Poplatky soudu poslal čtvrt hodiny před půlnocí poslední den lhůty převodem z účtu. Banka je připsala ale až druhý den. Soud tak řízení zastavil kvůli neuhrazení poplatků. Převod tak reálně zkrátil lhůtu pro zaplacení. U kolků to bývalo jinak, namítl muž v kasační stížnosti. Platné právo klade riziko na bedra plátce, upozornil však Nejvyšší správní soud (NSS). Je třeba zákon měnit?
Muž převedl částku za soudní poplatky na účet soudu poslední den lhůty ve 23:44. Současně soudu napsal, že žádá prodloužení lhůty o tři dny kvůli nejistotě, kdy peníze na účet soudu připíše Česká národní banka.
Lhůta je kratší, kolky ji využily celou
Peníze banka na účet krajského soudu připsala následující den. Krajský soud žádost o prodloužení lhůty zamítl a řízení o žalobě zastavil. Podle soudu muž neuvedl „vážné omluvitelné důvody“, které mu bránily ve splnění povinnosti v termínu. Měl čas dva týdny na ověření způsobu zpracování poplatku.
Proti takovému závěru podal muž kasační stížnost. Podle něho tento postup znemožňuje zaplacení poplatku poslední den lhůty. Lhůta je tedy ve skutečnosti kratší.
Prodlení v bance je mimo sféru plátce
Navíc od ledna 2025 je zrušená platba prostřednictvím kolků. Právě platba kolky podle muže umožňovala využití celé lhůty včetně posledního dne. Platba kolkem nezávisela na bance. Platil totiž čas předání kolku k přepravě, nikoli čas připsání částky na účet soudu.
V případě bezhotovostní platby však dochází k prodlení. To je přičitatelné okolnostem „mimo sféru“ plátce. Právo je proto nepředvídatelné. Rozhodnutí soudu považuje muž za formalismus.
Různé režimy úhrady soudních poplatků
Povahou lhůty k zaplacení soudních poplatků a jejich připsáním na účet soudu se opakovaně zabýval Ústavní soud. Různé způsoby platby mají různé režimy. Do zrušení kolků existovaly tři způsoby zaplacení soudních poplatků. Bezhotovostním převodem, hotovostní platbou na pokladně soudu a odesláním kolků.
V případě převodu je poplatková povinnost splněná okamžikem připsání na účet soudu. Při úhradě hotovosti v pokladně soudu je to dnem, kdy dotyčný v pokladně zaplatí. U dnes už zrušených kolků byla lhůta k zaplacení splněná, pokud byly kolky i v poslední den předané k přepravě.
Jen zadání platebního příkazu nestačí
Na tom se nic nezměnilo, jen kolky se v lednu 2025 zrušily. Ani po 1. 1. 2025 zákon nestanoví, že při bezhotovostním převodu stačí zadání platebního příkazu, nebo že se za den zaplacení soudního poplatku považuje jiný okamžik, než připsání částky na účet soudu, uvedl Nejvyšší správní soud v případu 2 As 278/2025 – 41.
Ostatně i v nyní účinné právní úpravě zůstala zachovaná možnost zaplacení tohoto poplatku více způsoby. Konkrétně bezhotovostním převodem nebo v hotovosti na pokladně soudu, upozornil NSS.
Mohlo by vás zajímat
Zákon by musel změnit zákonodárce
K takovému závěru dospěl v roce 2025 také Ústavní soud. To, že zaplacení prostřednictvím kolků bylo možné i v poslední den lhůta, byl důsledek možností poštovního přepravce.
„Je případně věcí zákonodárce, aby s bezhotovostním způsobem placení soudního poplatku spojil odlišné účinky,“ uvedl v usnesení Ústavní soud loni v březnu.
Právo klade riziko nezaplacení na plátce
Nejvyšší správní soud neuznal ani námitku nepředvídatelnosti platného práva. „Právo včetně ustálené judikatury vysokých soudů stanoví, že soudní poplatek musí být připsaný na účet příslušného soudu ve lhůtě pro jeho zaplacení,“ zopakoval NSS.
„Právo zde riziko spojené s provedením platby klade na bedra plátce. Ten se jej nemůže zbavit tím, že soudu oznámí, že platbu zadal k provedení, avšak že možná bude připsaná na účet soudu až po uplynutí lhůty,“ vysvětlil Nejvyšší správní soud.
Plátce se důsledků svého (ne)jednání nezbaví jen tím, že soudu oznámí, že možná svou zákonnou povinnost nesplní, uzavřel soud a kasační stížnost zamítl.
