Když české firmy začínají používat umělou inteligenci, nejde v první řadě o volbu technologie ani o to, jak rychle dokážou nasadit nové nástroje. Rozhoduje, kdo nese odpovědnost za výstupy, jak firma pracuje s daty a zda lidé uvnitř týmu vidí ve změně smysl. Na tom se shodli řečníci panelu Jak se rodí digitální firma na konferenci České justice a Ekonomického deníku Právo a digitalizace.
Advokát a zakladatel kanceláře Matzner & Vítek Jiří Matzner upozornil, že jazykové modely se už reálně používají při přípravě právních podání, rešerší i interních analýz. Podle něj ale platí jednoduché pravidlo: za výsledek stále odpovídá člověk.
Povinnosti už dnes
„Firma musí určit, jaké nástroje se mohou používat, k čemu a jak se bude ověřovat výsledek. Odpovědnost nepřebírá technologie, ale ten, kdo ji využije,“ řekl. Připomněl také, že české právo už dnes jasně rozlišuje manažerskou i zaměstnaneckou odpovědnost. „Není to něco, co má teprve přinést nová regulace. Ty povinnosti existují už dnes,“ dodal.
Matzner tak upozornil na zásadní paradox současné chvíle: možnost „rychlejší práce“ neznamená menší nároky na dohled. Naopak – právě u AI musí být kontrola přísnější než dříve.
Partner poradenské společnosti BDO Tomáš Kubíček navázal tím, že technologie nejsou samospasitelné. Úspěch stojí na tom, jaká data firma má a v jakém jsou stavu. „Když na nefunkční proces nasadíte technologii, nezlepší se. Jen uděláte stejnou chybu rychleji,“ upozornil.
Podle něj to vidíme třeba ve firmách, které se rozhodnou „digitalizovat“ řízení zakázek nebo fakturaci. Pokud dokumenty a informace už v základu kolují mezi odděleními chaoticky a každý pracuje s jinou verzí podkladů, nový systém situaci sám o sobě nevyřeší. „Nejdřív je potřeba vědět, jaká data máme, v jaké kvalitě a kdo za ně odpovídá. Teprve potom má smysl stavět digitalizaci,“ dodal.
Mohlo by vás zajímat
Firma podle něj často teprve při modernizaci systémů zjistí, že část dat je neúplná nebo roztříštěná. V takové situaci pak digitalizace přestává pomáhat a začíná komplikovat. „Data jsou kapitál jen tehdy, když víme, kde jsou a v jaké jsou kvalitě,“ dodal.
Lidé rozhodují o tom, zda digitalizace uspěje
Změna se v praxi neodehrává v dokumentech, ale v pracovních dnech konkrétních lidí. Na to ve své zkušenosti upozornil zakladatel společnosti Applifting Filip Kirschner.
„Když digitalizace lidem odstraní nejvíc zatěžující část práce, přijmou ji rychle. Když jim přidělá další práci nebo je vyřadí z procesu, narazí,“ řekl.
Podle něj se vyplácí postupovat postupně: začít malými úpravami s okamžitým dopadem a až poté uvažovat o velkých investicích. „Nejde o to, co je technicky možné, ale co má dopad na práci lidí,“ uvedl.
To je podle něj vidět například v kancelářích, kde rutinní přepisování dat nebo třídění dokumentů zabírá zaměstnancům hodiny denně. Pokud se pro tuto část práce zavede jednoduchý automatizační nástroj nebo AI asistent, úleva je okamžitá a lidé změnu vítají. Naopak pokud firma zavede nový komplexní systém, který vyžaduje dlouhé školení a mění celý způsob práce naráz, odpor bývá mnohem větší.
Stát podporuje, ale brzdí jej kontrolní reflex
Zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu Petr Filipi k tomu dodal pohled státu. Podpora digitalizace existuje, zejména v dotačních programech pro modernizaci procesů. Problém je však v nastavení administrativy.
„Brzdí nás vlastní kontrolní reflex,“ uvedl. Aby digitalizace probíhala rychleji a efektivněji, je podle něj potřebné zjednodušit postupy a odbourat přebujelé ověřování každého kroku.
Podle něj se to projevuje například u projektů, kde se i drobná změna musí schvalovat v dlouhé řadě interních kontrol, právních stanovisek a bezpečnostních posudků. „Když má projekt tři schvalovací roviny, proces se ještě dá řídit. Když jich má deset, uděláte krok dopředu a dva zpátky,“ naznačil v diskusi.
Digitální firma se nerodí instalací softwaru
Filip uvedl, že stát i firmy často věnují větší úsilí samotnému ověřování, zda je postup správně zdokumentován, než tomu, aby se řešení skutečně posunulo. „Přitom výsledkem digitalizace nemá být další vrstva papírů, ale jednodušší práce,“ dodal.
Panel se shodl, že digitální změna není jednorázový projekt, ale postupná přeměna způsobu práce. Bez pořádku v datech, jasné odpovědnosti a srozumitelné komunikace uvnitř organizace se žádná firma digitální nestane – bez ohledu na to, jak moderní nástroje pořídí.
Rozhovor vznikl v návaznosti na konferenci Právo a digitalizace, kterou pořádal Ekonomický deník a Česká justice. Luboš Král byl jedním z řečníků. Ve svém příspěvku hovořil mimo jiné o perspektivách Česka a zdejších firem ve vývoji umělé inteligence a aplikací na ní postavených.
