysvětlil. A nevyhověl ani žádosti o zmírnění sankce. Pokutu 2,83 milionu korun považuje za zcela přiměřenou.
