Když poslanec Motoristů Filip Turek oznámil, že podá žalobu na ochranu osobnosti na prezidenta Petra Pavla, může to působit jako výjimečný krok. Čeští prezidenti už ale v minulosti čelili žalobám kvůli svým výrokům. Soudy opakovaně řešily, kde končí svoboda projevu hlavy státu a kde začíná odpovědnost za zásah do cti konkrétního člověka.
Dosavadní případy zároveň ukazují, že rozhodující není samotný obsah výroku, ale kontext, v němž prezident mluvil.
Cibulka versus Havel: prezident při výkonu funkce
Jedním z prvních sporů byla žaloba vydavatele Necenzurovaných novin Petra Cibulky na prezidenta Václava Havla. Cibulka se bránil proti Havlově kritice zveřejňování seznamů spolupracovníků Státní bezpečnosti. Havel tehdy v rozhovoru pro zahraniční tisk uvedl, že zveřejnění seznamů způsobilo nezměrný počet lidských tragédií.
Soudy žalobu odmítly. Dospěly k závěru, že Havel vystupoval jako prezident při výkonu své funkce, nikoli jako soukromá osoba. Prezident podle nich z výkonu funkce neodpovídá v civilním řízení. Tento přístup dlouho určoval hranice soudní ochrany vůči hlavě státu.
Šarapatka versus Zeman: osobní výrok, osobní odpovědnost
Zásadní posun přinesla až kauza Zdeňka Šarapatky proti prezidentovi Miloši Zemanovi. Zeman v roce 2017 veřejně prohlásil, že Šarapatku „vyhodil pro neschopnost“. Šarapatka přitom z Úřadu vlády odešel dohodou.
Soudy se postupně shodly, že tento výrok nesouvisel s výkonem prezidentské funkce. Nešlo o rozhodnutí hlavy státu ani o výkon ústavní pravomoci, ale o osobní hodnocení konkrétní osoby. Prezident proto nebyl chráněn imunitou z výkonu funkce a byl žalovatelný přímo jako fyzická osoba.
Mohlo by vás zajímat
Po několika letech soudních sporů soudy pravomocně rozhodly, že se Zeman musí Šarapatkovi omluvit. Omluva přišla až po jeho odchodu z Pražského hradu, a to až poté, co byl podán exekuční návrh.
Peroutka: když odpovídá stát
Další známý případ se týkal výroků Miloše Zemana o novináři Ferdinandu Peroutkovi, kterému prezident připsal autorství článku „Hitler je gentleman“. Text se nikdy nepodařilo dohledat.
Soudy se v tomto sporu nezaměřily jen na pravdivost výroku, ale hlavně na otázku, kdo má za prezidentova slova odpovídat. Dospěly k závěru, že pokud prezident způsobí újmu při výkonu své funkce, odpovídá za ni stát. Ten se nakonec Peroutkově vnučce omluvil prostřednictvím Ministerstva financí.
Turek versus Pavel: spor o hranici
Případ Filipa Turka se od všech předchozích liší. Prezident Pavel nekomentoval soukromou osobu ani historická fakta. Odůvodnil své ústavní rozhodnutí, proč Turka nejmenoval ministrem životního prostředí. Poukázal přitom na ochranu ústavních hodnot, loajalitu k právnímu řádu a dlouhodobý charakter Turkových výroků a jednání.
Turek reagoval oznámením žaloby na ochranu osobnosti. Tvrdí, že se ho prezidentovo zdůvodnění hluboce dotklo a zasáhlo do jeho cti a důstojnosti.
Turek nemá k dispozici ústavní cestu přezkumu. Kompetenční spor před Ústavním soudem může podat pouze předseda vlády jako ústavní orgán, jehož návrhu prezident nevyhověl. Kandidát na ministra tuto možnost nemá. Premiér Andrej Babiš už dříve uvedl, že žalobu kvůli nejmenování nepodá. Pro podání žaloby zároveň nejsou ani Motoristé.
Ústavní role
Když prezident pronáší nepravdivá skutková tvrzení o konkrétní osobě mimo výkon funkce, může nést osobní odpovědnost. Pokud ale jedná v rámci své ústavní role, soudy jsou podle rozhodnutí z minulosti výrazně zdrženlivější nebo odpovědnost přičítají státu.
Prezident Pavel mluvil o konkrétní osobě, ale činil tak při výkonu ústavní pravomoci. Případy Havla, Zemana či Peroutky ukazují, že české soudy posuzují odpovědnost hlavy státu velmi opatrně – a že hranice se vždy odvíjí od toho, zda prezident vystupoval jako osoba, nebo jako ústavní orgán.
Turka chce ministrem životního prostředí 21 procent lidí, zjistil aktuální průzkum agentury STEM pro televizi CNN Prima News. Podle dalších 21 procent dotazovaných by měl zůstat řadovým poslancem, 36 procent je pro Turkův odchod z politiky. Vyjádřit se nedokázalo 17 procent lidí, pět procent Turka neznalo, vyplývá z průzkumu, který CNN Prima News zveřejnila dnes večer a ve kterém odpovídalo téměř 1100 lidí.
