Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že Česko porušuje unijní právo. Umožňuje totiž vyslýchat podezřelé bez přítomnosti obhájce, pokud se advokát nedostaví do 48 hodin od zadržení. Soud tak vyhověl žalobě Evropské komise. Obdobné pochybení vytkl unijní soud také Maďarsku.
Podle prohlášení soudu směrnice o právu na přístup k obhájci v trestním řízení stanoví, že podezřelé a obviněné osoby mají právo na přístup k obhájci dostatečně včas a takovým způsobem, aby mohly prakticky a účinně uplatňovat svá práva na obhajobu. Evropská komise vytýkala oběma zemím, že nesplnily povinnosti vyplývající z této směrnice, a proto se obrátila na Soudní dvůr EU.
Právní předpisy obou států totiž obecně umožňují vyslýchat podezřelé v nepřítomnosti obhájce, pokud se nedostaví ve stanovené lhůtě. V Maďarsku činí tato lhůta dvě hodiny od okamžiku, kdy byl obhájce vyrozuměn o zadržení dotyčné osoby. V Česku jde o 48 hodin od zadržení podezřelého. Česká právní úprava navíc umožňuje výslech i v případě, že je obhájce nedostupný.
Soud vyhověl žalobám v plném rozsahu
Soudní dvůr žalobám komise v plném rozsahu vyhověl a rozhodl, že Maďarsko a Česko nesplnily povinnosti vyplývající z unijního práva. Právo na přístup k obhájci podle soudu zahrnuje mimo jiné právo podezřelých a obviněných na přítomnost obhájce a jeho aktivní účast při výslechu. To v zásadě znamená fyzickou přítomnost obhájce, konstatoval soud.
Soudní dvůr v tomto rozsudku žádnou pokutu neuložil. Pokud by však země rozsudku nevyhověla, Evropská komise může případ znovu předložit soudu a navrhnout finanční sankce.
Spor se táhne od roku 2021
Evropská komise upozorňovala na nesoulad české právní úpravy se směrnicí už v roce 2021. V červenci 2024 pak oznámila, že kvůli nesprávnému provedení pravidel předává případ Soudnímu dvoru EU.
Ministerstvo spravedlnosti tehdy s výtkami komise nesouhlasilo.
