Podle vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) Lenky Bradáčové uplynula lhůta pro podání kárné žaloby na státní zástupkyni, která dozorovala a žalovala soudem později zproštěné zastupitele města Postoloprty. Vyplývá to z její odpovědi starostovi města Zdeňku Pištorovi, který se na ni obrátil s podnětem ke kárnému řízení.
Vedoucí VSZ Bradáčová dokonce vylučuje podání kárné žaloby na lounskou státní zástupkyni Radku Pavlišovou i v případě ostatních potenciálních kárných žalobců, tedy vedoucího krajského i nejvyššího státního zástupce a ministryně spravedlnosti. V případě Pavlišové, která se mezitím dokonce stala šéfkou lounského OSZ, totiž podle jejího názoru uplynula šestiměsíční subjektivní lhůta, kterou jsou kární žalobci vázáni pro podání žaloby od chvíle, kdy se o potenciálním kárném skutku dozví.
„Prostudováním relevantní části spisu odboru trestního řízení Vrchního státního zastupitelství v Praze, sp. zn. 1 VZT 380/2017, jsem zjistila, že sdělením Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 25. 8. 2017, č. j. 1 KZT 1538/2016-52, byl tehdejší ministr spravedlnosti JUDr. Robert Pelikán, Ph.D., informován o výsledku jím iniciovaného výkonu dohledu v této trestní věci, kdy uvedeným datem počala běžet subjektivní lhůta pro podání kárného návrhu pro všechny případné kárné žalobce. Jelikož tehdejší ministr spravedlnosti nepodal kárný návrh, je nutno dovozovat, že v jednání státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Lounech Mgr. Radky Pavlišové neshledal kárné provinění. S ohledem na uvedené mám za to, že mě, jako kárné žalobkyni již marně uplynula subjektivní 6 měsíční lhůta k případnému podání návrhu na zahájení kárného řízení, a tedy mi nepřísluší v této věci konat ani předběžné šetření,“ sdělila vedoucí Bradáčová starostovi Pištorovi.
Svůj právní názor vedoucí Bradáčová opírá o rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS), kterým byla zproštěna kárné žaloby právě pro uplynutí subjektivní lhůty vedoucí Okresního státního zastupitelství v Mostě Naďa Voláková.
Případ není Bradáčové osobně neznámý, v té době působila totiž jako náměstkyně kárného žalobce. „Tuto otázku již v minulosti judikoval Nejvyšší správní soud jako soud kárný, a to v rozhodnutí ze dne 12. 9. 2012, č. j. 12 Ksz 6/2012-105, když upřesnil, že je nepřípustné, aby si oprávnění kární žalobci případy podezření ze spáchání kárného deliktu z důvodu zachování (prodloužení) lhůty mezi sebou postupovaly s možností prodlužování subjektivní lhůty pro podání kárného návrhu.“ vyložila starostovi Pištorovi vedoucí Bradáčová svůj názor na věc.
Svérázný výklad rozhodnutí NSS
Jedná se o velmi svérázný výklad rozhodnutí kárného senátu, neboť ten posuzoval dosti odlišnou situaci, která nastala až po pravomocném rozhodnutí soudu. V případu se jednalo o to, že příslušné orgány řešily primárně kárnou odpovědnost soudce, a až později dovodily možné pochybení intervenující státní zástupkyně. Ve zmíněném rozhodnutí se vytýká orgánům státní správy státního zastupitelství v čele s ministerstvem, že se „rozvzpomněly“ na možnou kárnou odpovědnost státní zástupkyně několik měsíců poté, co obdržely první indicie o možném kárném deliktu.

V případě Postoloprt se však jedná o to, že tehdejší ministr Pelikán se obrátil na vedoucí Bradáčovou s podnětem k výkonu dohledu, který byl proveden s tím, že bylo Krajským státním zastupitelstvím v Ústí nad Labem sice shledáno formální pochybení, ale věc byla již v řízení po podání obžaloby u soudu. Tak o tom byl zpraven i ministr Pelikán.
Lze si tedy asi představit reakci představitelů státního zastupitelství v situaci, kdy by do případu po podání obžaloby zasahoval ministr podáním kárné žaloby na intervenující státní zástupkyni. A to ve chvíli, kdy není ministerstvu umožněno jakkoliv se seznamovat se spisovým materiálem v živé věci a jedním z obžalovaných je notabene politik z téže strany, jako ministr spravedlnosti.
Je třeba podotknout, že svérázný výklad judikatury NSS není ze strany vedoucí Bradáčové ojedinělý. Například v případě mnohonásobně překročené lhůty pro rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání v případu soudce Vrchního soudu v Praze Ivana Elischera byla konstantní judikatura kárného soudu, který vyvozuje kárnou odpovědnost i při překročení lhůty o dny, naopak ignorována zcela. Podnět ke kárné žalobě tak byl oslyšen ve prospěch státní zástupkyně VSZ, která stížnost více jak šest měsíců posuzovala.
Mohlo by vás zajímat
Ministerstvo spravedlnosti sdělilo České justici, že se stanoviskem k věci vyčká návratu ministryně Benešové z dovolené. Ohledně stanoviska nejvyššího státního zástupce k věci, které přislíbil ministryni dát po provedení dalšího ze sérií dohledu, ministerstvo sdělilo, že jej dosud neobdrželo a bude tedy odpověď urgovat.
Petr Dimun
