Končící ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) podala kárnou žalobu na soudce Okresního soudu ve Vyškově Pavla Vrchu. Důvodem je neoprávněné nahlížení do spisů jiných soudních oddělení. Pro Vrchu navrhuje roční snížení platu o 30 procent.
Pavel Vrcha ČTK sdělil, že informaci o žalobě ministerstvo potvrdilo. Úřad upozornil na mimořádně velký rozsah prohřešku. Za pouhého čtvrt roku si soudce údajně prohlédl neanonymizované dokumenty z dvou stovek spisů osmi různých soudních senátů. Soudce se brání, že prý kontroloval svou asistentku.
Závažné porušení pravidel
Podle žaloby Vrcha neoprávněně vstupoval do spisů v elektronickém informačním systému pro okresní soudy (ISAS) od 5. října do 25. prosince loňského roku.
„Tímto jednáním podle kárné žaloby závažně porušil právní předpisy k ochraně osobních údajů i pravidla pro práci s informační technikou. Ohrozil tak důvěru veřejnosti v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů,“ uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Argumenty soudce Decroix odmítla
Decroix odmítla Vrchovu argumentaci, že prý kontroloval práci asistentky. Tu sdílel s místopředsedou vyškovského soudu Alešem Vylamem.
Úřad uvedl, že takové důvody nelze považovat za legitimní pro nahlížení do spisů, které mu nebyly přiděleny. K nahlížení do dokumentů ve spisech ostatních senátů se pak Pavel Vrcha podle ministerstva nevyjádřil vůbec.
Mohlo by vás zajímat
Ministerstvo se o Vrchově případu dozvědělo poté, co se na úřad v červnu obrátil právě Vylam. Vylam upozornil na Vrchův soukromý web, kde soudce zveřejnil některé dokumenty. V nich se negativně vyjadřoval o Vylamovi, jejich společné asistentce i bývalé předsedkyni soudu. Ministerstvo po tomto upozornění pojalo podezření. Později se potvrdilo, že Vrcha získal informace nahlížením do interního systému ISAS. Tyto skutečnosti pak údajně využíval ve svých neúspěšných sporech s vedením soudu.
Vrcha se cítí být obětí odvety
Vrcha sdělil, že sdílená asistentka pracovala pro senát místopředsedy soudu Vylama „v desítkách případů“ i ve dnech, kdy měla podle rozvrhu pracovat pro něj. Kritizoval, že předsedkyně soudu mu následně asistentku odebrala. Musí tak sám bez asistenta řešit nejsložitější civilní agendu, což ho nutí pracovat o víkendech.
Ohledně nahlížení do dokumentů dalších senátů uvedl, že to souviselo s výkonem jeho soudcovské funkce. Kárná žaloba je podle něj odplatou za jeho předchozí kritiku ministerského odboru dohledu ve vztahu k Vylamovi.
Kárné žaloby jako způsob řešení sporů
Kárné žaloby nyní v prvním stupni projednávají specializované senáty u vrchních soudů.
Končící ministryně Decroix podala kárnou žalobu na jednoho soudce a jednoho exekutora. Její předchůdce Pavel Blažek (ODS) kárně zažaloval jednoho soudce a čtyři soudní exekutory. Marie Benešová (za ANO) předtím podala kárné žaloby na šest soudců, tři státní zástupce a tři exekutory.
Předsedkyně jednoho ze senátů Michaela Pařízková nedávno při rozhodování o jiné kárné žalobě apelovala na justiční činitele. Vyzvala je, aby si spory mezi kolegy na jednotlivých soudech řešili interně a neventilovali je ve veřejných kárných řízeních.
