Rozvod představuje pro rodinu velkou zátěž a ani snaha rodičů dohodnout se nemusí stačit k tomu, aby děti ochránila před jeho následky. Odborníci volají po propojení soudců, psychologů a sociálních pracovníků, které může zabránit tomu, aby se rozvod podepsal na dětech. Jenže jak postupovat, když potřební profesionálové chybí? Pomáhat mohou i digitální nástroje. O tom, jak konkrétně by péče o rodiny zasažené rozvodem měla fungovat, diskutovali odborníci na debatě České justice a Ekonomického deníku Rozvody před soudem: Jak chránit dítě v rodičovském konfliktu?
Hlavním tématem debaty byla lednová rozvodová novela, jejímž cílem je vést rodiče ke smírnému řešení rozvodů. To je podle odborníků dobrá myšlenka. Avšak nemusí znamenat, že se dítě s rozpadem vztahu svých rodičů dobře vyrovná.
„To, že se rodiče na rozvodu domluví, ještě neznamená, že je dítě v pořádku,“ upozornil psycholog a předseda Asociace manželských a rodinných poradců ČR Martin Galbavý. Děti podle něj mohou trpět i v rodinách, které by dospělí sami neoznačili za konfliktní.
Problémem je často to, že rodiče v průběhu rozchodu upřednostňují vlastní představy a potřeby před tím, co skutečně potřebují jejich děti. Ty se přitom mohou ocitnout mezi dvěma oddělenými světy, v nichž jeden rodič prakticky neexistuje, když jsou právě s druhým. Takové uspořádání může dítě stavět do konfliktu loajality a nutit ho přizpůsobovat se očekáváním obou rodičů. A existují i horší případy. Rodinná poradkyně Kamila Šaffková například upozornila na případy cílené manipulace s dětmi ze strany rodičů.
„Pokud nebudeme pracovat s rodiči a nepomůžeme jim hned na začátku konfliktu, nepomůžeme ani jejich dětem,“ míní Šaffková. Podpora rozpadajících se rodin proto musí být široká, zahrnovat různé odborníky a profese a hlavně musí přijít včas.
Soudce nemůže vyřešit konflikt sám
Jakou péči konkrétně by ale měla rodina dostat? Poslankyně a spoluautorka lednové rozvodové novely Eva Decroix (ODS) zdůraznila význam včasného rozpoznání toho, o jaký spor jde. Jinou pomoc může potřebovat rodina, v níž konflikt živí oba rodiče, a jinou si žádá situace, kdy je problém výrazně na jedné straně. Pokud se příčiny nerozliší hned na začátku, může se konflikt vyvíjet celé roky a následky nakonec ponese především dítě.
Úkol rozpoznat povahu sporu by přitom neměl ležet jen na soudcích. Důležité je soudy propojit s psychology, psychiatry, sociálními pracovníky, mediátory a dalšími odborníky. Soudce má rozhodnout o konkrétní rodině, ale nemůže sám nahradit všechny profese, které mohou pomoci porozumět příčinám konfliktu a změnit chování rodičů.
Jako jednu z vhodných cest odborníci zmiňovali rodinné případové konference, při nichž by soud mohl konzultovat situaci s dalšími profesemi. Jejich zavedení letos v říjnu navrhlo ministerstvo spravedlnosti. „Já si myslím, že je správné, aby soudce v nějakém okamžiku, kdy rozhoduje, v tom nebyl sám, aby měl možnost konzultovat obsah spisů s odborníky,“ říká Decroix.
Soudce by díky tomu získal širší pohled na rodinu a mohl snáze zvolit odpovídající přístup. „Případové konference mi připadají jako nástroj, který by mohl zafungovat,“ souhlasí Kamila Šaffková.
Včasné zapojení odborníků by zároveň mohlo omezit potřebu zdlouhavých znaleckých posudků, na které se v některých řízeních čeká i velmi dlouho. Často i kvůli tomu, že potřebných znalců je málo. Soudkyně Vrchního soudu Šárka Hájková připomněla čísla z ministerstva spravedlnosti. „Pokud vycházím z údajů v seznamu znalců na stránkách ministerstva spravedlnosti, tak k dnešnímu dni je na území hlavního města Prahy sedm znalců v oboru psychologie. Ve střední Čechách žádný a v severních Čechách jsou dva. A pouze dva z těch devíti mají specializaci na dětskou psychologii,“ uvedla Hájková.
Mediace musí přijít včas
Významnou roli může v rozvodech sehrát také mediace, která rodičům nabízí prostor pro hledání dohody mimo samotné soudní řízení. Podle Hájkové by se odborná debata měla zabývat i tím, zda by se rodiče neměli setkávat s mediátory ještě před tím, než rozvod dospěje k soudu. „Nemuselo by jít o povinnost v podobě mediace samotné,ale o povinné setkání s mediátorem, což dnes v řadě zemí napříč Evropskou unií existuje,“ podotkla Hájková.
Mediace přitom nemusí znamenat jen pokus o uzavření dohody. Může pomoci rodičům změnit úhel pohledu na jejich konflikt, a tedy hledat i jiná řešení, než k jakému by pod vlivem emocí původně směřovali.
Podstatné je, aby se odborná pomoc nezaměřovala pouze na formální rozdělení péče, ale také na komunikaci, předávání dítěte, jeho potřeby a dlouhodobé vztahy.
Psycholog Martin Galbavý také upozornil na důležitou roli, kterou při řešení rozvodů mohou sehrát advokáti. Právě ti mohou přimět rodiče k tomu, aby začali svůj rozchod řešit konstruktivně. Případně je také mohou nasměrovat i k dalším odborníkům. Psychologové a Asociace manželských a rodinných poradců ČR jim v tom rádi budou k ruce. „Bylo by dobré, aby se na nás obraceli nejen, když něco řešíme, ale přišli se třeba jenom zeptat, jak to vlastně s dětmi při rozvodu vypadá,“ vyzval advokáty Galbavý.
Digitální pomoc s rodičovským plánem i komunikací
Vedle tradičních nástrojů mohou rodičům pomoci také technologie. Barbora Gaveau, rodinná poradkyně a advokátka, na debatě představila novinku – digitální aplikaci Divorcio určenou rodičům při rozchodu. Aplikace rodiče provází jednotlivými oblastmi fungování rodiny po rozvodu a umožňuje jim sestavit rodičovský plán. Jde o praktický písemný dokument, ve kterém se rodiče domlouvají na tom, jak budou po rozvodu pečovat o své potomky. Obsahuje i sdílený kalendář pro rodiče, kam si své dohody a další akce, jako jsou například oslavy, akce či návštěvy lékaře, mohou zapisovat.
Divorcio umožňuje rodičům předem promyslet také finanční stránku péče o děti nebo situace, které se mohou objevit v každodenním životě. „Patří mezi ně i to, jak budou rodiče řešit narozeniny, svátky, nemoc dítěte nebo další praktické otázky, na něž při samotném rozchodu nemusí myslet,“ vysvětlila Gaveau.
Právě konkrétní situace mohou odhalit budoucí sporná místa ještě předtím, než přerostou v otevřený konflikt. Rodiče tak díky aplikaci mohou zjistit, na čem se dokážou dohodnout a kde naopak potřebují pomoc třetí strany.
„Aplikace má i určitou preventivní funkci, protože její součástí je edukace rodiče,“ uvedla Gaveau. „Rodiče v ní najdou mimo jiné základy psychosociálního vývoje dítěte, kde si mohou přičíst základní informace o tom, jak jejich případná rozhodnutí, ovlivní jejich dítě,“ popisovala.
Divorcio přesto podle Gaveau nemá nahrazovat právní ani jiné odborné poradenství. Má sloužit jako podklad pro další práci s rodinou. Pokud rodiče nedokážou některou oblast uzavřít dohodou, mohou se obrátit na advokáta, rodinnou poradnu nebo psychologa. Ti jim pak pomohou konkrétní problém řešit.
Jedno řešení děti neochrání
Diskuse Ekonomického deníku a České justice tak ukázala, že cesta k rozvodům, které co nejméně zatíží děti, nemá jednoduché řešení. Vyřešit problémy a sporná místa beze zbytku nemůže ani změna zákona. Důležitá je spolupráce všech článků systému a hledání různých cest a nástrojů, které se mohou navzájem doplňovat.
Cílem přitom není pouze dosáhnout dohody na papíře. Podstatné je, aby rozchod rodičů neznamenal pro dítě dlouhodobý život mezi dvěma znepřátelenými světy.
