Policisté a strážníci by mohli nově na 24 hodin vykázat z veřejného prostranství člověka, který závažně narušuje veřejný pořádek. Pokud by dotyčný neměl v obci bydliště ani jinou zákonem uznanou vazbu, mohl by dostat příkaz opustit dokonce celou obec a po dobu vykázání se nezdržovat na jejích veřejných prostranstvích. Počítá s tím senátní návrh novely zákona o policii, zákona o obecní policii, přestupkového zákona a trestního zákoníku.
Návrh předložila skupina dvou desítek senátorů v čele se Zdeňkem Hrabou (ODS). Nová pravomoc by se týkala Policie ČR i obecních policií. Podmínkou by bylo, že člověk na veřejném prostranství „závažným způsobem narušuje veřejný pořádek“ a podle dosavadního průběhu jeho jednání lze důvodně předpokládat, že v něm bude bezprostředně pokračovat nebo jej opakovat.
Autoři zároveň zdůrazňují, že vykázání nemá být prvním prostředkem, po kterém policista sáhne. Použít by jej mohl pouze tehdy, pokud by vzhledem ke konkrétní situaci nestačila výzva, domluva nebo jiné mírnější opatření. Vykázání by navíc muselo být nezbytné k bezprostřední ochraně veřejného pořádku, bezpečnosti lidí nebo majetku.
Bez vazby k obci by ji musel opustit
Samotné vykázání by znamenalo povinnost okamžitě opustit policistou vymezené místo a po dobu 24 hodin se tam nevracet. Návrh ale počítá také s podstatně širším opatřením.
Pokud by vykázaný člověk neměl v dané obci trvalý či hlášený pobyt ani prokazatelné faktické bydliště, musel by se po stejnou dobu zdržet pobytu na veřejných prostranstvích celé obce a bez zbytečného odkladu její území opustit.
Existovaly by ale výjimky. Plošné omezení by nebylo možné použít například vůči člověku, který v obci bydlí, pracuje nebo podniká. Stejně tak by se neuplatnilo, pokud je jeho přítomnost nutná kvůli zdravotní péči, jednání před úřadem, péči o blízkého člověka nebo z jiného obdobně závažného důvodu.
Důvodová zpráva připouští, že opatření může dopadat také na lidi bez přístřeší. Podle předkladatelů ale není navázáno na sociální postavení člověka, nýbrž výhradně na jeho konkrétní protiprávní jednání. U lidí bez domova má být pojistkou mimo jiné posuzování faktického bydliště a možnost opatřit si před odchodem osobní věci, doklady, léky nebo kompenzační pomůcky. Policista či strážník má podle okolností také informovat o možnosti využít sociální pomoc.
„Preventivní, nikoli sankční“
Předkladatelé institut popisují jako prostředek, který v českém právu v současnosti chybí. Policie sice může například člověka zajistit či zakázat vstup na určité místo a strážník může přikázat, aby lidé na nezbytně nutnou dobu na určité místo nevstupovali, podle důvodové zprávy ale neexistuje samostatný nástroj pro individuální krátkodobé vykázání konkrétního člověka z veřejného prostoru.
„Vykázání je opatřením preventivním, nikoli sankčním,“ uvádí důvodová zpráva. Smyslem nemá být potrestání za předchozí jednání, ale zabránění tomu, aby člověk v narušování pořádku bezprostředně pokračoval. Návrh proto podle autorů staví vykázání až na konec „eskalačního rámce“ prostředků, které má policista k dispozici.
Autoři návrhu se zabývají také zásahem do ústavně zaručené svobody pohybu. „Časová omezenost na 24 hodin zajišťuje, že jde o minimální nezbytný zásah do práva na svobodu pohybu,“ stojí v důvodové zprávě. Podle ní 24 hodin odpovídá době potřebné ke zklidnění situace a k zabránění bezprostřednímu návratu člověka na místo konfliktu.
Policie by musela vykázání zdůvodnit
Policista by vykázání oznámil ústně a následně by musel dotyčnému vydat písemné potvrzení. V něm by byl uveden právní důvod, popis skutkových okolností, přesně vymezené území, počátek a konec vykázání i poučení o následcích jeho porušení. Odmítnutím převzít dokument by se člověk vykázání nevyhnul – účinné by bylo už okamžikem ústního oznámení.
Proti postupu policisty by bylo možné podat námitky, a to přímo na místě nebo písemně do tří dnů krajskému policejnímu ředitelství. Námitky by však neměly odkladný účinek. Pokud by ředitelství následně zjistilo, že zákonné podmínky splněny nebyly, prohlásilo by vykázání za nezákonné. Obdobný mechanismus návrh zavádí také pro obecní policii, kde by se podávala stížnost osobě, která obecní policii řídí.
Opakované porušování může skončit vězením
Novela počítá také s postihem za nerespektování vykázání. Maření vykázání by se stalo novým přestupkem proti veřejnému pořádku.
U opakovaného porušování by se mohl uplatnit i trestní zákoník. Kdo by vykázání mařil poté, co byl během předchozích 24 měsíců za stejný přestupek dvakrát pravomocně uznán vinným, mohl by být potrestán až rokem vězení.
Předkladatelé argumentují také zahraniční praxí. Důvodová zpráva odkazuje například na německé instituty Platzverweis a Aufenthaltsverbot nebo na britské dispersal powers. V Británii může zákaz návratu do vymezené oblasti podle předkladatelů trvat až 48 hodin, některé německé úpravy znají i výrazně delší územní zákaz pobytu. Českých 24 hodin proto autoři označují za rezervovanější variantu.
Návrh by v případě schválení nabyl účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce po vyhlášení.
