Od ledna se změní pravidla vymáhání dlužných alimentů. Zákon nově připustí prodej dluhu třetí osobě. Jde o zásadní změnu, která má pečujícím rodičům nabídnout alternativu k nákladnému a mnohdy dlouhému exekučnímu řízení. Česká justice přináší přehledný návod, jak pohledávku postoupit a na co si přitom dát pozor.
Františkovi je sedm let. Chodí do druhé třídy a má rád dinosaury. Rád by s maminkou někdy zašel do muzea, kde by se o dinosaurech dozvěděl více. Františkova škola také nabízí antropologický kroužek. Jenže platit za kroužek nebo vstupenky si Františkova maminka nemůže dovolit. Počítá, jestli jí po zaplacení nájmu a školních obědů ještě vůbec zbydou peníze pro Františka na nové boty. Ty staré ho už tlačí.
Podobné příběhy zažívají desetitisíce českých dětí, jimž jeden z rodičů dlouhodobě neplatí výživné. Dluh roste na desítky a někdy i stovky tisíc korun, vymáhání peněz se v mnoha případech táhne roky a výsledek je nejistý.
Františkův případ patří k těm těžším v tom, že s maminkou žijí od výplaty k výplatě. Našetřit zhruba 6 tisíc korun, které by museli zaplatit exekutorovi, aby začal dluh vymáhat, a další tisíce na právní poradenství, je nereálné.
Mohlo by vás zajímat
Právě v takových případech by mohla od ledna pomoci novela občanského zákoníku. Františkova maminka by nově nemusela čekat další měsíce nebo roky, zda nějaké peníze od jejího bývalého partnera přijdou. Zákon jí umožní uzavřít smlouvu s třetí osobou – třeba specializovanou firmou – a dluh na výživném na ni převést. Za to by dostala peníze hned. Podle zákona by částka měla odpovídat celé výši dluhu. Pokud by byla nižší, musel by takový krok nejprve schválit soud.
Pro Františka to znamená peníze na boty, kroužek i klidnější domov. A to všechno teď, ne někdy v budoucnu.
Co se může postoupit?
Postoupit nebo de facto prodat půjde jen ty dluhy, které už fakticky vznikly. To znamená alimenty, které měl neplatící rodič uhradit v minulých měsících či letech a je možné je okamžitě začít vymáhat.
Platby, které mají přijít teprve v budoucnu, postoupit nejde. „Oprávněný rodič tedy postoupením pohledávky nepřichází o právo na výživné jako takové, ale převádí nárok na jeho vymožení,“ vysvětluje zakladatel online služby Dostupnyadvokat.cz Ondřej Preuss.
Kdo může být postupníkem?
Postupníkem může být jakákoli třetí osoba – například specializovaná společnost zabývající se vymáháním dluhů. Převzít pohledávku ale také může někdo z rodiny, například dědeček dítěte nebo třeba sourozenec matky.
Podle advokátů nejde o všelék. Řadě samoživitelů ale může pomoci. „Pro některé rodiče představuje možnost získat alespoň část dlužného výživného okamžitě a bez dalšího psychického i finančního vyčerpání,“ říká Preuss.
Za jakých podmínek?
Nová právní úprava obsahuje několik povinných pojistek, které mají bránit jejímu zneužívání. Klíčový je už zmíněný souhlas soudu, pokud by částka, kterou pečující rodič od postupníka obdrží, byla nižší než jistina dluhu. Zákon ale obsahuje i další podmínky.
„Postupník nabývá pohledávku až v momentě plného uhrazení její jistiny osobě oprávněné. Zákon rovněž vyžaduje, aby byla úplata uhrazena bezhotovostně na účet vedený u poskytovatele platebních služeb. To má zajistit transparentnost celého procesu,“ popisuje zakladatelka Donati Legal Gabriela Donati.
Samotné vymáhání dlužné částky pak přejde na postupníka, který ponese riziko jejího dalšího vymožení. „Zásadní také je, že postupitel neručí za dobytnost v případech, kdy se jedná o pohledávku pro nezletilé dítě,“ pokračuje Donati. Od zákonem vymezených podmínek se přitom nejde smluvně odchýlit. I to patří k důležitým pojistkám, které mají zabránit zneužití novinky.
Co získá oprávněný rodič?
Hlavní výhodou postoupení pohledávky je okamžitá finanční jistota. Oprávněná osoba získá peníze hned, bez nutnosti nést další náklady a rizika spojená s exekucí.
Podle Gabriely Donati může nový nástroj poskytnout okamžitou finanční úlevu samoživitelům. „V kontextu současné právní úpravy, kdy jsou nástroje vymáhání výživného omezené a jejich úspěšnost je obecně velmi nízká, představuje tento institut alternativu. Oprávněné osoby se díky postoupení pohledávky zbaví nejen rizika neúspěšného vymáhání, ale i nutnosti nést případné náklady spojené s exekučním řízením,“ vysvětluje advokátka.
Samotné vymáhání dlužné částky přechází po postoupení na postupníka. Ten také nese riziko, že se mu pohledávku nepodaří vymoci. Z dluhu má ale samozřejmě možnost inkasovat úrok.
Limity a možné bariéry
Novinka ale nemusí být využitelná ve všech případech. Jak shodně upozorňují Donati i Preuss bariérou může být například neochota třetích osob tyto pohledávky přebírat, protože jsou často spojeny s vysokou mírou nejistoty.
Dalším problémem může být nízké povědomí rodičů o této možnosti nebo obava z „obchodu s dluhy“, pokud by se tíživé situace rodičů chytly neseriózní firmy. „Efektivita ale bude záviset na konkrétním nastavení trhu a na tom, komu a za jakých podmínek bude možné pohledávky postoupit,“ říká Preuss.
Praktickou překážkou může být i situace, kdy by byla sjednána úplata nižší než jistina a bylo by nutné žádat soud o souhlas. To celý proces významně prodlouží.
„Přes možné bariéry se však domnívám, že při správném nastavení praxe a dostatečné informovanosti veřejnosti má tento institut reálný potenciál stát se funkčním a využívaným nástrojem,“ uzavírá Gabriela Donati.
Jiný názor mají senátoři Václav Láska a Hana Marvanová, kteří se obávají, že postupování pohledávek na výživném rozjede „obchod s chudobou“. Před riziky nového nástroje varovala také nezisková organizace Člověk v tísni.
