Senátní výbor pro lidská práva jednomyslně podpořil nominaci Michala Bartoně a Martina Smolka na ústavní soudce. Bartoň, který je vedoucím katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, obdržel hlasy všech devíti přítomných členů výboru. Stejně tak i bývalý vládní zmocněnec u Soudního dvora EU Smolek.
Senát bude o nominacích rozhodovat 16. října. Do té doby kandidatury ještě projedná senátní ústavně-právní výbor.
Oba nominovaní se shodovali v tom, že Ústavní soud by měl při projednávání postupovat zdrženlivě. Podle Bartoně se musí vyrovnat s tím, že se do jeho rozhodování přenášejí politické spory o podobu zákonů. Ale měl by dbát na to, aby se systém v důsledku jeho rozhodování příliš nevychýlil. Ústavní soud by měl rozhodovat spravedlivě, konzistentně a pokud možno trvanlivě, uvedl Bartoň.
K rozhodování Ústavního soudu o nepřiznaných volebních koalicích, které vytvořily například hnutí SPD a Stačilo!, Bartoň uvedl, že krajské správní soudy se k problému postavily rozumně. Některé z nich souhlasily s tím, že hnutí obcházejí volební zákon, jejich připuštění k volbám ale nezrušily. „Regulérnost voleb to neohrozí,“ míní Bartoň.
Mohlo by vás zajímat
Proti sledování elektronické komunikace
Expert na ústavní právo se postavil proti sledování elektronické komunikace lidí, takzvanému chat control, který vychází z návrhu Evropské komise proti sexuálnímu zneužívání dětí. Podle Bartoně jakákoli plošná regulace může být v rozporu s ústavními právy. Chat control by v této podobě připomínal návrat k otevírání listovních zásilek nebo odposlouchávání telefonních hovorů. Nelze k němu přistoupit jen kvůli tomu, že by jedna desetina komunikace mohla být trestně postižitelná.
Podobně se Bartoň postavil proti možnosti povinné identifikace uživatelů sociálních sítí kvůli omezení falešných účtů nebo ukradených identit. Spoléhal by spíše na samoregulaci provozovatelů sociálních sítí. „Minimálním standardem by nemělo být to, že zavedeme internetový občanský průkaz,“ dodal.
Názor ještě není skutek
Smolek v této souvislosti uvedl, že dezinformace a lži ve veřejném prostoru se mohou dotýkat bezpečnosti státu. Je však třeba dbát na svobodu projevu a podobně jako ve Francii nebo v Německu odlišit názor a skutkové tvrzení, které lze sankcionovat. Ústavní soud tak už postupoval, když v březnu zrušil rozsudek o peněžitém trestu za tvrzení o plánovaném českém jaderném útoku, podotkl Smolek.
Při rušení právních předpisů by soud podle Smolka neměl mít ambici radit zákonodárci, jak by měl nový předpis vypadat, protože by se tím diskvalifikoval od případného budoucího přezkumu nové právní úpravy. Ústavní soud má dbát na ochranu ústavou garantovaných práv, což znamená i ochranu systému a jeho stability. Ústavnímu soudu chce nabídnout mimo jiné zkušenosti ze státní správy a správním soudnictvím.
Akademická sféra i zahraniční zkušenosti
Bartoň má podle nominačního dopisu prezidenta Petra Pavla „hluboký vhled do současného ústavního práva a jeho trendů, zná judikaturu i praktické problémy ústavního soudnictví“. Vedle působení v akademické sféře byl členem pracovní komise Legislativní rady vlády. U Ústavního soudu působí už nyní jako soudcovský asistent.
Smolek vystudoval komunitární právo, mezinárodní právo a právo životního prostředí. Je vrchním ředitelem právní a konzulární sekce ministerstva zahraničí a byl vybrán jako vedoucí české mise při OSN, OBSE a ostatních mezinárodních organizacích. Podle prezidenta může Ústavnímu soudu nabídnout i zkušenosti vysokého státního úředníka.
