Muž chtěl svoji sbírku historických válečných zbraní rozšířit o samopal vzor 58. Poválečné zbraně se stávají historickými, válečné roky se vyčerpaly, tvrdil. Policie mu ale udělení výjimky zamítla s tím, že vlastnictví samopalu vzor 58 je v Praze proti veřejnému pořádku a mimo kontext historické sbírky. Zbraň se totiž vyráběla až do roku 1984. Tyto závěry nyní potvrdil Nejvyšší správní soud.
O této sbírce zbraní rozhodovalo Krajské ředitelství Policie v Praze už třikrát. Poté se muž neúspěšně obrátil k Městskému soudu v Praze. Policie mu totiž neudělila další výjimku, tentokrát k vlastnictví zbraně kategorie A – samopal vzor 58 ráže 7,62 vyrobený v Československu.
O tento samopal chtěl sbírku rozšířit, protože válečné období už vyčerpal. Jenže sběratel není v žádném spolku a nežádal o výjimku pro německou, nýbrž pro československou zbraň. Po Městském soudu v Praze tak nyní zamítl kasační stížnost i Nejvyšší správní soud.
Na výjimku není nárok, i když byla udělena
Podle sběratelského záměru z roku 2009 se muž zaměřoval na historické zbraně z válečných a poválečných let 1938 – 1947. Tzv. zbraňový zákon říká, že pro nabytí zbraně kategorie A pro sběratelskou nebo muzejní činnost musí mít nabyvatel výjimku policie.
Novelou zákona o zbraních ale došlo k doplnění definice sběratelské činnosti. Podle dřívější judikatury NSS není žádný nárok na další výjimku pro tuto kategorii zbraně, přestože už v minulosti byla sběrateli udělena. To je případ právě tohoto muže.
Mohlo by vás zajímat
Válka se vyčerpala, ale rok 59 nenavazuje
Muž argumentoval, že jeho sbírka zbraní z 2. světové války se už obtížně doplňuje. „Proto má úmysl svoji sbírku rozšířit i na pěchotní zbraně poválečného období, které se v současně době stávají rovněž zbraněmi historickými,“ citoval soud sběratelovy důvody.
Policie ale hledala souvislost samopalu vzor 58 s původní sbírkou. Takový kontext nenašla. Absentuje sběratelská souvislost této zbraně s jeho vlastněnými zbraněmi. Výroba tohoto samopalu byla zahájena až po delší době od konce druhé světové války. Konkrétně probíhala od roku 1959 až roku 1984, zdůvodnila policie zamítnutí výjimky.
Sbírka odporuje veřejnému pořádku
Protože kategorie A znamená podle policie „nejnebezpečnější a zákonem zakázané zbraně, je nutné posuzovat každou žádost důsledně a individuálně“. Muž neprokázal dostatečný důvod sběratelské činnosti pro rozšíření sběratelského záměru, uvedla policie první důvod zamítnutí.
Druhý důvod byl podle ní fakt, že žádost sběratele „odporuje veřejnému pořádku a bezpečnosti“ ve smyslu zákona o zbraních. Ten ovšem říká, že policie může udělit výjimku, pokud to neodporuje veřejnému pořádku a bezpečnosti.
Projde u soudu aspoň jeden z důvodů?
Tímto tahem policie jako správní orgán omezila rozhodování soudu. Ten totiž může zrušit správní rozhodnutí pouze v případě, pokud by ani jeden ze dvou různých důvodů při přezkumu neprošel. „Obstojí-li během soudního přezkumu alespoň jeden z důvodů, není soud oprávněn napadené rozhodnutí zrušit,“ zdůraznil v rozsudku Městský soud v Praze.
Správní soud poté důvody pro zamítnutí výjimky ještě doplnil. Nedostatečný důvod pro rozšíření sbírky je založený také na faktu, že předmětná zbraň nespadá do dosud prokázaného sběratelského záměru, neboť není německé výroby a nebyla používaná během 2. světové války.
Našel se další. Není členem spolku
„Současně si žalobce pořizuje soukromou sbírku zbraní, která slouží jeho účelu (viz vyjádření žalobce, že není členem žádného spolku a má sbírku pouze pro sebe), což je v rozporu s § 9 odst. 5 zákona o zbraních,“ zopakoval policejní závěry Městský soud v Praze.
Poté se soud postavil na stranu policie: „Tvrzení žalobce, že prvostupňový orgán není tím, kdo by měl posuzovat historický význam sbírkového exponátu, je mimoběžné.“
Navíc je Pražák a tam to není bezpečné
Také druhému důvodu pro neudělení výjimky soud přisvědčil. A to přesto, že muž namítl nepřezkoumatelnost obecného prohlášení, že jeho činnost odporuje veřejnému pořádku. Podle soudu ale policie posuzovala žádost o výjimku v plném kontextu.
Co soud nakonec přesvědčilo? „Při své úvaze pak správní orgán vycházel zejména z bezpečností situace v hlavním městě Praze, neboť zde má žalobce trvalé bydliště, a ze standardního způsobu střežení zakázaných zbraní,“ stojí v rozsudku Městského soudu v Praze.
Napadené rozhodnutí policie tak před městským soudem obstálo v obou důvodech.
Soud postupoval srozumitelně a správně
Námitky muže neuznal ani Nejvyšší správní soud. Odůvodnění městského soudu, co se týče prvního důvodu, je podle NSS srozumitelné a vyplývá z něj, jakými úvahami se při rozhodování řídil. Napadený rozsudek je zcela přezkoumatelný.
Také u druhé námitky postupoval městský soud zcela správně, uvedl Nejvyšší správní soud a kasační stížnost zamítl.
