Pět a půl roku se u českých soudů řešilo vypořádání majetku bývalých manželů. Zatímco české soudy nepřiměřené průtahy neshledaly, vláda před Evropským soudem pro lidská práva uznala, že řízení trvalo příliš dlouho. Ženě nabídla odškodnění 2550 eur, tedy zhruba 62 tisíc korun. Ta však na nabídku nereagovala. Štrasburský soud proto případ uzavřel, aniž by o stížnosti věcně rozhodoval.

Vyplývá to z rozsudku v případu Švaříčková v. Česká republika z 8. října 2026. Ve Štrasburku si nyní 69letá žena stěžovala na 5 let, 6 měsíců a 5 dnů trvající vypořádání společného jmění manželů před soudem.

Vláda prohlášením přiznala chybu

Pokus české vlády o smírné urovnání však nebyl úspěšný, uvádí se v rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Stěžovatelka nepřistoupila na smírné ujednání. Vláda proto přistoupila k „jednostrannému prohlášení“ a uznala nepřiměřenou délku občanskoprávního řízení. Nabídla ženě jako satisfakci 2 550 euro a 250 euro za náklady řízení.

Poté požádala Soud, aby stížnost vyškrtl ze seznamu stížností. Ženě Soud zaslal podmínky jednostranného prohlášení vlády několik týdnů před datem rozhodnutí. „Soud neobdržel žádnou odpověď, která by podmínky prohlášení přijala,“ stojí v rozhodnutí o stížnosti.

Pokračování sporu nemá důvod

Evropský soud pro lidská práva může na základě jednostranného prohlášení vyškrtnout stížnost, i když si stěžovatel přeje pokračování. Upozornil na to Soud s odkazem na rozsudek ohledně nepřiměřené délky občanskoprávního řízení v České republice v případu Golha v. ČR.

Vláda se podle Soudu přiznala. Pokračování sporu nemá důvod. „S ohledem na přiznání obsažená v prohlášení vlády, jakož i na navrhovanou výši odškodnění – která je v souladu s částkami přiznanými v podobných případech – Soud považuje za nedůvodné pokračovat v posuzování stížnosti,“ uzavřel rozhodnutí Evropský soud pro lidská práva.

Odepření spravedlnosti a právní jistoty

Už dříve neuspěla žena u českého Ústavního soudu, kde se stížností domáhala náhrady za újmu způsobenou dlouhým procesem. Její žalobu původně zamítl Obvodní soud pro Prahu 1. Soud zohlednil délku trvání společného jmění manželů. Bylo třeba vypořádání řady právních vztahů a poměrně obsáhlé dokazování. V případu probíhala mediace. 

Žena s tím nesouhlasila. „Trvá-li civilní řízení 5,25 roku na jediné instanci je takový závěr projevem denegatio iustitiae (odepření spravedlnosti). Posuzované řízení pro ni přitom mělo zvýšený význam a jako takové mělo být projednáno přednostně. Napadená rozhodnutí navíc porušují princip právní jistoty,“ citoval Ústavní soud z její stížnosti.

Dlouhé, odročované, ale bez průtahů

Podle českého Ústavního soudu se přiměřenost délky řízení posuzuje vždy „ve světle konkrétních okolností daného případu“. V potaz se berou zejména následující kritéria: počet stupňů soudní soustavy, které se případem zabývaly, složitost věci, chování stěžovatele, postup státních orgánů a význam řízení pro stěžovatele.

Obvodní soud zohlednil složitost řízení včetně procesu dokazování, dvojinstančnost, mediaci a fakt, že řízení probíhalo v době pandemie COVID-19. To vedlo k odročení jednání. Dále se podle Ústavního soudu v procesu vyskytly opakované žádosti ženy o prodloužení lhůty k vyjádření či doplnění tvrzení, výzvy k odstranění vad podání nebo opakované doplňování tvrzení a důkazních návrhů stěžovatelky.

Délka řízení je hraniční, přesto adekvátní

Přesto řízení bylo bez průtahů, stojí v rozhodnutí Ústavního soudu. Ani před Ústavním soudem žena nezpochybnila skutková zjištění soudů. Z judikatury Ústavního soudu také nevyplývá, že řízení trvající 5,5 let je automaticky nepřiměřeně dlouhé.

Ústavní soud ve svém rozhodnutí zdůraznil, že nezpochybňuje „právo na náhradu újmy za nepřiměřeně dlouhá řízení“.  Žena však podle Soudu neprokázala, že délka řízení byla nepřiměřená složitosti případu.

Jakkoliv je třeba stěžovatelce dát za pravdu, že délka řízení je značná a hraniční, bylo na ní, aby řádně význam konkrétních okolností tvrdila, využila opravných prostředků a v nich případně zpochybnila dílčí závěry a hodnocení jednotlivých okolností. To stěžovatelka neučinila, uvedl Ústavní soud a stížnost odmítl.