Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost spolku Klimatická žaloba. Spolek poukazoval na pasivitu Česka při snižování emisí skleníkových plynů, nečinnost ministerstev považoval za nezákonný zásah. ÚS nezpochybnil existenci člověkem vyvolané klimatické změny ani potřebu naléhavé reakce. Danému typu žaloby ale nebylo možné vyhovět, plyne z jednomyslně přijatého nálezu soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) nález přivítal, spolek Klimatická žaloba jej respektuje, ale zváží další právní kroky.
ÚS zdůraznil, že dnešním nálezem neuzavřel cestu pro jiné typy žalob nebo budoucí klimatické spory. „Logicky lze očekávat, že další žaloby podány budou a že se jimi české soudy včetně Ústavního budou zabývat,“ řekla Křesťanová.
Hladík zdůraznil, že Česko podniká řadu kroků například v odklonu od uhlí, dekarbonizaci, podpoře obnovitelných zdrojů a změnách energetické legislativy. „Určitě se nedá tvrdit, že všechno je dokonalé. Ale musím říct, že přístup naší vlády za poslední čtyři roky byl v otázce ochrany klimatu velmi konkrétní, praktický,“ uvedl Hladík.
„To rozhodnutí nás mrzí, ale respektujeme jej,“ řekl radní spolku Klimatická žaloba Vincenc Bouček. Spolek podle něj zváží stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku a bude dělat vše pro to, aby se stát postavil ke změně klimatu čelem. „Ubývá nám čas,“ uvedl Bouček.
Mohlo by vás zajímat
Neexistuje úprava
Spolek se na české soudy obrátil společně s obcí Svatý Jan pod Skalou na Berounsku, jihomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické a několika jednotlivci. Dožadovali se ochrany před nezákonným zásahem spočívajícím v nečinnosti ministerstev životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy při přijímání konkrétních opatření k snížení emisí.
ÚS ale poukázal na to, že v Česku momentálně neexistuje zákonná úprava, z níž by ministerstvům plynul závazek provádět konkrétní opatření. Nezanedbávají tedy existující povinnost a nedopouštějí se nezákonného zásahu. Záleží na politicích, jakou právní úpravu přijmou a jaké povinnosti zákonem stanoví, zodpovědnost tedy leží na Parlamentu a vládě.
Motoristé jako hrozba
Právnička Laura Otýpková z týmu Frank Bold, který pro Klimatickou žalobu připravoval podklady, vnímá nález jako silný apel na zákonodárnou moc. „ÚS řekl, že bez zákona vlastně nemůže přezkoumat, jestli ministerstva postupují správně,“ uvedla Otýpková. „Český právní systém není připravený na to, aby se občané mohli proti nečinnosti státu soudně bránit. Je potřeba požadovat nápravu,“ řekl Bouček.
„V situaci, kdy do vlády přichází strana Motoristé sobě, která zpochybňuje vědecký konsensus týkající se klimatické krize a vlivu člověka na změnu klimatu, je chybějící klimatický zákon ještě větší hrozbou. V současné situaci je potřeba, aby občanská společnost nepolevovala, ale byla aktivní,” uvedla Michaela Nedvědová z Greenpeace ČR.
Spolek: Stát neplní závazky
Spolek v žalobě tvrdil, že stát neplní své závazky v ochraně klimatu a svou nečinností zasahuje do práv na život, zdraví nebo příznivé životní prostředí. Městský soud v Praze v roce 2022 žalobě nejprve částečně vyhověl, po zásahu Nejvyššího správního soudu (NSS) ji ale zamítl. Jeho druhé rozhodnutí už NSS potvrdil. Argumentoval například tím, že závazek snížit emise o 55 procent do roku 2030 platil kolektivně pro Evropskou unii jako celek, zatímco Česká republika měla podle evropského nařízení pouze povinnost snížit do roku 2030 emise o 26 procent oproti roku 2005 ve vybraných sektorech. Unijní klimatické cíle se postupně vyvíjejí. Hladík dnes řekl, že Česko podle všeho pětapadesátiprocentní závazek splní, možná i překoná.
Členové a příznivci spolku se ráno shromáždili na Moravském náměstí s nafukovací zeměkoulí a transparentem „Klimatická spravedlnost“, část se jich pak vydala vyslechnout rozhodnutí do sněmovního sálu. Vyhlášení nálezu nabralo kvůli velkému zájmu o Klimatickou žalobu i předešlý nález k CHKO Soutok časový skluz.
