Nejvyšší soud (NS) bez veřejného jednání odmítl dovolání všech pěti aktérů kauzy Bereta, která se týkala vynášení informací z policejních spisů a trestních řízení. Soukromý detektiv Igor Gáborík dostal dvouletý nepodmíněný trest, ostatní odsouzení – včetně bývalé žalobkyně Dagmar Máchové – odešli s podmíněnými a peněžitými tresty. Pětice vinu od počátku odmítala.
Stěžejní část dovolání směřovala proti použití zvukových a obrazových záznamů pořízených uvnitř detektivova vozu. Sledování interiéru v letech 2014 až 2016 povolila státní zástupkyně, nikoliv soudce. Postup orgánů činných v trestním řízení však podle Nejvyššího soudu odpovídal tehdejšímu znění zákona i rozhodovací praxi.
„V současné praxi lze považovat za vhodné opatřit pro sledování interiéru vozidla povolení soudce, neboť tím je dotčeným osobám poskytnut vyšší standard ochrany soukromí. To však neznamená, že absence soudního povolení musela podle tehdejší právní úpravy a rozhodovací praxe automaticky vést k nepoužitelnosti získaných záznamů,“ uvedla tisková mluvčí Nejvyššího soudu Gabriela Tomíčková.
Původně přísnější tresty odvolací soud zmírnil
Prvoinstanční Okresní soud Praha-východ potrestal nejpřísněji Máchovou, které vyměřil tři roky a čtyři měsíce vězení. Na tři roky poslal za mříže soukromého detektiva a někdejšího policistu Gáboríka a na dva a půl roku Radka Holuba, jenž v minulosti rovněž působil u policie.
Odvolací senát však verdikt zmírnil: Gáboríkovi uložil dva roky nepodmíněně, Máchové a Holubovi tříleté podmíněné tresty s pětiletou zkušební dobou. Podmínky dostali také zbývající odsouzení, Vladimír Zmrhal a Pavel Šíma. Pravomocný rozsudek zahrnuje u většiny z nich i peněžité tresty v rozmezí od 50 000 do 240 000 korun a zákazy činnosti.
Snížení trestů odůvodnil odvolací soud zejména dlouhou dobou od spáchání skutků, která v některých dílčích případech činila i deset let. Máchová po vynesení verdiktu trvala na tom, že řízení bylo nezákonné. Kauzu podle ní „vymyslela“ Lenka Bradáčová, která případ dozorovala a nyní je nejvyšší státní zástupkyní, a tehdejší šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta, v současnosti senátor a předseda hnutí Přísaha.
Konspirační síť pracovala pro zájmové skupin
Gáborík podle pravomocného rozsudku žádal po Máchové, Holubovi a celníkovi Šímovi, aby mu vynášeli neveřejné informace ze spisů. Všichni obžalovaní postupovali konspirativně a snažili se, aby jejich činnost zůstala utajena. Podle soudu dobře věděli, proč po nich soukromý detektiv informace požaduje – tedy že budou sloužit různým zájmovým skupinám.
Vynesené informace a neveřejné dokumenty se týkaly několika různých kauz. Šlo například o domovní prohlídky v případě Nemocnice Na Homolce nebo prověřování smlouvy mezi pražským dopravním podnikem a společností Rencar. Zahrnovaly také řízení celní správy ohledně nelegálního dovozu a výroby tabákových výrobků a trestní řízení proti společnosti Knauf.
Skupina čelila obžalobě z několika trestných činů. Patřilo mezi ně zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku a podplacení. Obžaloba se týkala také neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, porušení tajemství listin a podílnictví.
