Zvýšit daně, nebo omezit výdaje? Český státní rozpočet je od roku 2020 výrazně deficitní a vláda stojí před rozhodnutím, jak stav veřejných financí napravit. Podle děkana Právnické fakulty UK Radima Boháče je problém hlavně na výdajové straně, zatímco stínový premiér Karel Havlíček věří, že cestou z krize je růst ekonomiky. Debata o daních zazněla na konferenci Právo a daně, kterou pořádaly Ekonomický deník a Česká justice.

Jak může stát dostat rozpočet do rovnováhy? Podle Boháče má vláda jen tři možnosti. „Růst HDP přinese nějaké příjmy navíc. Tím, že se lépe budou vybírat daně, také získáme nějaké příjmy navíc, ale prostor k růstu je podle mě malý. Pak je tu třetí krok, chápu, že je nepopulární, a to zvýšit daně nebo snížit výdaje,“ uvedl Boháč, který působí i v rozkladové komisi ministra financí a v Legislativní radě vlády.

Radim Boháč během debaty na konferenci Právo a daně. Uprostřed ekonomka Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, vlevo prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová. Foto: Radek Čepelák

Podle něj nelze výrazně zvýšit příjmy jen lepším výběrem daní. Rozdíl mezi výběrem DPH odpovídajícím velikosti ekonomiky a skutečným výběrem DPH, takzvaný VAT Gap, je v Česku malý – jen kolem čtyř procent. „Kontrolní hlášení k DPH tady výrazně pomohlo, stejně jako v minulosti elektronická evidence tržeb,“ doplnil Boháč. Dříve totiž státu unikalo až 15 procent z hypotetické výše výběru DPH.

Kde vzít na Dukovany a rychlovlaky?

Nové rozpočtové priority, jako je financování jaderných bloků v Dukovanech nebo vysokorychlostních železnic, zvyšují tlak na státní finance. Zatímco stínový premiér za hnutí ANO Karel Havlíček věří, že výdaje pokryje ekonomický růst, Boháč se domnívá, že se nevyhneme ani debatě o vyšších daních.

Karel Havlíček
Vláda by podle Karla Havlíčka (ANO) měla mít jednu zásadní prioritu: nastartovat po letech stagnace růst české ekonomiky. Foto: Karel Havlíček

Podle Boháče jsou majetkové daně v Česku výrazně nižší než v jiných evropských státech, což má dopady na zdanění práce. „Když už nemůžeme zvýšit celkové daně z politických důvodů, tak přesuňme část zdanění práce do zdanění majetku,“ doporučil děkan.

Digitalizace výběru daní

Boháč zdůraznil, že stát musí pokračovat v digitalizaci výběru daní. Příkladem je nová podoba přiznání k dani z nemovitých věcí. „Podání přiznání online přes portál je skvělé. Koupil jsem pozemek a jeho přihlášení mi trvalo dvě minuty. Prostě jsem se přihlásil, načetl jsem data z katastru, pak jsem to zkontroloval a odklikl,“ uvedl Boháč.

Majetkové daně v Česku jsou výrazně nižší než v jiných evropských státech, což má dopady na zdanění práce, upozornil děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Radim Boháč. Foto: Radek Čepelák

Boháč se už v roce 2010 podílel na přípravě zákona o jednotném inkasním místě. Jeho hlavním přínosem mělo být sloučení podávání přiznání a odvádění daně z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění na jeden účet. Tento záměr však nebyl dotažen do konce. Až po patnáctileté pauze se vládě podařilo prosadit jiné významné zjednodušení – jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů.

Vyšší zdanění nemovitostí

V panelové diskusi zazněl i návrh, jak zvýšit příjmy státu. Boháč doporučil zavést vyšší daně na vlastnictví více nemovitostí. „Tam přece můžeme dát výjimky pro nízkopříjmové domácnosti. To znamená, že pokud mají jednu nemovitost, ve které bydlí, tak má sazbu X. Na pátý byt v majetku stejné osoby už dejme vyšší sazbu Y. Já tam ten prostor vidím,“ řekl Boháč.

Účastníci prvního bloku konference Právo a daně: Moderátorka Alžběta Vejvodová, místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO), ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Libor Dušek, prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová, Kamila Fialová ze Sociologického ústavu AV ČR a děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Radim Boháč. Foto: Radek Čepelák

Podobně se vyjádřily také ekonomka Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová. „Pragmaticky mi dává smysl peníze vybírat tam, kde jsou, a ne tam, kde nejsou,“ uvedla Pospíšilová. Obě však upozornily, že prosadit takovou změnu bude politicky velmi obtížné.

Daň na víno a jiné návrhy

Ekonom Libor Dušek navrhl zavést spotřební daň na tiché víno, se kterou podle průzkumů souhlasí 58 procent lidí. Souhlasí také s vyšším zdaněním majetku. „Když se říká, nebudeme trestat za úspěch, tak to znamená, že pro některé lidi jsou daně trest. Já si to nemyslím. Daně jsou prostě cena za civilizovanou společnost,“ řekl Dušek.

Vláda zanedbává dopadové studie daňových změn, upozornil ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Libor Dušek. Vlevo sedí místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO), vpravo prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová. Foto: Radek Čepelák

Jediným účastníkem debaty, který se vyslovil proti vyšším majetkovým daním, byl Karel Havlíček. „Uvědomme si, že každé zvýšení daní znamená úbytek něčeho. Dopočtěme si to, když někdo přesune výrobu z Česka někam jinam, co to bude znamenat v národním hospodářství, v zaměstnanosti, ve výběru daní a odvodů. Nesledujme to jen z pohledu fiskálního efektu, ale sledujme to komplexně,“ zdůraznil.

Poděkování za podporu konference Právo a daně patří advokátní kanceláři Bříza & Trubač a poradenské firmě LeitnerLeitner Česká republika.

Konference
Auditorium konference Právo a daně, kterou pořádaly zpravodajské portály Ekonomický deník a Česká justice. Foto: Radek Čepelák