Ženu se zákazem přiblížit se k rodině policisté spoutali. Porušila totiž soudní opatření k ochraně před domácím násilím a vnikla do domu svého partnera, kde žil s dcerou. Psychicky labilní ženu hlídky znaly, už dříve totiž hrozila újmou svému dítěti. Policisté jí proto nasadili pouta a odvezli ji na služebnu. Preventivní použití pout ale zákon nedovoluje, upozornil ombudsman.
Žena si na postup policie stěžovala u veřejného ochránce práv. Policie chybovala, když jí při převozu na služebnu spoutala, dospěl k závěru ombudsman. Z případu vznikla i právní věta.
Hlídky ji znají, jednání se opakovalo
Ženě uložil Okresní soud v Lounech předběžným opatřením zákaz kontaktu s partnerem a jejich dcerou. Poprvé žena zákaz porušila letos v lednu. Tehdy ji policie jen převezla na služebnu.
Jenže hned druhý den oznámil její partner, že žena vnikla do jejich domu. Byla opět podezřelá z porušení opatření k ochraně před domácím násilím. Přivolaná hlídka ji znovu vezla na služebnu. Tentokrát jí při tom zepředu nasadila pouta.
Stěžovatelka je policejním hlídkám známá, popisuje ombudsman. Opakovaně vyjížděly řešit její přestupkové jednání i porušování uvedeného předběžného opatření.
Nekladla odpor, podle soudu je ale nestabilní
Policie v protokolu zdůvodnila použití pout obavou z „ohrožení bezpečnosti osob, majetku, ochrany veřejného pořádku a pokusu o útěk.“ V reakci na stížnost ženy ovšem jeden z policistů uvedl, že „zadržená osoba po celou dobu spolupracovala, nekladla odpor a komunikace s ní probíhala standardním způsobem.“
Ředitel Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje pak uvedl, že pouta byla užitá jako preventivní opatření, a to z „titulu procesního postavení stěžovatelky“. Poukázal přitom na hodnocení okresní soudu. Podle něj není psychický stav ženy stabilizovaný nebo neužívá předepsané léky. Vyhrožovala sebevraždou i újmou dítěti.
Preventivní spoutání zákon nedovoluje
Podle ombudsmana je vysvětlení policejního ředitele přiléhavé. Jenže takové poutání není zákonné. „Preventivní použití pout však zákon nedovoluje,“ upozornil veřejný ochránce práv.
Spoutat někoho může policie jen ze dvou důvodů. Tyto situace vyložil Nejvyšší správní soud v případu kasační stížnosti účastnice protestu proti těžbě uhlí v dole Bílina v roce 2021. Žena během blokády důlního rypadla neuposlechla výzvy policie. Při převozu na policejní služebnu jí policie dala nekovová pouta.
Legitimním důvodem k poutání měl být podle policie fakt, že došlo k eskortě většího počtu lidí. Bylo jich dvanáct. Navíc je policie dostávala z místa blokády nesjízdným terénem, odnášela je od rypadla ze dna těžební jámy a odvážela nepolicejními auty. Poté je shromáždila do autobusu.
Mohlo by vás zajímat
Také Nejvyšší správní soud (NSS) konstatoval, že důvody k poutání nastaly teprve v okamžiku započetí eskorty a souvisely se způsobem jejího provedení.
Žena chodila s pouty i na toaletu
Jenže použití pout po odjezdu z dolu pokračovalo. „Policisté však stěžovatelce bezprostředně po příjezdu na policejní stanici pouta nesundali a nechali je stěžovatelce na rukou i při čekání na podání vysvětlení a při návštěvě toalety,“ stojí ovšem v rozsudku NSS. Podle něho lze pouta použít jen při ohrožení zákonem jmenovaných hodnot, anebo při „důvodné obavě“ z ohrožení těchto hodnot.
Podle citované literatury může „důvodná obava“ plynout z okolností případu. Jde příkladně o nebezpečného pachatele, recidivistu, intoxikovanou nebo silně rozrušenou osobu či o člověka, kterému hrozí vysoký trest, vysvětlil NSS v případu protestujících v Bílině.
Nelze říci, že žena byla silně rozrušená
Z případu aktivistů při blokádě rypadla vycházel i veřejný ochránce práv. Uznal, že policisté ženu se zákazem styku s rodinou znali. Věděli o jejím problematickém chování vůči dceři i jejímu otci. Zřejmě jim byl známý i její duševní stav, jak ho popsal soud v roce 2025.
Podle ombudsmana z toho ale bez dalšího nelze vyvodit, že i v době zákroku v lednu 2026 byla žena „silně rozrušená“ nebo jinak problematická.
Komentář soudu pracuje se stavem člověka v momentě zásahu. Popis okolností proto použití pout neodpovídá. Nešlo o recidivistu na útěku ani intoxikovanou osobu či nebezpečného pachatele. „Důvod pro přiložení pout mající původ v samotné osobě stěžovatelky jsem tedy neshledal,“ uvádí v šetření ombudsman.
Jeden den bez pout, další s pouty
Ani povaha jednání ženy, která nebyla agresivní, neodůvodňuje použití pout. „Naopak lze zopakovat, že po celou dobu spolupracovala, nekladla odpor a komunikace s ní probíhala standardním způsobem,“ zdůraznil ombudsman.
Navíc, 28. ledna 2026 policisté vůči ní pouta nepoužili, upozornil ombudsman. „Druhý den 29. ledna 2026, však již k použití pout došlo, aniž bylo zřejmé, co se na jednání stěžovatelky změnilo,“ dodává veřejný ochránce práv.
V právní větě pak ombudsman odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu v případu kasační stížnosti účastnice protestu v Bílině.
Právní věta:
Policie může použít pouta vůči zadržené osobě pouze tehdy, existuje-li důvodná obava z ohrožení některých zákonem chráněných zájmů; tato obava může plynout z okolností, které se týkají osoby omezované na svobodě, jejího jednání nebo jiných okolností.
