Řidiči bez oprávnění, nezapsaná vozidla a výklad, že okružní jízdy nejsou přepravou. To byly hlavní sporné body případu, ve kterém Ústavní soud potvrdil, že pražské vyhlídkové jízdy veterány spadají pod taxislužbu. Stížnost společnosti Leitha soud odmítl. Společnost Leitha, která stížnost podala, s rozhodnutím soudu nesouhlasí.
Nenahlášená vozidla, řidiči bez oprávnění a výklad, že okružní trasa nepředstavuje přepravu. Podle Ústavního soudu jde ale o taxislužbu se všemi souvisejícími povinnostmi. Stížnost společnosti Leitha, která provozuje vyhlídkové jízdy historizujícími vozy v centru Prahy, soud odmítl. Vyplývá to z usnesení Ústavního soudu.
Pokuta a spor o to, co je přeprava
Případ začal kontrolními jízdami v srpnu a září 2021. Pražský magistrát zjistil, že firma nabízí vyhlídkové okruhy vozidly připomínajícími veterány, aniž by splnila základní zákonné povinnosti taxislužby. V rozhodnutí se uvádí, že řidiči neměli oprávnění k taxislužbě a vozidla nebyla uvedena v evidenci, což správní orgán posoudil jako přestupek podle § 35 zákona o silniční dopravě. Firma nakonec dostala pokutu 200 tisíc korun.
Společnost Leitha od počátku tvrdila, že se o taxislužbu nejedná. Její hlavní argument byl postavený na tom, že výchozí i cílové místo okružní jízdy je totožné, a tudíž podle ní nedochází k přepravě. Cestující prý nemají potřebu přemístit se z jednoho místa na jiné.
Správní soudy: Je jedno, zda je trasa okružní
Městský soud v Praze argument neuznal. Podle něj firma zajišťovala přepravu osob, i když se jednalo o okružní trasu. Její služba proto spadá pod definici taxislužby v § 2 odst. 9 zákona o silniční dopravě. Soud uvedl, že rozhodné je, že dochází k přepravě osob za úplatu, nikoli to, zda cestující vystoupí v jiném místě.
Nejvyšší správní soud závěr potvrdil. Uvedl, že rozdíl mezi „přemístěním“ a „přemísťováním“ nemá v zákoně oporu. Ve svém rozsudku konstatoval, že „fakt, že v konečném výsledku cestující nebyli vyloženi na jiném místě, nijak nezpochybňuje to, že během poskytované služby cíleně docházelo k jejich přepravě. Jinými slovy, poskytovanou službu z regulace zákona o silniční dopravě nevyřazuje ani to, že v jejím případě platí, že cesta je cíl“.
Mohlo by vás zajímat
Ústavní soud: Jazykový výklad firmy postrádá oporu
Společnost Leitha se obrátila na Ústavní soud a tvrdila, že správní soudy zasáhly do jejího práva podnikat. Regulace taxislužby je podle ní určena pro služby, jejichž smyslem je skutečné přemístění osob, nikoli jen „přemísťování“ po městě v rámci okruhu. Stěžovatelka také tvrdila, že pokud by zákonodárce chtěl vztáhnout pravidla taxislužby i na vyhlídkové jízdy, učinil by to výslovně.
Ani tento výklad však neuspěl. Ústavní soud označil stížnost za zjevně neopodstatněnou. V usnesení stojí, že stěžovatelka „vychází z ničím nepodloženého jazykového výkladu pojmu přeprava“ a mylně vykládá rozdíl mezi dokonavým „přemístit se“ a nedokonavým „přemísťovat se“. Podle soudu je přepravou i stav, kdy cestující absolvují trasu pouze jako okruh.

ÚS akcentoval, že zákon o silniční dopravě vymezuje taxislužbu široce jako osobní dopravu pro cizí potřeby. Soud připomněl, že správní soudy dostatečně objasnily účel regulace, který spočívá mimo jiné v ochraně cestujících. To zahrnuje požadavky na technický stav vozidel i odbornou způsobilost řidičů.
Povinnosti řidičů i vozidel platí i pro vyhlídkové jízdy
Závěry správních soudů Ústavní soud plně podpořil. Uvedl, že nejde o žádné nepřípustné rozšiřování zákonných povinností. Pokud služba naplňuje znaky taxislužby, dopadají na ni její pravidla v plném rozsahu.
Podle jednatele firmy Leitha Jiřího Zeleného je okružní jízda, která začíná a končí na shodném místě, formálně i materiálně zcela jiný druh dopravy než taxislužba, která končí v místě odlišném od nástupního místa. „Žádný ze soudů, který o věci rozhodoval, nezpochybnil ani nevyvrátil, že námi poskytované služby jsou pro zákazníky zcela transparentní, naši zákazníci jsou o cenových podmínkách (byť se nejedná o přepravu) i o trase okružní jízdy informováni předem, přitom zákazníci tuto službu za těchto (předem daných a předem známých) podmínek cíleně vyhledávají a tuto s oblibou využívají,“ uvedl.
Dodal, že klienti firmy tento způsob preferují před alternativními druhy dopravy, jako jsou taxislužby. „Jedná se o zcela jiný segment trhu a vzájemně si nekonkurující služby. Dle našeho názoru soudy nedůvodně zasahují do svobody podnikání, práva nebýt nucen činit, co zákon neukládá, jakož i do práva vlastnit a pokojně užívat majetek,“ míní.
Na provozování taxislužby dopadají některé přísnější zákonné požadavky. Například řidič musí překročit 21 let a prokázat odbornou způsobilost a bezúhonnost. Další podmínky zákon a prováděcí předpisy stanovují pro vozidla, jejich evidenci a výbavu.
