Ve francouzských věznicích bylo k 1. říjnu téměř 91 000 lidí, přestože jejich oficiální kapacita činí jen zhruba 63 500 míst. Chronické přeplnění tamních nápravných zařízení se tak nadále prohlubuje. S vysokou naplněností se potýkají i některé české věznice, situace je však výrazně příznivější.
Celkový počet vězňů ve Francii meziročně stoupl o 7,2 procenta na 90 937, zatímco počet oficiálních míst ve věznicích se zvýšil jen o 1,5 procenta na 63 452. Počet matrací položených na zem kvůli nedostatku lůžek vzrostl o 52 procent na 8959. Celková míra přeplnění tak činí 143 procent. Věznice pro krátké tresty a vazbu, kde jsou umístěni lidé odsouzení k trestům do dvou let nebo ti, kteří čekají na soud, jsou obsazeny dokonce ze 178 procent.
Stav francouzských věznic kritizovala již na začátku roku Rada Evropy. Varovala, že by se tato zařízení mohla proměnit v „lidské skládky„. Podle jejích údajů za rok 2025 měla Francie loni vůbec nejhorší bilanci v Evropě v hustotě obsazení věznic. Následovalo ji Turecko se 131 vězni na 100 míst.
Situaci kritizovala i šéfka vězeňské inspekce
Šéfka inspekce věznic Dominique Simonnotová, jejíž mandát skončil 13. října, označila na jaře situaci za „vězeňskou katastrofu“ provázenou „endemickým„ přeplněním, zchátralými budovami a chronickým nedostatkem dozorců. Ve funkci ji má vystřídat bývalý šéf provozovatele dálnic Vinci Autoroutes Pierre Coppey. Jeho nominaci musí ještě schválit příslušné parlamentní a senátní výbory.
Francouzské ministerstvo spravedlnosti chce zřídit 3000 nových míst v takzvaných modulárních věznicích, které jsou považovány za levnější. Polovina z nich je ve výstavbě, první se má podle vězeňské správy otevřít do konce podzimu v Troyes na severovýchodě země. Z dodatečných 15 000 míst, s nimiž počítal národní plán z roku 2018, bylo zřízeno jen něco přes 8000.
Věznice jsou ale přeplněné v řadě evropských zemí a přibývá v nich také žen a starších lidí. V pravidelné zprávě o stavu vězeňství ve svých členských zemích z letošního května to uvedla Rada Evropy. Popsala to pak i Česká justice. V obsazenosti cel patřila Česku 20. příčka, žebříček vedly Turecko a právě Francie. V podílu žen za mřížemi byla ale ČR druhá hned za Maďarskem.
„Mnoho evropských zemí nedokáže řešit vážné přetížení věznic, jemuž čelí,“ uvedla zpráva vztahující se k údajům z ledna 2025.
Některé české věznice jsou také přeplněné
S přeplněností se tak potýkají i některé české věznice. V roce 2025 měl Oráčov průměrnou obsazenost 114,6 procenta, Heřmanice 112,6 procenta a Jiřice 101,3 procenta. V pražské Ruzyni dosahovala obsazenost 96,9 procenta. Ve srovnání s Francií ale situace v Česku zůstává výrazně příznivější.
Vězeňské službě zároveň chybějí zaměstnanci. V roce 2025 měla přibližně devět procent neobsazených služebních míst. Nedostatek dozorců omezuje i využití stávajících kapacit. Například ve Valdicích zůstávalo z personálních důvodů mimo provoz téměř 250 míst. Další místa dočasně ubývají kvůli rekonstrukcím.
Kapacitu českých věznic by mohly v budoucnu ovlivnit také přísnější požadavky na ubytovací plochu pro odsouzené. Pokud by se zvětšila minimální plocha připadající na jednoho vězně, počet dostupných míst by se v některých zařízeních snížil. Vězeňská služba by tak musela zajistit další prostory nebo upravit stávající objekty. To má v plánu ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO).
