Ústavní soud zamítl návrh skupiny 14 senátorů na zrušení vládního nařízení o ochraně zdraví před hlukem a vibracemi. Podle soudu je nařízení v souladu s ústavním pořádkem i se zákonem a je přehlednější než dřívější úprava. Soud zároveň varoval, že opakované rozvolňování limitů vytváří riziko postupného oslabování ochrany.
Senátoři ve svém návrhu poukazovali na to, že limity hlukové zátěže se postupně zvyšují, zatímco míra ochrany klesá. Ústavní soud ale konstatoval, že nařízení odpovídá ústavnímu pořádku i zákonu. Zdůraznil také, že současná úprava je přehlednější a jednodušší než ta předchozí.
Senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) nález respektuje. „Je třeba se dál snažit o to, aby se hluková zátěž snižovala,“ uvedla.
Vláda nastavila spravedlivou rovnováhu
„Podle ÚS vláda při přijetí hlukového nařízení nastavila takovou rovnováhu mezi protichůdnými zájmy, kterou považuje za spravedlivou. Limity jsou použitelné pro hodnocení všudypřítomného hluku v různých vymezených oblastech a za různých podmínek a jsou v korelaci se známými účinky hluku na jednotlivce i veřejnost. Úprava hygienických limitů hluku byla zjednodušena, čímž může přispívat lepší praxi,“ stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Dity Řepkové.
Ústavní soudci však v nálezu zároveň uvedli, že opakované rozvolňování limitů vytváří riziko postupného oslabování ochrany před nepříznivými účinky hluku. Při každé další změně se podle soudu má důsledně poměřovat zájem na rozvoji infrastruktury s právem na ochranu příznivého životního prostředí.
Limity nyní už hraniční
„Vláda si musí být vědoma nových vědeckých přístupů a poznatků, které hovoří o negativním důsledku vysokého hluku na životní prostředí i lidské zdraví, a to nejen fyzické, ale i mentální,“ uvedla Řepková. Podle ní jsou limity už teď hraniční. Případné další rozvolnění by vláda musela důkladně zvážit a rozumně obhájit.
„To je jedna z dobrých zpráv,“ reagovala Seitlová. Právního zástupce senátorů Pavla Uhla nejvíce mrzelo, že soud nepoložil předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU.
Dva soudci nesouhlasili s výrokem ani odůvodněním
Rozhodovalo plénum, tedy sbor všech 15 soudců a soudkyň. Dva z nich, Josef Baxa a Lucie Dolanská Bányaiová, nesouhlasili ani s výrokem, ani s odůvodněním. Hluk je podle soudců, kteří zůstali v menšině, průvodním znakem moderní civilizace, stejně jako jiné imise. Zcela se jej podle nich zbavit nelze, lze však omezovat jeho nepříznivé účinky.
„Technologie se neskutečným způsobem proměnily, nabízí více možností se vypořádat s hlukem. Je to jistě nákladné, ale nikoliv nemožné. Jenže rozvolnit limity je samozřejmě snazší. A tak nejspíš jednotlivcům nezbude nic jiného, než před stále se zvyšujícím hlukem utíkat za tichem jinam,“ napsali v odlišném stanovisku.
Co senátoři navrhovali
Senátoři navrhli zrušit nařízení jako celek. Podle nich vykazuje tolik nedostatků, že „zbourání staré stavby a postavení nového domu se jeví jako ekonomičtější postup než oprava mnoha nedostatků“. Alternativně navrhli zrušit jen část přílohy, která obsahuje korekce pro stanovení hlukových limitů.
Nařízení stanovuje různé limity pro různé druhy chráněného prostoru a pro denní a noční dobu. Záleží také na tom, zda jde o dopravní stavby umístěné a povolené před 1. lednem 2001, anebo později. Limity se od 1. července 2023 v některých kategoriích zvýšily o pět až 13 decibelů. Například u dálnic, silnic a dalších pozemních komunikací umístěných a povolených před rokem 2001 se denní hygienický limit zvýšil z 60 na 68 decibelů.
